Toť otázka, že? Na jedné straně jsou dnes majitelé bytů rádi, protože se jím peníze zhodnocují mílovými kroky – ono vzrůst v některých lokalitách až o 15 % za rok je pohádkový a kdo by si takto nechtěl zúročit své úspory. Na druhé straně už jako malý kluk, když jsem dělal bubliny s jarovou vodou, tak jsem věděl, že když do toho hodně a rychle fouknu, bublina praskne. A mám obavy, že se úspěšně řítíme k takovému hořkosladkému probuzení.
Někteří makléři zastávají názor, že se nic tak strašného neděje, protože se ceny bytů dostávají na úroveň (a již lehce přes ní) roku 2008, nicméně rychlost tohoto počínání je poměrně zarážející. Tak ku příkladu před 3 roky jsme v Brně prodávali byt z roku 2008 za cca 95 % kupní ceny – nyní jej již prodáváme o zhruba 35 % dráž, a to bych si i troufal říct, že dobrých 15-17 % přibylo v posledním roce. To samozřejmě žene všechny investory k jakémusi „šílenství“, kdy hledají, co by koupili, a to možná co nejrychleji, než ty ceny ještě více stoupnou, což paradoxně ale ty ceny žene ještě výše.
Naštěstí kontrolní orgán nezaspal a vypadá to, že pomalu brzdí. ČNB se od přechozí ekonomické recese leccos naučila, a tak vydala jisté pokyny k omezení výše úvěrů pro byty na investici. Také to vypadá, že zákonem dostane více pravomocí s ohledem na to, komu se úvěry budou poskytovat, a tak banky budou mít i více svázané ruce, aby neposkytovaly úvěry lidem, u kterých hrozí, že na to později nebudou mít.
Celé toto počínání mě nicméně přivádí k té demagogii stálého růstu, která je jako rozjetý parní vlak, kterému je jedno, že před ním končí koleje. Strojvůdce místo aby pomalu brzdil, tak tam láduje uhlí, seč se mu ho tam vejde a doufá, že až se dostanou k onomu místu bez kolejí, tak ho snad nějakým zázrakem přeskočí. Ale kdo již vlakem jezdil tak ví, že ať by byl rozjetý jakkoli, neskočí a ani nevzlétne.
K čemu to může vést? No, pokud si nedáme pozor, lehce může dojít k předlužení a následnému poklesu cen nemovitostí. To že si teď někdo může dovolit platit směšné hypotéky a splácet 3 milionový úvěr na byt za 11000 Kč měsíčně nevydrží dlouho. A co se pak asi stane, když po skončení fixace bude místo 2 % úrokové sazby nabídnuta 5 %? Buď bude majitel schopen platit z měsíce na měsíc o 5000 Kč více, anebo bude nucen byt prodat, což počítám, že ve většině případů se bude chtít takového bytu zbavit. No jo, ale to zřejmě bude chtít více majitelů, že? Nevyhnutelně to bude pak muset vést ke snížení cen nemovitostí, což zase povede k tomu, že více lidí zpanikaří a bude chtít také byty prodat. A tak jako teď je ta spirála natočená směrem nahoru, půjde pak spirála směrem dolu.
Co tedy v této situaci? Vystoupit z vlaku? To by byla škoda, protože někam se posunout musíme. Spíše bych navrhoval „přestoupit“ do mírnějšího vlaku, resp. dobře zvažovat kde a kolik investovat. Nenechme se strhnout mediální či investorskou horečkou a spíše s chladnou hlavou uvažujme, co a kam vložit.