Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zítra se bude znásilňovat všude. Nejen v Německu

15. 02. 2017 13:26:29
Ale to už k válce, rozvratu a všeobecnému chaosu tak nějak patří. A jak by taky nepatřilo? Člověk přece není zvíře

Zdá se mi nějaký hloupý sen.

Pořád v něm před něčím utíkám, a pořád před tím nemůžu utéct. Cítím, že nebezpečí stále trvá. Ale na druhou stranu, to, co mne pronásleduje, cosi odporného, nepojmenovatelného a nepopsatelného, mne nemůže (nebo nechce) stále dostihnout, polapit a rozdrtit, docela rozmačkat jako ospalou ponravu.

Zkrátka a dobře, mezi námi je stále tatáž vzdálenost.

Jak říkám, je to příšerně hloupý sen, asi jsem neměl pít před spaním tolik vodky.

Utíkám, ale už melu z posledního.

Zastavím se, a hle!

To, co mne pronásleduje, se taky zastaví, ačkoliv to vypadá, že by tomu nepopsatelnému a nepojmenovatelnému stačil skok a má mě to v docela ve své odporné hrsti.

Hledím na to, a ono to hledí na mě. Moji duši zaplavuje takový hnus, jaký musí pociťovat samotný Kristus, když nějaký farář vezme do svých rukou hostii a začne ji pozdvihovat.

Nadechnu se a zase se rozběhnu. Běžím, běžím, ale pořád tomu nemůžu utéct. Zase zastavím, nemoha popadnout dech a tamto se taky zastaví. Všimnu si, že je to ještě více nepojmenovatelné a nepopsatelné. Zase se rozběhnu a i to, co mne pronásleduje, se dá opět do pohybu.

To se pořád opakuje dokola.

Jak říkám, je to příšerně hloupý sen, já sám se cítím nanejvýš trapně.

„Snad tak nebudu běhat sem a tam až do konce života! Proč mě to pořád pronásleduje, ale nechce chytit, lapit, rozdrtit jako ospalou švadlenu?

Kéž by mě to už radši chytilo!“ pomyslím si nakonec zoufale.

A to, co mne pronásleduje, to nepojmenovatelné a nepopsatelné, opravdu po mně najednou skočí a v tom se probudím.

Probudím se a vidím, že za stolem sedí Budkin.

Před sebou má lahev vodky a nějaké staré noviny, na nichž si krájí zavíracím nožem zrnitý salám, přikusuje k tomu cibuli, jako by to bylo to nejsladší jablíčko.

„Kde se tady bereš, Budkine?“ ptám se ho.

„Šel jsem po ulici a najednou mě začalo mrazit v zádech. Zastavím se, rozhlédnu a vidím, že zrovna stojím před domem, kde bydlíš.

,Co už, zajdu na návštěvu,‘ řeknu si.

Naštěstí jsem se předtím zastavil v krámě, a koupil si vodku, salám a cibuli. Ještě mi zbyly tři koruny.

A tak si tady sedím a debužíruju.“

Vstanu, Budkin mi ukrojí kus salámu, dá cibuli.

Napiju se vodky přímo z lahve, zajím to salámem, cibule se ale zatím ani nedotknu: „Říkáš, že tě mrazí v zádech, Budkine?

Tak to bude válka!

Vždycky jak tě mrazí v zádech, je pak válka!“

Budkin přikývne: „To se ví, že bude válka! Hybridní! Proč by nebyla, když mě mrazí v zádech. Zase vojáčci na dovolené potáhnou do boje, zase matky budou oplakávat své syny, zase se bude drancovat a znásilňovat.

Proč by se neznásilňovalo?“

„Nu, ovšem, proč by se neznásilňovalo?

Člověk touží po lásce i uprostřed válečných hrůz.

Kdyby člověk netoužil po válce ani uprostřed válečných hrůz, klesl by na úroveň zvířete, možná i níž, byl by možná míň než kdejaká améba.

Nemám pravdu, Budkine?

Řekni sám, jsi přece moudrý člověk, není to svatá pravda?“

Budkin zase přikývne: „Svatá pravda to je, to se ví!

Proč by to nebyla svatá pravda, míň než améba!“

Zase se napiju vodky, zajím to salámem, teď už kousnu i do cibule, a začnu vyprávět Budkinovi svůj příšerně hloupý sen.

„A to je všechno. Víc se mi toho nezdálo,“ řeknu, když skončím a dodám, „dal bych nevím co za to, kdyby mi někdo řekl, co mne to v mém snu pronásledovalo. Víš, Budkine, kdyby mi někdo řekl, co bylo to nepojmenovatelné a nepopsatelné.“

„To tě v tvém snu pronásledoval bůh.

Co jiného by to mohlo být?

Řekni sám!“ odvětí Budkin.

„Svatá pravda, Budkine. Teď už je mi to jasné. Byl to bůh!“ udeřím se dlaní do hlavy a vzrušením vstanu, „je to jasné, jak facka.

Host do domu, bůh do domu!

Už je to tak!

Počkej, Budkine, taky tě pohostím.

Jen musím zaběhnout do krámu, protože doma nic nemám!“

Rychle na sebe hodím zimník, obuju se a vyběhnu ven. Ulice jsou plné tlustých a blahobytně vypadajících lidí, i žebrák na rohu ulice je opálený, jako by právě přiletěl z Krymu od moře, jeho zvučný hlas se nese ulicí: „Obdarujte chudáka, co trpí pro pravdu!“.

Asi nikdo ještě neví, že Budkina mrazí v zádech, že bude hybridní válka. Lidi asi ještě netuší, že i oni již brzy, možná už zítra, procitnou ze svého hloupého snu, budou rabovat a znásilňovat, jako v každé válce, protože co je člověk bez lásky?

Zvěř!

Koupím lahev vodky, jedny olejovky a běžím domů.

Jenže když přijdu domů, Budkin už leží pod stolem a chrápe na celé kolo.

Co se dá dělat, budu muset vypít vodku sám.

Načnu olejovky a pustím se do toho...

Autor: Karel Trčálek | středa 15.2.2017 13:26 | karma článku: 14.19 | přečteno: 1214x

Další články blogera

Karel Trčálek

Modrá velryba existuje. Jmenuje se islamistický teror

Udělám tímto článkem aspoň někomu radost? Jsem skromný, klidně se spokojím i s jedním jediným člověkem, ve kterém snad zachráním celé lidstvo (žádné lidstvo pochopitelně zachraňovat nechci)

21.4.2017 v 18:42 | Karma článku: 15.07 | Přečteno: 497 | Diskuse

Karel Trčálek

Česká republika na rozcestí

Česká republika se ocitla na rozcestí. Přichází čas rozhodnutí. Pokud se chceme ubírat po cestě vedoucí ke svobodě, musíme zásadně změnit způsob svého myšlení, jakož i paradigmata myšlení celé společnosti. O tom žádná

20.4.2017 v 16:53 | Karma článku: 9.85 | Přečteno: 639 | Diskuse

Karel Trčálek

Šárka je lesba

Opět jsem narazil na článek (vy možná taky), v němž se připomíná sexuální orientace jisté naší sportovkyně. Její věc samozřejmě, ale nemohu se zbavit dojmu, že ježdění na snowboardu je symbolem degenerace naší konzumní civilizace

19.4.2017 v 18:29 | Karma článku: 16.16 | Přečteno: 894 | Diskuse

Karel Trčálek

Jsem kategoricky proti tvrdému postupu vůči Severnímu Koreji

Už je to tak. Nesouhlasím, na rozdíl od jiných, s tvrdým postupem vůči Severní Koreji. Cosi ve mně měkne a jihne, vzbuzuje soucit se severokorejským lidem

18.4.2017 v 17:52 | Karma článku: 17.58 | Přečteno: 888 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Jana Majová

Zamyšlení nad porody doma – aneb kdy dítě získává právo na ochranu svého života?

Mám hluboko v sobě zakořeněný respekt ke svobodě rozhodování jednotlivců o svém vlastním životě, na straně druhé ho mám ale vyvážený podmínkou povinnosti nést odpovědnost. Kdo ale nese odpovědnost za doma se rodící dítě?

23.4.2017 v 20:54 | Karma článku: 10.48 | Přečteno: 90 | Diskuse

Jitka Štanclová

Mně svítí zuby, kámo!

Běžně na reklamy nadávám, jako snad většina z nás. Ale Plyšáci Zanzibaru mě svými hláškami prostě dostali, zvlášť Žrasoň a jeho zuby. Ach jo, zuby!

23.4.2017 v 20:06 | Karma článku: 8.58 | Přečteno: 176 | Diskuse

Dagmar Stárková

Modrá velryba je problém, nikoliv politické téma

Tak se nám sebezraňují a sebevraždí děti. Měli bychom zpozornět, začít se bát o své dospívající a snažit se je ochránit. Potřebujeme ale jistotu, že nám příslušné státní orgány pomohou. Jde však o přehazovaný horký brambor.

23.4.2017 v 17:37 | Karma článku: 12.91 | Přečteno: 360 | Diskuse

Pavla Kolářová

Léto začíná!

Jestli si naivně myslíte, že střídání ročních období podléhá jakýmsi podivným přírodním zákonům nebo snad geografickému umístění a klimatickým podmínkám dané lokality, tak to se hluboce mýlíte. Začátek nové sezóny přece určují...

23.4.2017 v 13:06 | Karma článku: 8.70 | Přečteno: 176 | Diskuse

Zdeněk Šindlauer

Já - rasista, čuňák a pašerák protirežimní literatury

Vůbec jsem se s tím nepáral a slečny za knižním pultem se optal přímo: „Máte Černocha?“ Okolní zákaznictvo strnulo v hrůze a roztěkaný pan knihkupec do dramatického ticha zavyl „jauvajs!“, jak mu kasa přirazila prsty.

23.4.2017 v 7:35 | Karma článku: 34.33 | Přečteno: 1107 | Diskuse
VIP
Počet článků 306 Celková karma 15.97 Průměrná čtenost 903

Náhodný host v tichých čajovnách. Zatímco čekám na čaj, lidé venku někam spěchají. Já ne, nemám kam a proč



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.