Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Modrá velryba existuje. Jmenuje se islamistický teror

21. 04. 2017 18:42:55
Udělám tímto článkem aspoň někomu radost? Jsem skromný, klidně se spokojím i s jedním jediným člověkem, ve kterém snad zachráním celé lidstvo (žádné lidstvo pochopitelně zachraňovat nechci)

Zabloudil jsem do kostela, aniž bych si toho všiml.

Ale nebyla to nejspíše zase až taková náhoda. Byl totiž studený dubnový den a hodiny na kostelní věži odbíjely právě třináct. S bradou přitisknutou k hrudi, abych unikl protivnému větru, vklouzl jsem do nejbližších dveří.

Jak se vzápětí ukázalo, byly to dveře kostela Nejsvětějšího Spasitele.

Nefoukalo zde sice, zato jsem ale u oltáře spatřil zdejšího kněze.

Halíka.

Vypadal poněkud rozmrzele.

„Zdá se, že nejen sluneční energií, alias pránou jsou živi sluníčkáři, kteří by nejspíše nejraději tančili jako dervišové kol ohňů, oděni do velbloudích kůží,“ napadlo mne kdoví proč.

Halík byl však opravdu rozmrzelý, a proto i nečekaně upřímný.

„Popravdě řečeno, nikdy jsem nebyl řádný katolík. A o teologii nevím skoro nic. Kdysi jsem přečetl cosi od von Balthasara, ale to už je dávno, už ani nevím, jak se to jmenovalo. My jsme v podzemí četli hlavně Nietzscheho. Celkem vzato, jsem vlastně především psycholog,“ ušklíbl se Halík, dodávaje, „vůbec jsem po obědě nespal.

Kvůli tomu atentátu v Paříži.

Lámal jsem si hlavu tím, jestli je možné teroristický čin spáchaný ve jménu boha, to jest, entity, jež nás přesahuje, jež je zcela transcendentní povahy, považovat za duchovní záležitost či nikoliv.

Například my, kněží, ale jakýpak já jsem kněz, pořád mluvíme o bohu, a proto jsme duchovní osoby.

Kdybychom pořád o bohu nemluvili, tak pochopitelně duchovní osoby nejsme.

Pokud tedy muslim vraždí ve jménu boha, vraždí ve jménu čehosi transcendentního, dokonale metafyzického. Vraždí, protože neustále myslí na tohoto boha, který jistě, může být falešný. Ale to tento muslim neví, protože věří, že jeho bůh je pravý, stejně jako křesťané věří, že pravým je jejich bůh.

A kde je bůh, kde je víra v boha, tam musí být nutně i duchovno.

V užším slova smyslu nemůžeme říct, že muslim je ateista. A já přece nemohu ateisty ani cítit. Raději budu bojovat proti ateistům než proti muslimům, kteří přece jen uznávají, že je něco nad nimi, i když ovšem ani jim se nedostalo boží milosti jako křesťanům.

Ale i kdyby muslimové sedli na lep Satanovi či Antikristovi, tak Satan či Antikrist jsou rovněž duchovní bytosti, a tedy i muslimský teror musí být duchovním činem.

Jako se křesťané modlí, aby byli bohem za svou víru odměněni věčnou blažeností, tak muslimové, respektive teroristé páchají teror, aby byli rovněž bohem odměněni, aby se dostali do ráje, do nejtěsnější možné blízkosti boha.

O tom jsem přemýšlel po obědě a vůbec nemohl usnout, představte si!“

Halíkova tvář vypadala zmučeně.

Já se však rozesmál na celý kostel.

„Haha, to je náhoda! Já taky nespal kvůli tomu teroru v Paříži, haha!“ plácal jsem se do kolen, nic nedbaje zmučené tváře Krista, jenž visel na svém kříži nade mnou, „totiž napadlo mne, taky po obědě, že islamistický terorismus je totožný s Modrou velrybu, nebo přinejmenším funguje na stejném principu, ať už Modrá velryba existuje či nikoliv.

Ležím, břicho plné a přemýšlím, místo abych spal, tak dumám: ,Tak tak, Ježíš sice zvítězil nad smrtí, ale přesto je pořád smrt jedinou jistotou, kterou máme, hehe!

Jedinou jistotou a jedinou bránou, takříkajíc, ke skutečnosti!

Spáchal-li i Kristus de facto sebevraždu, pak sebevražda je a musí být nejsladším plodem života, aktem vskutku božským, protože ve chvíli sebezničení se stáváme všemohoucími, postaveni bohu na roveň.

Proto je sebevražda čímsi nesporně mystickým, lákavým, lákavým o to víc, oč sterilnější je naše doba.

Člověk spějící k sebevraždě se chtě nechtě dostává do vytržení, protože ať chceme či nechceme, mystériem není život, ale smrt, proto ani Kristus nezvítězil nad smrtí, ale nad životem!’

Může se někdo divit, že jsem nemohl usnout, když mne napadaly takové věci?

Řekněte sám, Halíku, i vy jste přece myslil určitě někdy na sebevraždu.“

Halík přikývl: „Jéje, a kolikrát!“

Luskl jsem prsty: „Tak vidíte! Život je nuda, ale smrt je něco jiného. Islamističtí teroristé prodělávají během své radikalizace totéž, co hráči modré velryby, kteří taky vědí, jak to skončí. Korán se k něčemu takovému báječně hodí. Je mnohem sugestivnější než křesťanská evangelia. V nichž Ježíš jenom pořád mudruje. Jenže podobenství nejsou všechno a zjevení svatého Jana to nezachrání. V tomto ohledu je korán geniální kniha a pokud to nepochopíme, pokud to nepřijmeme jako holý fakt, bude našemu soužití s terorem jako soužití manželů v josefském manželství!

Komu by se nelíbilo v muslimském v ráji!

I ten největší křesťan by tam roztál jako led, s chutí se zřekl se Krista!

Je vlastně s podivem, že se zatím zradikalizovalo tak málo muslimů, i když, co není, může být, nebo už je.

Někdo někde sedí, radikalizuje muslimy, dává jim sebevražedný, ovšem i vražedný, smysl života, a dobře se tím baví.

Svět sice stvořil bůh, ale od počátku mu vládne Ďábel, jedině amišové se mu vzepřeli, hehe!“

Můj smích však Halíka nenakazil.

„Asi si budu muset doplnit na stará kolena teologické vzdělání, pětileté dítě má o teologii větší pojem než já,“ řekl docela vážně.

„Neberte to tak tragicky,“ řekl jsem, a abych to trochu odlehčil, ukázal jsem na Krista, řka, „ale drží se na tom kříži jako klíště, co? To by primitiv Mohamed určitě nedokázal!“

Autor: Karel Trčálek | pátek 21.4.2017 18:42 | karma článku: 16.15 | přečteno: 560x

Další články blogera

Karel Trčálek

Bacha na chlupatý ocas!

Chlupatý ocas mají, například, vlci. Ale vlci nejsou sami. Chlupatý ocas mají i čerti. Ti ho mají především. Bacha na to!

26.5.2017 v 17:47 | Karma článku: 10.80 | Přečteno: 371 | Diskuse

Karel Trčálek

Tak jsem prý hypersluníčkář pod vlivem drog, který podporuje terorismus!

Stačilo napsat jeden článek a hned mají mnozí jasno. Ale co když jsem opravdu sluníčkář pod vlivem drog a proto se mi zdá, že vidím, co ostatní, ti islamofobové, hehe, nevidí? Nebo taky naopak samozřejmě

25.5.2017 v 17:37 | Karma článku: 16.64 | Přečteno: 564 | Diskuse

Karel Trčálek

Svobodomyslní lidé by se měli upalovat na hranicích

Napsal jsem stovky a stovky článků o nacismu a rasismu. Ale teď ne, bo to kohosi nezajímá. Na blogování mě ještě pořád baví manipulace s lidmi. I když dělat si prču z primitivů nemusí být nakonec prča

25.5.2017 v 12:02 | Karma článku: 13.89 | Přečteno: 636 | Diskuse

Karel Trčálek

Zdejší islamofobní stádo zůstane islamofobním stádem

Ještě trapnější a ubožejší pokračování mého předchozího článku, o jehož sesmolení jsem byl požádán jedním z diskutujících. Není důvod, abych mu nevyhověl, vždyť jsem takové naivní sluníčko, hehe

24.5.2017 v 18:32 | Karma článku: 23.41 | Přečteno: 4141 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Miroslav Palfi

Atentát nebo likvidace?

Při dnešním výročí atentátu na Heydricha bych rád podotkl několik věcí. Ne o samotném atentátu, ale spíše o tom, co se o něm traduje.

27.5.2017 v 11:17 | Karma článku: 27.27 | Přečteno: 1008 | Diskuse

Štěpán Bicera

Atentát na Heydricha proti vůli českého odboje

​Třináct dnů před atentátem obdržel domácí odboj z Londýna zprávu, ve které plk. F. Moravec psal:" Nemějte starosti, pokud se týče teroristických akcí. Akce proti oficiálním říšským osobám nepřipadá za této situace v úvahu.

27.5.2017 v 11:00 | Karma článku: 19.05 | Přečteno: 831 | Diskuse

Helena Vlachová

"Já jsem nevinný..."

"Já jsem nevinný...," je věta z Haškova Švejka. A opět se mi tento román vybavuje, když vidím, co se odehrálo na naší politické scéně

27.5.2017 v 6:03 | Karma článku: 13.31 | Přečteno: 633 | Diskuse

Jan Tomášek

Pozdrav z Bledu

Jsa v domácí léčbě, probírám se starými – převážně rodinnými pohlednicemi a tentokrát mě zaujala především rubová čili korespondenční strana. Nalezl jsem zde třeba korespondenci z První Světové války.

26.5.2017 v 23:29 | Karma článku: 11.62 | Přečteno: 234 | Diskuse

Jan Pražák

Zrádnost obřího poprsí

Těsně po střední škole před započetím dalšího vzdělávacího procesu jsme podstoupili takzvanou letní aktivitu. Tehdy to bylo zvykem a já se svými třemi budoucími spolužáky „narukoval“ na jakési pražské staveniště.

26.5.2017 v 21:39 | Karma článku: 27.76 | Přečteno: 1168 | Diskuse
VIP
Počet článků 342 Celková karma 16.34 Průměrná čtenost 916

Náhodný host v tichých čajovnách. Zatímco čekám na čaj, lidé venku někam spěchají. Já ne, nemám kam a proč



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.