Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Chystá se další velký přestup z byznysu do vysoké politiky

7. 03. 2017 10:46:27
Je to tak! Další bývalý miliardář se chystá rozčeřit zahnívající vody naší politické scény. Jeho ambice sahají přinejmenším po nafukovacím křesle premiéra

Zadlužil jsem se, i když ne snad tak docela vlastní vinou.

V záchvatu nepopsatelné dobromyslnosti podepsal jsem bianco směnky, maje to za nanejvýš ušlechtilý čin. V tu chvíli jsem byl skutečně spalován nevýslovným vnitřním žárem, jako každý, kdo se obětuje pro druhé, byť sám sebe tím vydává napospas záhubě.

„Děkuji. Moc jste mi tím pomohl. Jsem momentálně na úplném dně, ale s tímto,“ řekla osoba, jíž jsem směnky podepsal, ukazujíc na ně, „s tím se zase postavím na nohy.

Váš majetek je odhadován na necelé tři a půl miliardy, jestli se nemýlím.“

„Nemýlíte, na necelé tři a půl miliardy,“ přikývl jsem rozhodně, jsa zcela opit tímto svým, zřejmě šíleným činem, který však považoval jsem za nutné provést, neboť jsem takto pomáhal svému bližnímu, ušlechtilá a čistá láska k němu, moje touha býti dobrým člověkem jednoznačně a drtivě zvítězila nad rozumem.

Neměl jsem jediný důvod podepisovat nějaké bianco směnky než jen ten, abych překonal všechny ty majetkové a finanční konvence, jež už na tomto světě způsobily tolik zla. Jsa miliardářem, sotva jsem mohl být finančně negramotný. Ale nic mi nezabránilo v tom, abych udělal to, před čím se důrazně varuje už v první hodině každého kursu finanční gramotnosti.

Takto jsem přišel o všechno.

Ona osoba, jíž jsem tímto svým dobrým skutkem pomohl odrazit se ode dna, jíž jsem takto vrátil do života, obratem výhodně prodala tyto, již vyplněné směnky, finančním žralokům, plnícím ve světě financí stejnou, to jest, především sanitární funkci, jako skuteční žraloci ve skutečném oceánu.

Proces mého nezadržitelného úpadku byl tím nastartován.

Ale proč úpadku?

Ano, ptám se: „Proč úpadku?“

Nebylo to, že jsem takto o všechno přišel, nikoliv úpadkem, ale vzestupem?

Zbaven veškerého majetku, neklesl jsem přece ke dnu, ale naopak, zbaven jeho závaží, vystoupal jsem k hladině, do nesmírných výšin, kde všechno to, co bylo mým, byť miliardovým majetkem, musí se stát titěrným a nicotným!

Ptám se proto znova: „Jakýpak úpadek?“

Samozřejmě, že nemohu a ani nechci zamlčet celou pravdu.

Celá pravda je taková, že jsem nejen o všechno přišel, ale na krku mi zůstal ještě i dluh ve výši miliardy a půl, neboť ona osoba, které jsem tyto bianco směnky vyplnil, nakonec spokojila se s pěti miliardami, které, rozdělené jednotlivě na pět set miliónů, neboť oněch směnek bylo deset, dopsala do příslušných políček předtištěného a víceméně standardizovaného tiskopisu směnky.

Dlužím tedy ještě miliardu a půl nynějším majitelům oněch směnek, plus k tomu nějaké penále z prodlení, takže faktická výše mých dluhů dosahuje už takřka dvou miliard.

No a co?

Nepopírám, že člověk, který dluží nějakému svému známému již delší dobu deset korun, může se cítit trapně, kdykoliv tohoto známého potká, aniž by u sebe měl nadbytečných deset korun, moha tak svůj dluh konečně uhradit.

A chápu, že mu musí být trapně dvojnásobně, když mu jeho známý tento dluh nepřipomíná, protože i průměrně sociálně inteligentní člověk ví, že upomínat někoho o dlužných deset korun je nesmírně trapné, a proto on, jako dlužník, staví svého věřitele do ještě trapnější situace, než v jaké se nachází on sám, dlužící deset korun.

Ano, kdybych dlužil deset korun, a tento dluh nedokázal splatit, bylo by mi jistě trapně. Užíral bych se tím, že nesplácím svůj dluh, že vystavuji toho, kdo mi velkoryse půjčil deset korun, mukám trapnosti, protože deset korun, chtě nechtě, nenajdete každý den na cestě a i věřitel musí z něčeho žít, musí z něčeho živit a šatit a obouvat přinejmenším sebe, ne-li rovnou celou rodinu.

Já mám ale to štěstí, že nedlužím deset korun, ale skoro dvě miliardy.

Co to jsou dvě miliardy proti deseti korunám?

Nedokáže-li člověk splatit deset korun, je to nanejvýš smutné, bezpochyby tragické.

Ale dlužíte-li dvě miliardy, je to nanejvýš veselé, to vám mohu potvrdit z vlastní zkušenosti.

Není snad hodiny, abych se nezasmál.

„Hehehe!“ vidíte sami, že se teď i tomu směji.

A není vůbec vyloučeno, že se tomu směji i ze spaní, ostatně můj spánek je nadmíru zdravý a vydatný.

Vůbec nemám problémy, jako mnoho ostatních lidí, s usínáním.

Stačím, když si vzpomenu, že dlužím dvě miliardy, a hned chrním jako dřevo. Dejte mi pokoj s nějakými prášky na spaní, takové svinstvo, fuj!

O všechno jsem přišel, nadto dlužím ještě dvě miliardy finančním žralokům, co můžu chtít víc?

„Co můžu chtít víc?“ zeptal jsem se i jedné, velmi inteligentní, ženy, když jsem se dnes ráno chystal vyjít z její ložnice.

„Ještě bys mohl vstoupit do politiky. Do vysoké, té nejvyšší. O všechno jsi přišel, dlužíš dvě miliardy finančním žralokům, co k tomu ještě potřebuješ víc?“ opáčila mi ona žena, zaujímajíc ve své posteli polohu nanejvýš chlípnou.

„Máš pravdu! Víc už přece k tomu nepotřebuji!“ ťukl jsem se do čela, vrátil se ještě k ženě, políbil ji na jisté místo, jež tak vystavovala na odiv a pak už pelášil zařídit všechno potřebné, abych vstupem do vysoké politiky umocnil opojnou lehkost bytí, jež mne má ve své moci od chvíle, kdy jsem podepsal ony směnky.

Všechno šlo jak po másle. Vypadá to, že po podzimních volbách budu přinejmenším premiérem. Lidé, na které jsem se v této věci obrátil, byli velmi vstřícní. Dokonce mi sami od sebe, znajíce dobře můj příběh, nabídli i prezidentskou funkci, s tím, že je to mnohem jistější.

„Děkuji, ale to má čas. Rád bych ve vysoké politice začal od píky, stejně jako kdysi v byznysu. To jsem si tehdy nabral úvěry dobře za dvě miliardy. Napřed premiér, pak prezident,“ odmítl jsem s díky jejich nabídku.

Oni lidé ocenili moji moudrost, velmi se jim líbila, doslova řekli: „Moudrost, to je ten nejcennější politický kapitál.“

Rozloučili jsme se pevným stiskem ruky.

Dlužím dvě miliardy a ještě budu ve vysoké politice, kam se už náramně těším. Jasně se ukazuje, že ty bianco směnky, co jsem podepsal, byla ta nejlepší možná investice do budoucnosti, na takové věci musíte mít prostě čich.

Autor: Karel Trčálek | úterý 7.3.2017 10:46 | karma článku: 12.14 | přečteno: 1304x

Další články blogera

Karel Trčálek

Mluvit česky je přežitek. Smrt češtině!

Včera se zde jeden kolega zamýšlel nad českým dabingem a jeho budoucností. Dovoluji si jít ještě trochu dál, a odsoudit k zániku rovnou češtinu

23.3.2017 v 15:54 | Karma článku: 16.04 | Přečteno: 480 | Diskuse

Karel Trčálek

Muslimové jsou stejně mírumilovní jako křesťané

Pokud se nějakým způsobem zbavíme jedné a půl miliardy lidí, bude nas světě konečně klid a pokoj, nehledě, že naše křesťanská civilizace bude zachráněná. To přece stojí za pokus!

22.3.2017 v 18:20 | Karma článku: 10.86 | Přečteno: 640 | Diskuse

Karel Trčálek

Havel psal Husákovi, Babiš píše Sobotkovi

Napíše Sobotka Babišovi taky dopis? V časech, kdy už se dopisy skoro nepíšou, bychom měli být vděční za každý dopis

22.3.2017 v 17:18 | Karma článku: 8.26 | Přečteno: 221 | Diskuse

Karel Trčálek

Kardinál Vlk byl a už navždy zůstane nejlepším českým kardinálem

Všichni tak nějak zemřeme, někdo jako kardinál, a někdo jako obyčejný člověk. Někteří zase budou vzkříšeni k životu věčnému, ale spousta jiných ne. Co k tomu říct?

21.3.2017 v 17:30 | Karma článku: 11.80 | Přečteno: 397 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Milan Šupa

Žijeme ve svobodě, nebo v kapitalismu se socialistickou tváří?

Na současném kapitalismu středoevropského typu leží temný stín socialismu. Je totiž až fascinující, jak se historie opakuje. Neboť pokud jsme v minulosti byli vazaly východu, dnes jsme vazaly západu.

24.3.2017 v 15:15 | Karma článku: 12.19 | Přečteno: 229 | Diskuse

Luděk Kratochvíl

18.3.1921 je podepsán Rižský mír ... závěr

...... mír, který ukončuje více jak dvouletý konflikt se souběžně probíhající s občanskou válkou v Rusku, odehrávající se mezi Polskem a RSFSR, dvěma státy, vzniklými v letech 1917 a 1918.

24.3.2017 v 13:44 | Karma článku: 8.63 | Přečteno: 171 | Diskuse

Jana Slaninová

Skončíme nemrtví/mrtví v klecích a v igelitech?

Izolovat, separovat, oddělit... V době propojení světa technologiemi, kdy je vidno z jedné polokoule na druhou až do talíře sobě navzájem, děje se oddělování lidí. Strachem.

24.3.2017 v 12:54 | Karma článku: 9.74 | Přečteno: 382 | Diskuse

David Dvořák

Zdrcující protiútok povedeme směrnicí EU na levém křídle, zákazem nožů na pravém....

Agentuře WD [Wild Duck] se podařilo zjistit příčinu mlčení vedení EU na teror v Londýně. Dle nepotvrzených zpráv je možno p. Junckerovi sdělovat špatné zprávy only ze střízliva ....

24.3.2017 v 12:42 | Karma článku: 26.97 | Přečteno: 566 | Diskuse

Pavla Kolářová

Povaleč koulivý a nedělní rozjímání...

"Cejtim se jak váleč koulivý", prohlásila dcera po dobrém nedělním obědě. "Já taky", vydechnu ztěžka. "A víš vůbec, mami, co to je?" opáčí dosti neomaleně druhá dcera. Jak je známo, matky si jaktěživo nic nepamatujou. "Náhodou,...

24.3.2017 v 9:32 | Karma článku: 9.20 | Přečteno: 207 | Diskuse
VIP
Počet článků 283 Celková karma 16.06 Průměrná čtenost 908

Náhodný host v tichých čajovnách. Zatímco čekám na čaj, lidé venku někam spěchají. Já ne, nemám kam a proč



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.