Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Pekelná demagogie paní Šichtařové

3. 02. 2017 15:26:31
Kde začíná demagogie, tam začíná i peklo. Nebo se totálně pletu? Pletu jak bič z..., však víte, čeho!

Mám dojem, že Pikola je nesvéprávný.

Jsme totiž manželé a včera jsme na zahradě grilovali extrabuřty.

Grilujeme, grilujeme, když v tom Pikola prohlásí: „Musíme chránit přírodu! Musíme ji chránit, protože příroda, to jsme my sami.“

Leknutím jsem se div nezadusila, protože jsem právě pila, i při grilování je nutné dodržovat pitný režim.

„Zbláznil ses?“ vykřikla jsem dopáleně, to by tak ještě scházelo!

Ale Pikola, ten vejlupek, na to: „V roce 2012 jsme k životu potřebovali 1,6 planety Země. To znamená, že jen krátkou dobu můžeme kácet víc stromů, než jich vyroste, lovit víc ryb, než se jich vylíhne a jen krátkou dobu je možné vypouštět do ovzduší víc uhlíku, než mohou zmenšující se lesy a oceány absorbovat!

Ed Wilson razí pro dnešní dobu pojmenování ,erozoikum‘, věk osamění, věk, v něž jsme během krátké doby dokázali vyhubit živočichy a rostliny, s kterými jsme se vyvíjeli milióny let.“

To už bylo na mě příliš.

„Zezelenal ti mozek, nebo co?“ vlepila jsem Pikolovi výchovný pohlavek.

„Au, proč mě biješ? To neříkám já. To říká katolický kněz a evoluční biolog v jedné osobě Marek Vácha,“ ohradil se Pikola.

Mávla jsem rukou.

Jak říkám, mám dojem, že Pikola je nesvéprávný, že je mu potřeba říkat, co má dělat a co ne.

Ostatně nebylo to poprvé, co jsem s ním chytla kvůli těm jeho zeleným řečem.

Mám já to ale život!

Byli jsme třeba nedávno v jednom velkém, leč vlastně poloprázdném, a už dávno neprosperujícím městě. Kam se člověk podíval, tam na něho zívaly opuštěné baráky, celá vylidněná předměstí.

Kdysi se v tom městě vyráběla auta. Leč kapitál je přelétavý pták. Je doma všude a nikde. Táhne ho to tam, kde se může nejefektivněji reprodukovat. Odešel i z tohoto města, a zůstaly tam tady po něm jen prázdné baráky zarůstající křovím. Příroda, kterou chce Pikola tak vehementně chránit, si brala zpátky to, co jí člověk vzal. Místo sekaček bylo slyšet jen zpěv ptáků.

Došli jsme k nějakému baráku, opuštěnému, samozřejmě.

Mně se moc nelíbil, to se ví.

Ale Pikola samozřejmě hned zvolal: „Ten je nádherně opuštěný, podívej, jak má na křivo hromosvod!

A ta břízka, co mu roste z okapu, není nádherná!“
„Vlez mi s tím na záda!“ řekla jsem mrzutě.

Ale Pikolovo nadšení neznalo mezí.

„Pojďme ho osquattovat! Hned teď!“ vykřikl a začal okamžitě rozvíjet ty svoje velkolepé plány, „na všechno se vykašlem, a nastěhuje se sem!

Zařídíme se podle svého!

Budeme žít jen tak nazdařbůh, vykašleme se na společnost, kde je majetek nedotknutelnou hodnotou!“

„Nebuď, prosím tě, naivní,“ požádala jsem Pikolu.

Ale copak mě poslechl?

„Člověk vzato kolem a kolem, k životu moc nepotřebuje. Střechu nad hlavou budeme mít, na zimu si pořídíme kamínka, dřeva je tady dost, aspoň budeš mít víc času na svoje blogy,“ básnil tak, až jsem se opravdu naštvala.

„To opravdu šílené, co říkáš, vzpamatuj se! Víš, co říkáš, já ti to přeložím!

Říkáš: ,Soukromý majetek nemá žádnou hodnotu! Když se mi to nelíbí, jak někdo zachází se svým majetkem, tak mu ho prostě vezmeme a bude náš.

To přece udělali komunisti po roce 1948.

Když si nevážíš jedné ze základních hodnot naší civilizace, jak si pak můžeš vážit hodnot ostatních?

Práve tady, u legalizace krádeží soukromého majetku začíná diktatura. Tady začíná peklo!“

Rychle jsem dýchala, nasupená.

Ale Pikola byl nejspíše v nějakém rauši, protože se rozesmál jako...., no prostě jako blázen.

„Hehehe!“ smál se a chytil mě za ruku, „ty lásko, vůbec nerozumíš ekonomii, hehe!

Soukromé vlastnictví je jen konvence, vratká a křehká jako málo co, hehe!

Dějiny té civilizace, o které mluvíš, nejsou nic jiného, než jen věčné násilné přesunování majetku z jedněch rukou do druhých.

Vždyť ani ta pitomá církev by neměla polovinu, co má teď, kdyby respektovala soukromé vlastnictví, hehe!

Přečti si Starý zákon a pochopíš, že soukromé vlastnictví, jeho nedotknutelnost je jen přelud. Když se dá lidská masa do pohybu. kašle na nějaké soukromé vlastnictví. A to, že dnes stojíme na místě, že se zdánlivě nic nehýbá, to ještě nic neznamená, lásko moje!

A pak, já nikomu nic neberu.

Vidím prázdný a opuštěný barák, líbí se mi, tak se chci do něho nastěhovat, vrátit do něj teplo domova, teplo lidských těl.

Toť vše, nic víc. Lidský život je jako potůček, vždy si najde cestu samospádem. Jenom ty nevíš, o čem lidský život je, má lásko!“

Už tehdy jsem měla nechat Pikolu prohlásit za nesvéprávného.

A teď, když jsme grilovali ty extrabuřty, s tím zase začal, s tím zeleným žvaněním.

Mávla jsem sice rukou, ale všechno ve mně pěnilo, takže jsem to nakonec stejně nevydržela a řekla: „Zelení chtějí zakukleně návrat před rok 1989, abys věděl!

Do časů, kdy stát věděl lépe, co je dobré pro jednotlivce, než to jednotlivec věděl sám.

A ještě, abys taky, věděl, ochrana přírody je jen falešná vábnička pro naivky jako jsi ty, kteří neidentifikovali pravou podstatu věci!“

Pikola se na mě lhostejně podíval.

„A kdo identifikoval pravou podstatu věci? Ty?“ řekl a podíval se kamsi na nebe, „a pak, co je to ta pravá podstata věci?

Zelení jsou politická strana, můžou si hlásat, co chtějí. Všechny strany to tak dělají, že něco hlásají, někdy dokonce i nějakou ideologii, nebo ne?

Je na voličích, komu dají svůj hlas.

Když jej dají zeleným, tak jej dají zeleným, kteří chtějí návrat před rok 1989, ale možná taky za rok 2000 př. n. letopočtem, kdy byla na vrcholu Akkadská říše.. A když těch voličů bude tolik, že zelení budou moci sestavit jednobarevnou vládu a začít prosazovat svůj program, tak to bude vůle lidu, stejně jako je vůlí lidu brexit nebo Trump.

Co chceš víc?

Až budou zelení takto u moci, tak se můžeš ve jménu spravedlnosti, práva, hodnot naší civilizace, či čehokoliv jiného vzepřít vůli lidu a svrhnout je revoluční, tzn. násilnou cestou, a konečně tak nastolit vládu rozumu, to jest, svého rozumu.

Kapišto?“

„Ježíšmarjá, extrabuřty! Pálí se!“ vykřikla jsem, protože zatímco Pikola žvanil, začali se extrabuřty připalovat. Skočila jsem ke grilu a rychle z něho extrabuřty hodila do sněhu.

Ale Pikola měl z toho jen bžundu.

„Tak to bude cítit v pekle. Spáleným masem, hehe! A peklo začíná tam, kde Ďábel osquattoval prázdné boží baráky, hehe!“ smál se Pikola.

„Ty seš ale totální blb, Pikolo! Nic než totální blb!“ vyštěkla jsem na Pikolu, a když se nepřestal smát, zlostně dodala, „a vezmi si svetr!

Hergot, neslyšíš, nebo co?“

Pikola si poslušně oblékl svetr, ani se neptal, jestli už půjdeme domů. Málo platné, únorové podvečery jsou pořád ještě studené jako včerejší lečo. Ale to jsme musela říct Pikolovi až já, že je zima.

Autor: Karel Trčálek | pátek 3.2.2017 15:26 | karma článku: 21.77 | přečteno: 1682x

Další články blogera

Karel Trčálek

Mluvit česky je přežitek. Smrt češtině!

Včera se zde jeden kolega zamýšlel nad českým dabingem a jeho budoucností. Dovoluji si jít ještě trochu dál, a odsoudit k zániku rovnou češtinu

23.3.2017 v 15:54 | Karma článku: 16.04 | Přečteno: 480 | Diskuse

Karel Trčálek

Muslimové jsou stejně mírumilovní jako křesťané

Pokud se nějakým způsobem zbavíme jedné a půl miliardy lidí, bude nas světě konečně klid a pokoj, nehledě, že naše křesťanská civilizace bude zachráněná. To přece stojí za pokus!

22.3.2017 v 18:20 | Karma článku: 10.86 | Přečteno: 640 | Diskuse

Karel Trčálek

Havel psal Husákovi, Babiš píše Sobotkovi

Napíše Sobotka Babišovi taky dopis? V časech, kdy už se dopisy skoro nepíšou, bychom měli být vděční za každý dopis

22.3.2017 v 17:18 | Karma článku: 8.26 | Přečteno: 221 | Diskuse

Karel Trčálek

Kardinál Vlk byl a už navždy zůstane nejlepším českým kardinálem

Všichni tak nějak zemřeme, někdo jako kardinál, a někdo jako obyčejný člověk. Někteří zase budou vzkříšeni k životu věčnému, ale spousta jiných ne. Co k tomu říct?

21.3.2017 v 17:30 | Karma článku: 11.80 | Přečteno: 397 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Milan Šupa

Žijeme ve svobodě, nebo v kapitalismu se socialistickou tváří?

Na současném kapitalismu středoevropského typu leží temný stín socialismu. Je totiž až fascinující, jak se historie opakuje. Neboť pokud jsme v minulosti byli vazaly východu, dnes jsme vazaly západu.

24.3.2017 v 15:15 | Karma článku: 12.19 | Přečteno: 229 | Diskuse

Luděk Kratochvíl

18.3.1921 je podepsán Rižský mír ... závěr

...... mír, který ukončuje více jak dvouletý konflikt se souběžně probíhající s občanskou válkou v Rusku, odehrávající se mezi Polskem a RSFSR, dvěma státy, vzniklými v letech 1917 a 1918.

24.3.2017 v 13:44 | Karma článku: 8.63 | Přečteno: 171 | Diskuse

Jana Slaninová

Skončíme nemrtví/mrtví v klecích a v igelitech?

Izolovat, separovat, oddělit... V době propojení světa technologiemi, kdy je vidno z jedné polokoule na druhou až do talíře sobě navzájem, děje se oddělování lidí. Strachem.

24.3.2017 v 12:54 | Karma článku: 9.74 | Přečteno: 382 | Diskuse

David Dvořák

Zdrcující protiútok povedeme směrnicí EU na levém křídle, zákazem nožů na pravém....

Agentuře WD [Wild Duck] se podařilo zjistit příčinu mlčení vedení EU na teror v Londýně. Dle nepotvrzených zpráv je možno p. Junckerovi sdělovat špatné zprávy only ze střízliva ....

24.3.2017 v 12:42 | Karma článku: 27.08 | Přečteno: 566 | Diskuse

Pavla Kolářová

Povaleč koulivý a nedělní rozjímání...

"Cejtim se jak váleč koulivý", prohlásila dcera po dobrém nedělním obědě. "Já taky", vydechnu ztěžka. "A víš vůbec, mami, co to je?" opáčí dosti neomaleně druhá dcera. Jak je známo, matky si jaktěživo nic nepamatujou. "Náhodou,...

24.3.2017 v 9:32 | Karma článku: 9.20 | Přečteno: 207 | Diskuse
VIP
Počet článků 283 Celková karma 16.06 Průměrná čtenost 908

Náhodný host v tichých čajovnách. Zatímco čekám na čaj, lidé venku někam spěchají. Já ne, nemám kam a proč



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.