Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jindra Forejt hlásí nástup! Do „Institutu Václava Klause“

3. 02. 2017 18:07:00
Ruka ruku myje, jak by ne. Ony se už nějaké ty mzdové prostředky navíc najdou. Jak by taky ne, když mají v IVK práce až nad hlavu, to je pak každá ruka dobrá

Hurá, už mám zas práci, nezůstanu na dlažbě!

„Kdo hledá, najde!“ říká jedna moudrost a jen blázen by nehledal, když může najít!

Ptáte se, co budu dělat?

No, velvyslancem ve Vatikánu sice nebudu, to je fakt (ale co není, může být), ale i tak se v práci nebudu nudit.

Budu totiž rozvíjet ideový a politický odkaz Václava Klause!

Ano, lidé drazí, je to tak!

Ale aby toho nebylo málo, aby toho bylo víc než dost, budu taky zkoumat nejnovější (!) dějiny, jakož i aktuální politické, společenské a ekonomické problémy.

Ostatně dnes jsem se byl na své nové pracoviště podívat.

Nachází se v klidné a pohodlné vile daleko od třeštícího davu, jen tu a tam se na okně mihne nějaká ospalá moucha a zase někam zaleze.

„Tak tě tady pěkně u nás vítám, Jindro. Nezouvej se, tady nejsme v mešitě,“ přivítal mě ředitel a pevně mě stiskl ruku, „vůbec ses nezměnil za tu dobu, ty vojno stará!

Tak já myslím, že bychom tu naši spolupráci mohli zprovoznit příští týden, co myslíš?“

„Beze všeho! Už mi to nicnedělání leze na mozek,“ zvolal jsem radostně.

„Pojď, ukážu ti ten tvůj kutloch,“ řekl ředitel a zavedl mne do sklepa, kde otevřel dveře do malého a úzkého kamrlíku, „nádhera, co?“

„Nádhera, tak úzký kamrlík jsem neměl ani na Hradě. Skoro jako brána do nebe,“ div jsem se nerozplynul blahem.

„Jakl tu měl předtím zkušebnu. Ale pak mu tady začaly plesnivět nohy. To je dobře, že se to zase využije a že se ti to líbí,“ řekl ředitel a pak dodal, „pojď, ukážu ti ještě další místnosti.“

„Tady zkoumáme nejnovější dějiny, jakož i aktuální politické, společenské a ekonomické problémy,“ řekl ředitel, když mne zavedl do moderně vybavené laboratoře, které vévodily lékárnické váhy, „líbí?“

„Moc!“ vyhrkl jsem nadšeně.

Pak mě zavedl do mučírny, rovněž dobře vybavené, byl v ní i skřipec, i španělská bota, i palečnice, i kovářská výheň.

„A tady rozvíjíme na špičkové úrovni ideový a politický odkaz Václava Klause, jak hned uvidíš,“ řekl ředitel a vybídl mě, „uvaž mě na skřipec, Jindro, neboj se toho.“

Když jsem ředitele uvázal, vybídl mne, abych ho vyzval, ať odvolá, že je největším ze žijících českých intelektuálů, jak se o něm hodně hlasitě vyjádřil prof. Václav Klaus (po němž se moje nové pracoviště jmenuje, což jsem zapomněl dodat).

„A když neodvolám, tak otoč kolem a zeptej se mě zase, jestli odvolám.

A když neodvolám, tak zase otoč kolem, neboj se toho,“ instruoval mě ještě

Páni!

Pot ze mne lil jak ze Zemana po návštěvě ruského velvyslanectví, ale ředitel neodvolal!

Byl už napnutý jak struna na Jaklově kytaře, ale pořád neodvolal.

„Už nemůžu!“ naříkal jsem.

„Musíš, Jindro! Řekni, ať odvolám, že jsem největší český intelektuál!“ pobízel mne ředitel.

„Odvolej!“ vykřikl jsem.

„Neodvolám! Otoč ještě to kolo, Jindro!“ nařídil.

Chtěl jsem otočit kolo, ale provaz naštěstí praskl.

„Nevadí. Teď to ti to ukážu se španělskou botou!“ hrnul se ředitel, aby mi ukázal, jak se rozvíjí politický a ideový odkaz Václava Klause ve španělské botě.

„Už ne, už fakt nemůžu,“ zaprosil jsem.

„Tak dobře. V hrubých obrysech jsi to viděl, co to tady kutíme. Však se zaučíš, neboj. Já ti tady jednou malém vykrvácel, ale neodvolal!“ plácl mě ředitel do zad, dodávaje důvěrně, „trochu koksu, bys neměl, Jindro, pro starýho kamaráda, hochu milej?

Vzpomínáš, co jsme naválčili spolu na Hradě, to byly, pane jo, časy!

Zlatý!

Ještě doteď se mi o nich zdá.

Ale ta druhá volba, to bylo teda o fous, to ti řeknu, to jsme měli fakt na mále!

Ještě dva týdny se mi pak z toho třásly ruce.

Trochu koksu, pro starýho kamaráda, ty ́s byl, Jindro, vždycky kádr!“

Sáhl jsem do kapsy a vytáhl tubu od celaskonu s bílým práškem.

„Tady, to vysyp, Jindro, ať jsme tlustý na tři prsty!“ ukázal ředitel na stůl, ke kterému se přivazovali rozvíječi ideového a politického odkazu prof. Václava Klause při pálení žhavým železem.

Udělal jsem na stole dvě lajny z bílého prášku.

„Ty jsou jak mléčná dráha!

Ty se ti fakt, Jindro, povedly!“ plesal ředitel.

Pak jsme do sebe tyto lajny vtáhli.

„Starej, když jsem s ním byl na cestách, mě vždycky nechával opakovaně zkoušet různými světovými státníky, třeba Arafatem a tak, jaká je moje arabština, a oni mě vždycky chválili!“ blábolil ředitel a oči se mu toho leskly dojetím...

Pak jsem šel domů, a doma jsem i teď.

Sedím a těším se do nové práce tak, že židle pode mnou divže nepraskne!

Ale kdo by se netěšil?

Kdo by nevýskal radostí?

Václav Klaus totiž své sliny plive přesně. Pliveje přesně je navzdory ječícím médiím a hysterickým havlistům. Ignoruje je, neboť jim nic neslíbil. On uzavřel smlouvu s námi, obyčejnými lidmi.

Rytmus Klausovy revoluce je inspirativní pro celý svět.

No, neberte to!

P.S. Když tak nad tím přemýšlím, tak docházím k přesvědčení, že se mi do toho Vatikánu vlastně už ani tak moc nechce....

Autor: Karel Trčálek | pátek 3.2.2017 18:07 | karma článku: 16.69 | přečteno: 333x

Další články blogera

Karel Trčálek

Čeští vojáci nemohou být pěšáky plánů NATO!

Jak to, že vysíláme do Pobaltí sto nebo kolik vojáků?! Ztratili havloidi definitivně poslední zbytky zdravého rozumu!?

21.7.2017 v 21:08 | Karma článku: 22.56 | Přečteno: 904 | Diskuse

Karel Trčálek

Hledání ztraceného šílenství

Může mi někdo vysvětlit (rozumně samozřejmě), proč dobrá polovina lidí pod mými blogy mluví stylem, jako by byli z nějaké ujeté maloruské sekty?

20.7.2017 v 17:27 | Karma článku: 11.08 | Přečteno: 354 | Diskuse

Karel Trčálek

Nad lidskými zrůdami můžeme zvítězit! Když budeme taky zrůdami

Ze všech zrůd dosud poznaných a objevených jsou nejzrůdnější, málo platné, zrůdy lidské. Někdy to díky nim vypadá, že náš svět není ani tak světem lidským, jako světem démonů

19.7.2017 v 17:18 | Karma článku: 14.11 | Přečteno: 581 | Diskuse

Karel Trčálek

Bůh je mrtvý! A my taky!

Zase nicotná erekce! Zase dvě A4 trapností! Tady už jsou jen dvě řešení. Buďto zvýšení medikace na maximální možnou míru, nebo konec světa! Další z cyklu „náboženských“ článků. Poslužte si!

18.7.2017 v 16:37 | Karma článku: 10.28 | Přečteno: 442 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Radka Kielbergerová

Čas táborových letních lásek

Na vnitřek víka sbaleného kufru na tábor si nalepit seznam věcí, přibalit krémy, čepici proti slunci a do seznamu to připsat. Ale žádná holka tam nepřipíše sbalenou tajnou naději, že by se na táboře mohl vyloupnout kluk...a láska

22.7.2017 v 11:07 | Karma článku: 16.33 | Přečteno: 372 | Diskuse

Libuse Palkova

Podobá se současná vlna protiislamismu dřívějšímu antisemitismu?

Vše se opakuje jen pokaždé trochu jinak. Když pročítám blogy o burkinách a muslimech a soudy lidí všeobecně, mám pocit, že něco podobného jsem už někdy někde četla...jen v bleděmodrém.

22.7.2017 v 9:53 | Karma článku: 18.13 | Přečteno: 2673 | Diskuse

Lucie Hejnalová

Blondýnka v kabriu

Je letní hezké odpoledne. Provoz jako vždy hustý. Přijedu ke křižovatce. Mám signál stůj. Tak se tak rozhlížím kolem a kousek přede mnou a díky výšce umístění mé kabiny i pode mnou, si stojí zlatý mercedes kabriolet.

22.7.2017 v 9:45 | Karma článku: 9.96 | Přečteno: 450 | Diskuse

Jiří Turner

Neúprosné zákony trhu fungují

Václav Klaus senior a možná i junior by ze mě mohli mít konečně radost, protože jsem po letech pochopil, že s neúprosnými zákony trhu se nedá nic dělat. Je nutné je akceptovat a smířit se z jejich důsledky, ať jsou jakékoli.

22.7.2017 v 9:35 | Karma článku: 9.04 | Přečteno: 342 | Diskuse

Helena Vlachová

Rodiče a děti

Děti tak rychle dospějí, vylétnou z hnízda a bývají rády, že jsou samostatné. To je bezesporu můj případ

22.7.2017 v 7:19 | Karma článku: 13.87 | Přečteno: 412 | Diskuse
VIP
Počet článků 398 Celková karma 17.81 Průměrná čtenost 975

Náhodný host v tichých čajovnách. Zatímco čekám na čaj, lidé venku někam spěchají. Já ne, nemám kam a proč



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.