Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jindra Forejt hlásí nástup! Do „Institutu Václava Klause“

3. 02. 2017 18:07:00
Ruka ruku myje, jak by ne. Ony se už nějaké ty mzdové prostředky navíc najdou. Jak by taky ne, když mají v IVK práce až nad hlavu, to je pak každá ruka dobrá

Hurá, už mám zas práci, nezůstanu na dlažbě!

„Kdo hledá, najde!“ říká jedna moudrost a jen blázen by nehledal, když může najít!

Ptáte se, co budu dělat?

No, velvyslancem ve Vatikánu sice nebudu, to je fakt (ale co není, může být), ale i tak se v práci nebudu nudit.

Budu totiž rozvíjet ideový a politický odkaz Václava Klause!

Ano, lidé drazí, je to tak!

Ale aby toho nebylo málo, aby toho bylo víc než dost, budu taky zkoumat nejnovější (!) dějiny, jakož i aktuální politické, společenské a ekonomické problémy.

Ostatně dnes jsem se byl na své nové pracoviště podívat.

Nachází se v klidné a pohodlné vile daleko od třeštícího davu, jen tu a tam se na okně mihne nějaká ospalá moucha a zase někam zaleze.

„Tak tě tady pěkně u nás vítám, Jindro. Nezouvej se, tady nejsme v mešitě,“ přivítal mě ředitel a pevně mě stiskl ruku, „vůbec ses nezměnil za tu dobu, ty vojno stará!

Tak já myslím, že bychom tu naši spolupráci mohli zprovoznit příští týden, co myslíš?“

„Beze všeho! Už mi to nicnedělání leze na mozek,“ zvolal jsem radostně.

„Pojď, ukážu ti ten tvůj kutloch,“ řekl ředitel a zavedl mne do sklepa, kde otevřel dveře do malého a úzkého kamrlíku, „nádhera, co?“

„Nádhera, tak úzký kamrlík jsem neměl ani na Hradě. Skoro jako brána do nebe,“ div jsem se nerozplynul blahem.

„Jakl tu měl předtím zkušebnu. Ale pak mu tady začaly plesnivět nohy. To je dobře, že se to zase využije a že se ti to líbí,“ řekl ředitel a pak dodal, „pojď, ukážu ti ještě další místnosti.“

„Tady zkoumáme nejnovější dějiny, jakož i aktuální politické, společenské a ekonomické problémy,“ řekl ředitel, když mne zavedl do moderně vybavené laboratoře, které vévodily lékárnické váhy, „líbí?“

„Moc!“ vyhrkl jsem nadšeně.

Pak mě zavedl do mučírny, rovněž dobře vybavené, byl v ní i skřipec, i španělská bota, i palečnice, i kovářská výheň.

„A tady rozvíjíme na špičkové úrovni ideový a politický odkaz Václava Klause, jak hned uvidíš,“ řekl ředitel a vybídl mě, „uvaž mě na skřipec, Jindro, neboj se toho.“

Když jsem ředitele uvázal, vybídl mne, abych ho vyzval, ať odvolá, že je největším ze žijících českých intelektuálů, jak se o něm hodně hlasitě vyjádřil prof. Václav Klaus (po němž se moje nové pracoviště jmenuje, což jsem zapomněl dodat).

„A když neodvolám, tak otoč kolem a zeptej se mě zase, jestli odvolám.

A když neodvolám, tak zase otoč kolem, neboj se toho,“ instruoval mě ještě

Páni!

Pot ze mne lil jak ze Zemana po návštěvě ruského velvyslanectví, ale ředitel neodvolal!

Byl už napnutý jak struna na Jaklově kytaře, ale pořád neodvolal.

„Už nemůžu!“ naříkal jsem.

„Musíš, Jindro! Řekni, ať odvolám, že jsem největší český intelektuál!“ pobízel mne ředitel.

„Odvolej!“ vykřikl jsem.

„Neodvolám! Otoč ještě to kolo, Jindro!“ nařídil.

Chtěl jsem otočit kolo, ale provaz naštěstí praskl.

„Nevadí. Teď to ti to ukážu se španělskou botou!“ hrnul se ředitel, aby mi ukázal, jak se rozvíjí politický a ideový odkaz Václava Klause ve španělské botě.

„Už ne, už fakt nemůžu,“ zaprosil jsem.

„Tak dobře. V hrubých obrysech jsi to viděl, co to tady kutíme. Však se zaučíš, neboj. Já ti tady jednou malém vykrvácel, ale neodvolal!“ plácl mě ředitel do zad, dodávaje důvěrně, „trochu koksu, bys neměl, Jindro, pro starýho kamaráda, hochu milej?

Vzpomínáš, co jsme naválčili spolu na Hradě, to byly, pane jo, časy!

Zlatý!

Ještě doteď se mi o nich zdá.

Ale ta druhá volba, to bylo teda o fous, to ti řeknu, to jsme měli fakt na mále!

Ještě dva týdny se mi pak z toho třásly ruce.

Trochu koksu, pro starýho kamaráda, ty ́s byl, Jindro, vždycky kádr!“

Sáhl jsem do kapsy a vytáhl tubu od celaskonu s bílým práškem.

„Tady, to vysyp, Jindro, ať jsme tlustý na tři prsty!“ ukázal ředitel na stůl, ke kterému se přivazovali rozvíječi ideového a politického odkazu prof. Václava Klause při pálení žhavým železem.

Udělal jsem na stole dvě lajny z bílého prášku.

„Ty jsou jak mléčná dráha!

Ty se ti fakt, Jindro, povedly!“ plesal ředitel.

Pak jsme do sebe tyto lajny vtáhli.

„Starej, když jsem s ním byl na cestách, mě vždycky nechával opakovaně zkoušet různými světovými státníky, třeba Arafatem a tak, jaká je moje arabština, a oni mě vždycky chválili!“ blábolil ředitel a oči se mu toho leskly dojetím...

Pak jsem šel domů, a doma jsem i teď.

Sedím a těším se do nové práce tak, že židle pode mnou divže nepraskne!

Ale kdo by se netěšil?

Kdo by nevýskal radostí?

Václav Klaus totiž své sliny plive přesně. Pliveje přesně je navzdory ječícím médiím a hysterickým havlistům. Ignoruje je, neboť jim nic neslíbil. On uzavřel smlouvu s námi, obyčejnými lidmi.

Rytmus Klausovy revoluce je inspirativní pro celý svět.

No, neberte to!

P.S. Když tak nad tím přemýšlím, tak docházím k přesvědčení, že se mi do toho Vatikánu vlastně už ani tak moc nechce....

Autor: Karel Trčálek | pátek 3.2.2017 18:07 | karma článku: 16.45 | přečteno: 325x

Další články blogera

Karel Trčálek

Modrá velryba existuje. Jmenuje se islamistický teror

Udělám tímto článkem aspoň někomu radost? Jsem skromný, klidně se spokojím i s jedním jediným člověkem, ve kterém snad zachráním celé lidstvo (žádné lidstvo pochopitelně zachraňovat nechci)

21.4.2017 v 18:42 | Karma článku: 15.07 | Přečteno: 497 | Diskuse

Karel Trčálek

Česká republika na rozcestí

Česká republika se ocitla na rozcestí. Přichází čas rozhodnutí. Pokud se chceme ubírat po cestě vedoucí ke svobodě, musíme zásadně změnit způsob svého myšlení, jakož i paradigmata myšlení celé společnosti. O tom žádná

20.4.2017 v 16:53 | Karma článku: 9.85 | Přečteno: 639 | Diskuse

Karel Trčálek

Šárka je lesba

Opět jsem narazil na článek (vy možná taky), v němž se připomíná sexuální orientace jisté naší sportovkyně. Její věc samozřejmě, ale nemohu se zbavit dojmu, že ježdění na snowboardu je symbolem degenerace naší konzumní civilizace

19.4.2017 v 18:29 | Karma článku: 16.16 | Přečteno: 894 | Diskuse

Karel Trčálek

Jsem kategoricky proti tvrdému postupu vůči Severnímu Koreji

Už je to tak. Nesouhlasím, na rozdíl od jiných, s tvrdým postupem vůči Severní Koreji. Cosi ve mně měkne a jihne, vzbuzuje soucit se severokorejským lidem

18.4.2017 v 17:52 | Karma článku: 17.58 | Přečteno: 888 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Jana Majová

Zamyšlení nad porody doma – aneb kdy dítě získává právo na ochranu svého života?

Mám hluboko v sobě zakořeněný respekt ke svobodě rozhodování jednotlivců o svém vlastním životě, na straně druhé ho mám ale vyvážený podmínkou povinnosti nést odpovědnost. Kdo ale nese odpovědnost za doma se rodící dítě?

23.4.2017 v 20:54 | Karma článku: 10.18 | Přečteno: 90 | Diskuse

Jitka Štanclová

Mně svítí zuby, kámo!

Běžně na reklamy nadávám, jako snad většina z nás. Ale Plyšáci Zanzibaru mě svými hláškami prostě dostali, zvlášť Žrasoň a jeho zuby. Ach jo, zuby!

23.4.2017 v 20:06 | Karma článku: 8.58 | Přečteno: 176 | Diskuse

Dagmar Stárková

Modrá velryba je problém, nikoliv politické téma

Tak se nám sebezraňují a sebevraždí děti. Měli bychom zpozornět, začít se bát o své dospívající a snažit se je ochránit. Potřebujeme ale jistotu, že nám příslušné státní orgány pomohou. Jde však o přehazovaný horký brambor.

23.4.2017 v 17:37 | Karma článku: 12.91 | Přečteno: 360 | Diskuse

Pavla Kolářová

Léto začíná!

Jestli si naivně myslíte, že střídání ročních období podléhá jakýmsi podivným přírodním zákonům nebo snad geografickému umístění a klimatickým podmínkám dané lokality, tak to se hluboce mýlíte. Začátek nové sezóny přece určují...

23.4.2017 v 13:06 | Karma článku: 8.70 | Přečteno: 176 | Diskuse

Zdeněk Šindlauer

Já - rasista, čuňák a pašerák protirežimní literatury

Vůbec jsem se s tím nepáral a slečny za knižním pultem se optal přímo: „Máte Černocha?“ Okolní zákaznictvo strnulo v hrůze a roztěkaný pan knihkupec do dramatického ticha zavyl „jauvajs!“, jak mu kasa přirazila prsty.

23.4.2017 v 7:35 | Karma článku: 34.33 | Přečteno: 1107 | Diskuse
VIP
Počet článků 306 Celková karma 15.97 Průměrná čtenost 903

Náhodný host v tichých čajovnách. Zatímco čekám na čaj, lidé venku někam spěchají. Já ne, nemám kam a proč



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.