Osm let neperspektivním blogerem. Jářku, nestačilo už?

7. 02. 2017 15:09:26
V těchto dnech je to osm let, co jsem začal zcela neperspektivně blogovat. A tak se ptám: „Nestačilo už, jářku, toho blábolení?“

Už je pozdě!

Už si nestihnu vlézt pod postel, skrýt se tam, proměnit se v nějaký odporný hmyz.

Tak odporný, že se i mně při pomyšlení na to udělalo trochu nevolno. Kdybych někde takový odporný hmyz viděl, jistě bych ho, pociťuje jen čirý hnus, rozmáčkl a pak se nejspíše pozvracel při pohledu na všechno to, co vyteklo z chitinové tělesné schrány, kterou jsem podrobil totální destrukci.

A přece by to všechno, že bych si vlezl pod postel, proměnil se v hmyz, který by pak někdo s odporem rozmáčkl, záchranou, ne-li rovnou spásou, neboť měl bych od všeho a od všech nepochybně svatý pokoj.

Je to totiž právě osm let, co smolím bláboly, jež se vzletně, kdoví proč, nazývají blogy.

Osm let, co se dýchavičně plazím na jakýsi kopec, abych se z něho, jsa pořád ještě pod vrcholem, pokaždé skutálel jako shnilé jablko.

„Kousni si a poznáš, co je to být ženou, co to znamená mít dlouhou pochvu,“ řekl had, ukázav v rajské zahradě na shnilé jablko poznání, celé černé, držící po kupě už jen nezměrnou silou boží vůle, Evě, první ženě, tehdy ještě panenské prámati.

„Šibe ti? Do takovýho hnusu se mám zakousnout svými zoubky?

To se radši zakousnu do tebe, bláznivej hade!“ řekla Eva a zakousla se svými nádhernými zoubky do proradné hadí bestie.

Tak nebyl člověk vyhnán z ráje, tak jsem se nenarodil (a proto taky nezemřel) ani já, tak jste se nenarodili (a taky nezemřeli) ani vy.

Takovým shnilým jablkem poznání jsem, když se kutálím takto z kopce dolů.

Kutálím se takto dolů už osm roků, a nikam to nevede.

Ale čím jest všechno lidské poznání než jen právě shnilým jablkem?

Kvůli tomuto konstatování však netřeba osm let smolit bláboly.

A já je osm let smolím.

Proč?

Ale už je pozdě.

Už si nestihnu vlézt pod postel, proměnit se v odporný hmyz.

Už jsou zde moji soudcové. Vynořili se, jako každý rok, když slavím toto smutné výročí, z podvědomí nebo odkud, obehnali mne hradbou svých očí, obuti v měkkých, jako by nafukovacích, papučích.

Ti nejkrutější soudcové, protože soudcové milosrdní, neboť tím nejkrutějším trestem za každý zločin je odpuštění.

Však uvidíte sami.

„Slíbil jsi před rokem, že toho necháš. Slíbil jsi to nám, svým soudců, a co hůř, slíbil jsi to i sám sobě!“ říká tvrdě Nejvyšší soudkyně, jež má můj případ na starosti, obklopena suitou přísedících, ti mlčí, pečlivě vážíce všechna slova, která nevyřknou, „lhal jsi nám, a co hůř, lhal jsi i sám sobě.

Pořád smolíš bláboly, hniješ u toho víc a víc!“

Co mám na to říct?

Jak se mám hájit, když obvinění vznesené proti mně je absolutně pravdivé?

„Slíbil jsem to, přiznávám,“ řeknu, klopě zrak, hledě na zem, jež je pustá a prázdná, neběhají po ní žádní švábi, ani myši, „ale je to silnější než já, všechny ty bláboly, co je někdo musí číst ve svém deliriu.

Vždyť i já sám nejsem než blábol!

Moje vůle je jen lehce nahozený námět, motiv docela vedlejší. Není to strom života, o němž mluví ze spaní kabalisté, s kořeny sahajícími až za onen svět.

Jsem tedy a musím být blábol, neboť i veškeré bytí není než samomluvným dialogem, jenž zalyká se adresným solipsismem.

I bůh není než jen samomluvou zhnětenou v rámci možností.

Svoboda volby neexistuje.

A pokud existuje, pak sama je tou nejkrvavější diktaturou.

Čím je člověk slabší, tím je větším tyranem. Největšími tyrany jsou pak ti nejslabší. Silného člověka, abys pohledal. Silní jsou jen ti, co milují své bližní jako sebe sama, neboť pravou podstatou lásky je ubližovaní.

Ten více miluje, kdo více ubližuje!

Nahradíme-li slovo bůh, jakýmkoliv jiným slovem, dostaneme víru umocněnou na n-tou, kde n je společný jmenovatel veškerého násilí, kterým svoji víru ospravedlňujeme před bohem.

Víra bez násilí je negací naděje.

Skutečná naděje spočívá ve své vlastní obludnosti, naděje, která není obludná, je jen sentimentálním průjmem.

Vidíte sami, že nemůžu říct na svou obhajobu než jen to, že já sám jsem toliko a pouze zástupný problém, že všechny moje viny jsou jen vinami vás, kteří mne soudíte, ale nikdy neodsoudíte!“

To řeknu a Nejvyšší soudkyně na to odvětí: „Osm let je dlouhá doba. Dost dlouhá na to, aby stala se lahodným soustem pro ty, co žebrají o nejpřísnější potrestání. Nemůžeme tě odsoudit, nebo ses již odsoudil sám porušením svého slibu.

Slib tedy, nám i sobě, že toho necháš, a kdykoliv tento slib porušíš, sám vykonáš nad sebou rozsudek.

Slibuješ?

Jménem toho, co bude sedmou republikou, až dozraje čas?“

Nejvyšší soudkyně na mě hledí, stejně tak i suita přísedících, taláry se jim nadouvají jak tváře notorických pijanů.

„Jménem toho, co bude sedmou republikou, až dozraje čas, slibuji, že toho nechám,“ odsoudím sám sebe k porušení slibu.

„Proti tomuto rozsudku není odvolání!“ řekne slavnostně vznešeně Nejvyšší Soudkyně a, odhodivší talár, promění se v Evu, v první ženu.

Jsem zase v rajské zahradě na prahu roku devátého.

Vše je zde Slovem a Slovo není nic než Blábol.

Něco jsem napsat musel.

A napsal jsem Blábol, nu ovšem, je to už osm let, co jsem blogerem...

Autor: Karel Trčálek | úterý 7.2.2017 15:09 | karma článku: 14.34 | přečteno: 378x

Další články blogera

Karel Trčálek

Jak se pracovníci ve školství pomstili uličnímu výboru iFčil oslavujícímu Karlův úspěch

No, mám-li být upřímný, pomsta to byla hodně sladká. Však se taky hned ze všech stran slétly vosy a začaly si dávat do trumpety tak, že se div v té slaďounké šťávičce neutopily....

27.3.2024 v 10:51 | Karma článku: 31.12 | Přečteno: 586 | Diskuse

Karel Trčálek

Není to velmi nefér vůči ostatním blogerům, že je můj článek pořád ještě na titulce blogu?

Ať se na mě nikdo nezlobí, ale přijde mi to silně nefér vůči panu Nožičkovi (a o jisté kolegyni blogerce ani nemluvě), že je můj článek pořád na titulce, zatímco článek pana Nožičky tam už dávno není....

26.3.2024 v 9:19 | Karma článku: 33.37 | Přečteno: 805 | Diskuse

Karel Trčálek

Kam se poděli Rajchlovi proruští dezoláti? Kdy podá vláda pětihnusu konečně demisi?

Nikdy bych nenazval včerejší účastníky statisícové protivládní a mírové demonstrace za proruské dezoláty, kdyby je tak neoznačil jeden z organizátorů této monstrózní akce, pan JUDr. Michal Hašek...

24.3.2024 v 17:28 | Karma článku: 32.18 | Přečteno: 765 | Diskuse

Karel Trčálek

Lidem, majícím radost z teroristického útoku v Krasnogorsku, opravdu rozumím

Pan Nožička Josef se přiznává, že lidem, majícím radost z teroristického útoku v Krasnogorsku, opravdu nerozumí. To já, nechci se chválit, jim rozumím naopak velmi dobře...

23.3.2024 v 18:01 | Karma článku: 42.96 | Přečteno: 9576 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Jiří Herblich

Slovo, které radí člověku je Božské tím, že chápe princip Božství

Kdo najde slovo své jako Božské tím, že uvěří. Ten najde slovo společné jako svoje a bude to slovo Boha v člověku.

28.3.2024 v 6:28 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 21 | Diskuse

Yngvar Brenna

Jakou chcete budovat společnost aneb pryč s Velikonocemi

Skutečně je to něco, za co máte utrácet peníze i čas a úsilí, abyste ty dopady potírali, či alespoň pokoušeli, byť zcela marně, zmírnit? Přece jde o to, jakou chcete budovat společnost.

28.3.2024 v 1:56 | Karma článku: 13.10 | Přečteno: 243 |

Jan Andrle

Nový oblek

Jak slíbil, tak udělal. Sliby se mají plnit, že. A já to stihnu nejen do vánoc, ale dokonce do velikonoc. Tady to je, přátelé blogeřníci.

27.3.2024 v 22:17 | Karma článku: 17.78 | Přečteno: 421 | Diskuse

Olča Vodová

zdánlivě zadarmo

(svoje slunce si musíme najít sami, pokud ho nemůžeme najít, hledejme ho v sobě...,svoje slunce si musíme najít sami, pokud ho nemůžeme najít, hledejme ho v sobě...)

27.3.2024 v 21:18 | Karma článku: 5.06 | Přečteno: 106 | Diskuse

Karel Trčálek

Jak se pracovníci ve školství pomstili uličnímu výboru iFčil oslavujícímu Karlův úspěch

No, mám-li být upřímný, pomsta to byla hodně sladká. Však se taky hned ze všech stran slétly vosy a začaly si dávat do trumpety tak, že se div v té slaďounké šťávičce neutopily....

27.3.2024 v 10:51 | Karma článku: 31.12 | Přečteno: 586 | Diskuse
Počet článků 2931 Celková karma 24.71 Průměrná čtenost 868

Náhodný host v tichých čajovnách. Zatímco čekám na čaj, lidé venku někam spěchají. Já ne, nemám kam a proč

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...