Smutný konec pilného dopisovatele Parlamentních listů
Od toho památného dne, kdy začal Miroslav Slintavý náruživě psát do Parlamentních listů, cítil se opět svobodným člověkem, ne už jen otrokem, či dokonce hlupákem.
„Duch můj zpřetrhal všechna pouta, kterými ho chtěla navždy zotročit mainstreamová média a bruselská pakáž!
Jest svoboda základem veškerého lidského žití!
Nyní opět piji pravdu plnými doušky, nikdo mne již nezastaví na cestě k výšinám, z nichž bohové pohrdavě vzhlížejí na lidské červy, kteří věří, že Brusel chce jejich dobro!
Pryč z toho eurohrobu, v němž jsme pohřbeni zaživa, v němž němí jen živoříme podobní larvám, jež si namlouvají, že jsou pány světa, aby nebyly nic než hmyzem!
Vzhůru ke světlu Pravdy!
Jediné, protože skutečné Pravdy!
I já jsem nyní touto Pravdou, její částečkou, její nedílnou součástí, neoddělitelnou od celku všehomíra!“ lebedil si Miroslav Slintavý, žvýkaje u toho stébla trávy, zpravidla psárky a kostřavy luční, no, tu a tam ale i jílku, nebo i dokonce skutečné lipnice.
Žvýkaní stébel i psaní do Parlamentních listů šlo Miroslavu Slintavému evidentně k duhu. Jeho obličej získal zdravou červenou barvu, postava se elegantně zakulatila a mozkovna, což bylo nejmarkantnější, proměnila se v karafu, ve které se nalézá vždy čerstvá, nádherně pramenitá voda.
Není divu, že si Miroslav Slintavý získal mezi lidmi, již vědí, která bije, náležitou úctu.
Muži mu tuto úctu projevovali smeknutím klobouku, či jiné pokrývky hlavy, na ulici, řkouce nahlas: „Nebýt takových lidí jako vy, nebyli bychom nikdy zřeli Pravdu v plné šíři jejich plodných beder!“
Ženy, ta jindy tak proradná a prolhaná stvoření, klopily před ním cudně zrak a nemajíce na sobě takřka nic, děkovaly mu: „Nebýt vás, pane Miroslave, musely bychom se koupat v burkinách a nikdo by nemohl vědět, zda nemáme náhodou na svém těle pod tkaninou dobře skryté otevřené, odporné boláky!“
Žil tedy pan Miroslav Slintavý životem apoštola té nejčistší Pravdy, kterou lze se dozvědět toliko v Parlamentních listech.
Ale pak se mu stala taková divná věc.
Seděl u stolu, žvýkal, jako vždy, stéblo trávy a psal, aniž by mu někdo něco diktoval, do Parlamentních listů.
„Prý jsme spáchali atentát na základní evropské hodnoty!
A prý máme být taky solidární!
Údajně proto, abychom ulehčili těm zemím, na které migrační vlna dopadla nejničivěji, a které země to jsou, moc dobře víme!
Že prý právě s nimi musíme být solidární!
Ale proč?
My jsme netyli po celé generace z dobytých zámořských území, my jsme se nepodíleli na expanzi západní křesťanské civilizace do všech možných koutů světa!
My jsme dřepěli hezky doma, nemajíce moře, nezakládajíce žádné Východoindické společnosti. My jsme si nevymýšleli žádné buržoazní, ani jiné revoluce. My jsme si vše museli dobýt poctivou prací na úhoru, my pili vždy jen žitnou kávu a čaj z kopřiv, a proto nemusíme dnes snášet odvrácenou stranou kolonialismu!
A o to evropským elitám jde!
Abychom taky trpěli, abychom taky nesli společně kříž, nechali se na něj taky přibít, ačkoliv nikdo na nás nemůže shledat žádnou vinu za nynější stav světa!
A proto nás taky euroelity nenávidějí, proto nám vnucují své Araby a své černochy.
Nechte si svoje Araby a svoje černochy!
My se na kříž přibít nenecháme, my nebudeme trpět za skutečné viníky, kteří zatím budou pít víno vykoupení!
To se, milé euroelity, ať už se maskujete jakkoliv, ať se vydáváte za demokraticky zvolené orgány, pletete!
Pravda je pro vás totiž příliš namáhavá, vážení eurobyrokrati, vždyť jak vy to vypadáte!
Jste po celé délce vystřiženi z hedvábného papíru, ze žlutého hedvábného papíru, jako silueta, a když jdete, musí být slyšet, že šustíte.
Proto také je nesprávné pohoršovat se nad vaším chováním nebo nad vašimi názory, protože vy se přece musíte ohýbat podle průvanu, který zrovna v pokoji vane!“ vyskakovala písmena z hlavy Miroslava Slintavého rovnou na papír, když v tom se jeho zády ozvaly plíživé kroky.
Miroslav Slintavý se střelhbitě ohlédl za sebe.
Ale jaký to div, nikoho nespatřil.
Chvíli se ještě díval do prázdna, kroky se už ovšem neozvaly.
Otočil se tedy zpátky, chtěje pokračovat ve psaní do Parlamentních listů.
„A proto je nutné se vás, vážení europolitici, ze sebezáchovných důvodů zbavit, to lze jen czechoutem, vystoupením České republiky z EU. Jedině tak prokážeme, že evropské národy, třebaže mnohé z nich tyly z kolonizace, mohou vedle sebe přátelsky existovat,“ chtěl napsat, ale místo toho se mu z hrdla vydralo, „alláhu akbar!“
V tu chvíli shledal Miroslav Slintavý, že se proměnil, nejspíše v důsledku nějakého záhadného, nadevše nevysvětlitelného nervového procesu, v odporného muslima. V hlavě mu najednou ležel mozek plný veršů z koránu, a když se podíval na své přirození, uviděl, že to je obřezáno!
„Co se to se mnou stalo?“ stačil si ještě pomyslet zbytkem svého starého vědomí, jehož plamen vzápětí na to definitivně zhasl.
„Jaké nádherné vyznání jsem si to vybral, plné nenávisti! Smrt nevěřícím psům!“ zvolalo radostně jeho nové vědomí a ještě téhož dne, k večeru, se Miroslav Slintavý, jak se dalo ostatně čekat a předpokládat, vyhodil do vzduchu v nákupním centru, kde lidé pokojně a mírumilovně nakupovali základní šizené potraviny.
Tak skončil dopisovatel Parlamentních listů Miroslav Slintavý.
Když si pak lidé za dlouhých zimních večerů ten příběh o záhadné proměně, o tajemném přeprogramování mozku dopisovatele Parlamentních listů šeptem vyprávěli, stydla všem krev v žilách a nebylo nikoho, kdo by si v tu chvíli nemyslel, kdo by se nemodlil: „Jen aby se to nestalo i mně, bože! Nebo, co hůř, někomu z rodiny, to bych se na místě hanbou propadl do země!“
Karel Trčálek
Íránské střely a Institut ajatolláha Václava Klause
Mudrlanti, kterým se dnes v médiích říká experti, vytrubovali do světa, jak prý Írán zpackal nejen svůj víkendový útok, ale jak nepovedené je prý i íránské pivo...
Karel Trčálek
Integrace imigrantů v německých školách nefunguje, ale nesmí se o tom mluvit nahlas
Ještě nedávno se za podobné názory dával ban. Jo, když jsme to před 5 lety my xenofobové říkali, tak nás různí lepšolidi, sluníčkáři a vítači přesvědčovali, jak ta multikultůra krásně prosperuje
Karel Trčálek
Je odpor k elektromobilitě skutečně projevem neofobie, nebo naopak zdravého rozumu?
Já osobně jako IT specialista neofobií netrpím, naopak musím držet krok s novinkami ve svém oboru. I přesto si myslím, že současná podoba baterkových hraček je slepou uličkou
Karel Trčálek
Moje vzpomínka na ten den, kdy Gagarin letěl do kosmu
Vzpomínám si na ten den dobře. Hodně lidí nevěřícně hledělo na nebe a pořád dokola opakovalo: „Gaga! Gagaga!“
Karel Trčálek
Má ho Varel Chrčálek taky malého?
Jsou témata, kterým se chtě nechtě, nemůžeme vyhnout. Proto by chtěl tímto článkem rozvířit diskuzi, ze které by vykrystalizovala odpověď na výše položenou otázku...
Karel Trčálek
Soumrak éry válečných štváčů Jirky Paroubka...
Slovenská a česká pravice vkládaly velkou naději ve vítězství válečného štváče ve II. kole prezidentské volby na Slovensku. Exponenti slovenské, ani české pravice teď nedokážou zakrýt zklamání, které v nich vzbudily výsledky voleb
Karel Trčálek
Volební vlak vypravený z České republiky vítězství Korčokovi evidentně nepřivezl
Pokud chce někdo vypravovat ze Slovenska vypravovat vlaky na Ukrajinu plné vojáků, aby měla ruská děla co žrát, nemůže se divit, že není slovenským prezidentem...
Karel Trčálek
Jak se papež František I. stal z Antikrista oslavovaným chcimírem
Není to tak dávno, co naší jedině praví katolíci typu Petra Hájka či Michala Semína označovali Františka I. za Antikrista a naši vlastenci jej bičovali pro jeho velebení migrantů...
Karel Trčálek
Markétka letí do Senátu
A snad tam i doletí, protože je to naše jediná naděje, abychom byli zase svobodní. Bože, lidi, já už úplně zapomněl, jaké je to být svobodný! Svobodný!
Karel Trčálek
Cože? Jaký „zimní čas“? Polemika s váženým panem Ladislavem Jaklem
Tak se nám od víkendu zase krásně prodloužily večery a pan Jakl musí chodit z práce ještě za světla. A přitom to bylo tak jednoduché. Stačilo jedno administrativní nařízení. Ale proč zůstat v půli cesty? Je třeba jít dál...
Karel Trčálek
Putin složil zbraně, morální převaha českých chciválků potvrzena!!! Ať žije mír!
Jsem rád, že vám tuto radostnou zvěst mohu v aprílovém čase předložit jako první. Přestože diktátor Putler měl na bojišti převahu, rozhodl se kapitulovat, protože špatný mír je i pro něj pořád lepší, než když umírají lidé....
Karel Trčálek
Opravdu Češi tak moc milují Rusko a staré časy?
Opravdu neznám nikoho ve své okolí, kdo by moc dobře nevěděl, že ukrajinští nacisté a banderovci útočí na Rusko, které nám jediné může vrátit svobodu a demokracii, o kterou nás připravili havlisti, liberálové a Západ...
Karel Trčálek
Takže Velký pátek našeho největšího básníka...
Ti, co nečinně přihlížejí ukřižování Spasitele jsou ti špatní. Avšak ti, co jsou vyhazováni z práce, vláčeni blátem, jsou ti dobří, jsou těmi, pro které se Spasitel obětoval....
Karel Trčálek
Fialova vláda by měla zvážit nařízení, kterým bude stanoveno, že se v Česku už žije líp!
ANO, bude líp! Pan premiér se opakovaně vyjádřil, že díky vládě se občanům žije už jen lépe a že téměř vše bylo vyřešeno. Tuto skutečnost je však nutné vtělit do vládního nařízení, neboť je smutné, že ne všichni občané to chápou
Karel Trčálek
Jak se pracovníci ve školství pomstili uličnímu výboru iFčil oslavujícímu Karlův úspěch
No, mám-li být upřímný, pomsta to byla hodně sladká. Však se taky hned ze všech stran slétly vosy a začaly si dávat do trumpety tak, že se div v té slaďounké šťávičce neutopily....
Karel Trčálek
Není to velmi nefér vůči ostatním blogerům, že je můj článek pořád ještě na titulce blogu?
Ať se na mě nikdo nezlobí, ale přijde mi to silně nefér vůči panu Nožičkovi (a o jisté kolegyni blogerce ani nemluvě), že je můj článek pořád na titulce, zatímco článek pana Nožičky tam už dávno není....
Karel Trčálek
Kam se poděli Rajchlovi proruští dezoláti? Kdy podá vláda pětihnusu konečně demisi?
Nikdy bych nenazval včerejší účastníky statisícové protivládní a mírové demonstrace za proruské dezoláty, kdyby je tak neoznačil jeden z organizátorů této monstrózní akce, pan JUDr. Michal Hašek...
Karel Trčálek
Lidem, majícím radost z teroristického útoku v Krasnogorsku, opravdu rozumím
Pan Nožička Josef se přiznává, že lidem, majícím radost z teroristického útoku v Krasnogorsku, opravdu nerozumí. To já, nechci se chválit, jim rozumím naopak velmi dobře...
Karel Trčálek
Všichni mluví o válce! Jen Jaromír Nohavica, náš největší básník, mluví o míru!
No, tak dobře, abych nepřeháněl, o míru mluví ještě pan Horner a pár učitelek češtiny. Ale jinak všichni mluví už jen o válce!!!
Karel Trčálek
Proč všichni mluví jen o válce? Plzeňský koncert Jaromíra Nohavici
Proč všichni mluví o válce? Proč nikdo nemluví o míru jako náš největší Básník, který už zase píše psaní pánům nahoře, maje při tom na své hrudi blyštivou Puškinovu cenu...
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 2945
- Celková karma 25,18
- Průměrná čtenost 868x