Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Domácí porod paní Šichtařové na vlastní oči

17. 03. 2017 18:06:32
Jako neolitický bumerang vrátilo se nám opět téma domácího porodu (a nejspíše ještě několikrát vrátí). Jen houšť! K tomu jen přidávám garanci, že tento článek psal opravdu muž

Domácí porod není pro každého.

Je jen pro člověka, který dokáže nést odpovědnost.

Opravuji: „Není jen pro člověka, který dokáže nést odpovědnosti, ale je pro ženu, která dokáže nést odpovědnost“.

(Vysvětlení opravy, nerodí samozřejmě člověk, ale žena. Viděli jste už někdy rodit muže?)

Ale abych to dokončil, je pro člověka, který dokáže nést tu největší odpovědnost.

A to je co?

To je přece odpovědnost za lidský život!

Kdo neumí nést tuto odpovědnost, ten nemůže rodit doma.

Tak to prostě je, nezodpovědní lidé, pardon, už zase, ženy proto musejí rodit v nemocnici.

Nebo si myslíte, že jsem hlupák?

Že jsem toho po nocích nastudoval míň než vy?

Jestli si to myslíte, tak máte úplně vypnutý příjem informací a jen vysíláte, takže jakákoliv další diskuse s vámi je zbytečná.

Tečka.

Já tuto odpovědnost nést umím, a proto moje žena rodila doma.

Chtěla sice rodit v porodnici, ale byl bych slaboch a zbabělec, kdyby jí to dovolil.

Dal jsem jí pár facek a nařídil: „Hovno do porodnice! Doma rodit budeš! Ať všichni vidí, jaký jsme harmonický pár. A nezapomeň, že to dítě je i moje!“

Manželka mi na to řekla: „Já, jen, žijeme v nejisté době. Vše je rizikové...“

Učinil jsem rázné odmítavé gesto: „Třesky plesky! Jsi inteligentní a svéprávná! Kdybych ti dovolil rodit v porodnici, kdyby tě dal do rukou porodnické mafie, byl bych despota, protože bych nechtěl nést odpovědnost za tvůj porod a zbaběle bych jej delegoval na pana doktora.

Kdybys byla svobodná matka, klidně si roď v porodnici.

Ale jsi moje manželka, já jsem tvou ozdobou, a proto budeš rodit hezky doma.

Nebo si myslíš, že chci pro tebe a pro tvé, a tedy i své dítě něco špatného?

Myslíš si, že když nechci, abys rodila v porodnici, tak pro to nemám své důvody?

Jsi opravdu přesvědčena, že se ti s takovým přístupem bude rodit v porodnici lépe než doma?

Nebo mě chceš snad poučovat, že porod není o psychice?“

„Já...,“ namítla manželka, ale zase jsem jí rázně přerušil.

„Není pravda, co tvrdí česká porodnická lobby!

Podívej se na nefalšované, to jest, zahraniční statistiky!

Kdybych byl účetní, to je moc pěkná metafora, a někdo mi řekl, že se účetnictví zruší, byl bych fakt hodně nervózní.

Už chápeš, proč budeš rodit doma?“

„Ano, ale...“ chtěla zase cosi namítnout manželka.

„Jasně, že mám o tebe strach, i když rodíš doma.

Ale v nemocnici bych ho měl mnohem, mnohem větší!

Slyšela jsi někdy o Kristellerově expresi?

Pěkné svinstvo!

Fuj!“ vzal jsem něžně ženu za ruku a začal ji hladit od zápěstí až po rameno.

„Když tedy myslíš,“ poddala se manželka.

„Jsi báječná. Fakt!“ políbil jsem ji na čelo, ale to už začaly stahy.

„Já, já už asi rodím,“ řekla žena.

„Co mám dělat?“ zeptal jsem se porodní báby.

„Nic. Jen kdyby to bylo moc rychlé, tak dítě chytněte,“ řekla mi bába.

Za dvě minuty bylo po všem.

Tedy chci říct, po porodu, protože nádherné miminko, jež vylezlo manželce z bříška, mělo samozřejmě teprve všechno před sebou.

Vytáhl jsem panáky a hned bylo veselo.

Za chvíli jsem tvrdě usnul, a není divu, po tom všem.

Když jsem se probral, manželka právě kojila.

Neměl jsem vůbec žádnou kocovinu, ba právě naopak, za to jsem vděčil asi tomu hormonálnímu koktejlu v mých žilách.

Přistoupil jsem ke kojící manželce, pohladil ji po vlasech a řekl větu, kterou si budu pamatovat do nejdelší smrti: „Viděl jsem tě sice při porodu, ale beru tě pořád jako ženu. Jsi stále stejně krásná. Byl bych hlupák, kdybych nebyl u tvého porodu. Pokud si myslíš, že takový jsem, tak ani se mnou nezakládej rodinu.“

Dojetím jsem se zalknul.

I manželka byla dojatá.

Stále kojíc, řekla mi: „A mě nezbývá, než ti poděkovat, že‘s mi nedovolil rodit v porodnici. A taky za to, že stojíš za mnou tam, kde by řada ostatních mužů nestála ani na rukách...“

Slyše to na vlastní uši, byl jsem v sedmém nebi...

Autor: Karel Trčálek | pátek 17.3.2017 18:06 | karma článku: 21.73 | přečteno: 1463x

Další články blogera

Karel Trčálek

Čeští vojáci nemohou být pěšáky plánů NATO!

Jak to, že vysíláme do Pobaltí sto nebo kolik vojáků?! Ztratili havloidi definitivně poslední zbytky zdravého rozumu!?

21.7.2017 v 21:08 | Karma článku: 22.56 | Přečteno: 904 | Diskuse

Karel Trčálek

Hledání ztraceného šílenství

Může mi někdo vysvětlit (rozumně samozřejmě), proč dobrá polovina lidí pod mými blogy mluví stylem, jako by byli z nějaké ujeté maloruské sekty?

20.7.2017 v 17:27 | Karma článku: 11.08 | Přečteno: 354 | Diskuse

Karel Trčálek

Nad lidskými zrůdami můžeme zvítězit! Když budeme taky zrůdami

Ze všech zrůd dosud poznaných a objevených jsou nejzrůdnější, málo platné, zrůdy lidské. Někdy to díky nim vypadá, že náš svět není ani tak světem lidským, jako světem démonů

19.7.2017 v 17:18 | Karma článku: 14.11 | Přečteno: 581 | Diskuse

Karel Trčálek

Bůh je mrtvý! A my taky!

Zase nicotná erekce! Zase dvě A4 trapností! Tady už jsou jen dvě řešení. Buďto zvýšení medikace na maximální možnou míru, nebo konec světa! Další z cyklu „náboženských“ článků. Poslužte si!

18.7.2017 v 16:37 | Karma článku: 10.28 | Přečteno: 442 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Radka Kielbergerová

Čas táborových letních lásek

Na vnitřek víka sbaleného kufru na tábor si nalepit seznam věcí, přibalit krémy, čepici proti slunci a do seznamu to připsat. Ale žádná holka tam nepřipíše sbalenou tajnou naději, že by se na táboře mohl vyloupnout kluk...a láska

22.7.2017 v 11:07 | Karma článku: 16.33 | Přečteno: 372 | Diskuse

Libuse Palkova

Podobá se současná vlna protiislamismu dřívějšímu antisemitismu?

Vše se opakuje jen pokaždé trochu jinak. Když pročítám blogy o burkinách a muslimech a soudy lidí všeobecně, mám pocit, že něco podobného jsem už někdy někde četla...jen v bleděmodrém.

22.7.2017 v 9:53 | Karma článku: 18.13 | Přečteno: 2673 | Diskuse

Lucie Hejnalová

Blondýnka v kabriu

Je letní hezké odpoledne. Provoz jako vždy hustý. Přijedu ke křižovatce. Mám signál stůj. Tak se tak rozhlížím kolem a kousek přede mnou a díky výšce umístění mé kabiny i pode mnou, si stojí zlatý mercedes kabriolet.

22.7.2017 v 9:45 | Karma článku: 9.96 | Přečteno: 450 | Diskuse

Jiří Turner

Neúprosné zákony trhu fungují

Václav Klaus senior a možná i junior by ze mě mohli mít konečně radost, protože jsem po letech pochopil, že s neúprosnými zákony trhu se nedá nic dělat. Je nutné je akceptovat a smířit se z jejich důsledky, ať jsou jakékoli.

22.7.2017 v 9:35 | Karma článku: 9.04 | Přečteno: 342 | Diskuse

Helena Vlachová

Rodiče a děti

Děti tak rychle dospějí, vylétnou z hnízda a bývají rády, že jsou samostatné. To je bezesporu můj případ

22.7.2017 v 7:19 | Karma článku: 13.87 | Přečteno: 412 | Diskuse
VIP
Počet článků 398 Celková karma 17.81 Průměrná čtenost 975

Náhodný host v tichých čajovnách. Zatímco čekám na čaj, lidé venku někam spěchají. Já ne, nemám kam a proč



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.