Zamyšlení nad porody doma – aneb kdy dítě získává právo na ochranu svého života?

23. 04. 2017 20:54:04
Mám hluboko v sobě zakořeněný respekt ke svobodě rozhodování jednotlivců o svém vlastním životě, na straně druhé ho mám ale vyvážený podmínkou povinnosti nést odpovědnost. Kdo ale nese odpovědnost za doma se rodící dítě?

Od chvíle, kdy jsem zaregistrovala, že existují maminky, které se rozhodly porodit své dítě doma, ve mně toto téma budí řadu velmi naléhavých, vlezlých úvah a rozporuplných pocitů.

Na jedné straně mám hluboko v sobě zakořeněný respekt ke svobodě rozhodování jednotlivců o svém vlastním životě, na straně druhé ho mám ale velmi vyvážený podmínkou povinnosti nést odpovědnost za vlastní skutky i za způsob, jakým ovlivňují přítomnost i budoucnost každého z nás.

Tento článek je zamyšlením, které rozhodně nemá ambici najít „zaručené řešení“. Pokouším se v něm jen zformulovat otázku, kterou si kladu sama. Od kdy má dítě právo na ochranu svého života a zdraví? A jak by se měla projevit?

Nebudu tajit, že s matkami, které plánují domácí porody, nejsem schopna ani při největší snaze souznít. A nad porodními asistentkami, které tuto službu, byť pokoutně, nabízejí, jen kroutím hlavou.

Problém domácích porodů mám sama pro sebe rozdělený do několika „vrstev“. Ať už je to problém vstupu do systému úhrad ze zdravotního pojištění, systém odpovědnosti za novorozence, nebo právě téma naznačených práv.

Naše právo jasně vymezuje, do kdy je možné ukončit těhotenství. Tady máme ochranu života plodu vymezenou z jedné strany. Na druhé straně je jasné, že živé dítě má právo na to, aby bylo jeho zdraví a život chráněno a o tuto ochranu se ponejvíce starají jeho rodiče.

Jak je to ale s dítětem, které se právě rodí? Jak je to v onom přelomovém čase, kdy přestává být součástí těla své matky, kdy v jeho těle rychle probíhá celá řada důležitých změn, které mu umožňují samostatný život, kdy hormony vyplavované do krve jeho matky naposledy řídí jeho cestu? Kdy to společné končí a samostatné začíná?

Obhájci a obhájkyně domácích porodů se opírají o přírodu, intuici, bezpečí, pohodlí a sounáležitost se svým prostředím. Nezřídka líčí porodnice jako prostředí nepřátelské, schopné i zastavit běžící porod nebo způsobit komplikace. Na co ale zapomínají nebo o čem mlčí, jsou závažné komplikace, které se během porodu mohou vyskytnout. Ani dnešní medicína je nedokáže vždycky předpokládat a i když se vyskytují zřídka, mohou mít fatální důsledky a vést i k závažnému postižení nebo ke smrti dítěte či matky.

Několik let jsem se pohybovala přímo v prostředí porodních sálů, několik dalších se ještě věnovala podpoře maminek a novorozenců a tak vím, jak rychle se může situace změnit a jak důležitým faktorem se v takovém případě stává ČAS.

Pamatuji si, jaké to je, když všichni na porodním sále brzdí pohledem vteřinovou ručičku a současně na maximum zrychlují reakce svých rukou a mozků. Jak vyplavený adrenalin aktivuje všechny i v případě, že je technika a odborníci na místě nebo přiběhnou na zavolání telefonem. Faktory odbornosti, dostupnosti techniky a zejména času se tady doslova vzájemně umocňují a jedno bez druhého funguje jen obtížně.

Věřím, že většina plánovaných domácích porodů proběhne bez potíží a že si příroda, matka a ti, kdo jí pomáhají, poradí. Ale taky vím, že v případě komplikací může nastat malér, který navždy zničí život dítěte i celé jeho rodiny. Ano, jsem si dobře vědoma, že komplikace nastávají i v porodnicích, že je v nich stále co zlepšovat, ale taky vím, že gravidita trvá dlouhých 9 měsíců a každá rodička tak má dostatek času, aby si vybrala porodnici, která bude vyhovovat jejím požadavkům a hodnotám. A že je tam po ruce nejen porodní asistentka, ale taky porodník, neonatolog, anesteziolog a další odborníci, kteří pravděpodobně nebudou potřební, ale na požádání přiběhnou (a to myslím doslova). Protože vědí, že každý jejich krok, každé zaváhání, znamená ztrátu tak drahocenného času.

Upřímně rozumím ženám, které se porodu bojí. „Porodní latina“ je jeden z oblíbených ženských předmětů a občas přináší historky, které ježí vlasy na hlavě i matkám pěti dětí, profesionálním hasičům a členům zásahových jednotek policie. Strach je velmi intenzivní emoce a věřím, že když pak někdo přijde s hladivým, útěšným slibem pohodlného porodu doma, vylekaná maminka se takové příležitosti ráda chytne. Ale ocitá se tak opravdu v bezpečí a opravdu dělá to nejlepší pro bezpečné narození svého děťátka?

Jak to tedy je? Je lepší si vybrat porodnici podle svého gusta a mít za zády všechny ty, kteří přijdou zachraňovat, když to bude potřeba, nebo zůstat s někým z blízkých a možná (nepřiznanou) porodní asistentkou a věřit, že všechny kroky poběží „předpisově“?

A když se něco zamotá, ať už pupeční šňůra nebo cokoliv jiného, zavolat záchranku a sledovat vteřinovou ručičku hodin a doufat, že přijedou, zasáhnou, pomohou, Že to bude možné?

A co je správně v tom nehorším případě, kdy přijde novorozenec o příležitost prožít svůj život právě v okamžiku zrození? Které právo by mělo být nadřazeno? Právo matky rozhodnout o svém porodu nebo právo dítěte na rychlou záchranu života?

Nemohu se zbavit pocitu, že by se znalostí práva pomazané hlavy nemusely zabývat nic neřešícími drobnostmi typu „pamlskové vyhlášky“, jimiž je naše právo zahlceno Že by mělo mít čas na témata závažná a náročná. Jsem přesvědčena, že by měla probíhat široká diskuse na toto téma a že úlohou státu je ji řídit, pojmenovat a definovat základní principy, které souvisí se životem samým.

Autor: Jana Majová | neděle 23.4.2017 20:54 | karma článku: 35.79 | přečteno: 2537x

Další články blogera

Jana Majová

Stalker

Žijeme silný příběh. Je zcela pravdivý a žijeme ho tak dlouho, že jsme už přestali vyhlížet jeho konec. Devastuje nám každodenní život, mění naši realitu. Tak se žije, když si vás vyhlédne někdo, kdo se rozhodl vám ničit život.

18.9.2022 v 23:05 | Karma článku: 36.70 | Přečteno: 3532 | Diskuse

Jana Majová

Marie Milá (Šípková)

Jak je ten svět pomíjivý, že? Už týden mi svítí v kalendáři, že máš dnes narozeniny. A Ty? Ty se teď odněkud z vyššího levelu samotného Bytí nejspíš s nadhledem usmíváš. Marie.

3.2.2022 v 18:26 | Karma článku: 23.41 | Přečteno: 511 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Ladislav Jakl

Dělají z nás ženy! Nebo jen hlupáky?

Jsme všichni obětmi tajemného spikleneckého experimentu, kdy pomocí přísad do potravin globální vládci nadělají z chlapů zženštilé hermafrodity, neschopné plodit děti?

28.3.2024 v 18:55 | Karma článku: 24.30 | Přečteno: 413 | Diskuse

Milan Šupa

Čerpejme sílu ke vzestupu z prožití reality Ducha

Myslím, tedy jsem! Tato slova jsou lež! Jsou omylem! Kdo je akceptuje, sází na falešnou kartu a promrhává svůj život. Ztotožňování vlastní jsoucnosti s rozumem a myslí je tou největší tragédií, která nás může postihnout.

28.3.2024 v 16:13 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 45 | Diskuse

Jiří Herblich

Slovo, které radí člověku je Božské tím, že chápe princip Božství

Kdo najde slovo své jako Božské tím, že uvěří. Ten najde slovo společné jako svoje a bude to slovo Boha v člověku.

28.3.2024 v 6:28 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 24 | Diskuse

Yngvar Brenna

Jakou chcete budovat společnost aneb pryč s Velikonocemi

Skutečně je to něco, za co máte utrácet peníze i čas a úsilí, abyste ty dopady potírali, či alespoň pokoušeli, byť zcela marně, zmírnit? Přece jde o to, jakou chcete budovat společnost.

28.3.2024 v 1:56 | Karma článku: 15.40 | Přečteno: 297 |

Jan Andrle

Nový oblek

Jak slíbil, tak udělal. Sliby se mají plnit, že. A já to stihnu nejen do vánoc, ale dokonce do velikonoc. Tady to je, přátelé blogeřníci.

27.3.2024 v 22:17 | Karma článku: 19.77 | Přečteno: 517 | Diskuse
Počet článků 324 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 959

Pro ty, co mne znají už vdanou (blog je založený dříve než moje manželství) jsem už spíše Pšejová.

Naprosto obyčejná ženská, jakých chodí po ulicích tisíce. Pozorovatelka světa a majitelka víry v lidskost.

Momentálně také zaujatá členka skupinky pohybující se kolem Davida. Mladého muže, kterého učinila vězněm ve vlastním těle svalová dystrofie a on se chce dělit o svůj příběh a zkušenosti.

Píšeme o tom i na facebooku:  https://www.facebook.com/DavidAGenetickyGolias/

Jsem k nalezení na:  jamajka117@gmail.cz.

 

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...