Nadiju Savčenkovou nechejte na pokoji, pane Nožičko

Kdo vidí svět černobíle? Je Putin jen nevinný trouba, který za nic nemůže, a Nadija Savčenková ten největší zloduch, pane Nožičko, jestli jsem Vás dobře pochopil? Už zase se na někom přiživuji! Fuj  

„Byli jste někdy v Oděse?

Já ano.

Je tam spousta Židů.

Proč ještě neodešli do Izraele?

Do osad na západním břehu Jordánu?

Proč zůstávají v tom městě proslaveném svými pogromy?

Tam, v zemi zaslíbené, by hezky dostali nový dům na půdě, která kdysi patřila Palestincům.

Ale oni zůstávají v Oděse.

Pravda, klima je tam mírné, přímořské.

Každou sobotu kráčejí hrdí židovští otcové, snadno je poznáte, obklopení houfem svých synů do synagogy.

Ptám se vás, byli jste někdy v Oděse?

Byli jste někdy na Ukrajině?

Znáte tu zemi?“ ptal se pan Ručička pavučiny, která se mu zachytila na čele.

Dlouho mu nikdo neodpovídal.

Až se konečně ozval hlas.

Měkký a příjemný ženský hlas, hlas matky, ne mužatky.

Byl to hlas Marine le Pen.

„Počkejte, pane Ručičko, máte na čele pavučinu, sundám vám ji,“ řekla Marine le Pen a pokračovala, „můj otec neměl rád Židy. Upřímně je nenáviděl. Každou sobotu nemluvil o ničem jiném, nadával na ně, vinil je ze všeho.

,Konečně! Bože, jak jsem rád, že je pověsili!‘ výskal radostí, jsa mlád,když komunisti pověsili Slánského, Margolia, Reicina, Gemindera, Šlinga a další.

Tak a už je dole.

Ta pavučina.

Jak se vám teď dýchá?“

„Dýchá se mi dobře,“ odpověděl pan Ručička.

„To je dobře, že se vám dýchá dobře,“ ozval se zády pana Ručičky a Marine le Pen příjemný mužský hlas.

Byl to Steve Bannon!

„U nás je Židů jako máku. Hlavně na Wall Streetu a taky v médiích. Bože, kolik je u nás v médiích Židů, to byste nevěřili! Půjdu třeba i s Luciferem, hlavně když to bude proti Židům,“ usmál se Steve Bannon, dodávaje, „ostatně už brzy budeme bombardovat Severní Koreu. Sice to možná vyprovokuje odvetnou palbu na Soul, možná to vyvolá jaderný konflikt.

Ale jinou možnost nemáme, má-li být naše Amerika s Trumpem zase velká.

A jak se vám jinak daří, pane Ručičko?

Ale bez pavučiny na čele už to najednou nebyl pan Ručička.

Byl to někdo, kdo říkal: „Savčenková již v době svého věznění vykazovala jisté znaky hysterie a agresivity.

A přitom jí v cele nic nechybělo.

I mříž na okně měla!

Pěknou a solidní, takovou zuby jen tak nepřekousneš.

Co by jiní za to dali!

Třeba poloviční žid Chordovskij!

Zeptejte se pana Hermánka, ten ji zná jako svoje boty!“

„Rychle za panem Hermánkem!“ vykřikla Marine Le Pen a rozběhla se za panem Hermánkem.

„Rychle za panem Hermánkem a Marine le Pen!“ rozběhl se Steve Bannon za Marine le Pen a panem Hermánkem.

Ona osoba, která už nebyla panem Ručičkou, zase osaměla.

„Byli jste někdy na Ukajině?

Ve Lvově?

V Kyjevě?

V Chersonu?

V Berdyčivu?“ zeptala se ta osoba, ale nebylo vůbec jasné, koho se ptá, protože byla sama, skoro tak sama jako je sám, podle Bondyho, bůh.