Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kdo jsou vlastně ti křesťané? Líní zbabělci!

28. 07. 2017 17:30:07
Líní zbabělci, kteří se bojí vzít život do vlastních rukou, a kteří jsou přesvědčeni, že za ně na poli spásy všechno odpracuje Ježíš a oni přijdou k hotovému

Bezesné odpoledne jakéhosi pozemského dne právě vrcholilo, když Rebeka potkala Ježíše.

Ježíš byl pocit, který si jí zmocnil vší silou, kterým se chvěla i ta nejposlednější částečka její bytosti, takže zde nemohlo dojít k žádné mýlce, např., že by se za Ježíše umně vydával sám Ďábel, rozený Antikrist a to s jediným cílem, svést Rebeku z cesty spásy.

„Ježíši! Můj Pane! Co bych si bez tebe počala, vydána napospas věčné smrti!“ vykřikla Rebeka radostně, celá se chvějíc láskou, jíž bylo zalito její nitro jako hustým placebo sirupem, který proti kašli předepisují prohnaní lékaři ve svých ordinacích připomínajících rakev.

„Užívejte to tři krát denně, vždy před modlením,“ říkají tito lékaři svým kašlajícím pacientům, smějíce se přitom pod vousy, dobře vědoucí, jak zvířecí dokáže být síla upřímné modlitby.

„Já jsem pravda, cesta i život, kdo ve mně věří, věčně živ bude,“ odříkal Ježíš rychle úvodní formuli a pak, už, mnohem živěji pokračoval, „chceš-li být spasena, chceš-li se vymanit z karmického cyklu, chceš-li zvítězit nad samsárem a tak dosáhnout božího království, měla bys cvičit jógu.

Ano, měla bys cvičit jógu, abys byla blíž bohu.“

„Cože?

Jógu?

Jak můžu cvičit jógu, když věřím v tebe, v to, že jsi mne svou smrtí na kříži spasil, že jsi vzal na sebe všechny mé hříchy?“ zvolala udiveně Rebeka.

„Nebýt jógy, jejího pravidelného cvičení, nikdy bych nevstal z mrtvých. Jen ona mi umožnila přečkat veškeré mé tělesné utrpení bez sebemenší úhony, ona mne naučila, jak vystoupit z těla, jak prožít vlastní smrt tak, aby ta byla vzkříšením,“ řekl Ježíš.

„???,“ nezmohla se Rebeka na slovo a tak mohl Ježíš nerušeně pokračovat.

„Během své tříleté služby cvičil jsem jógu pravidelně každý den,“ vykládal Ježíš, za silného nezájmu ptáků, kteří nepřestávali štěbetat, nemajíce žádnou úctu před vtěleným Slovem, „a trval jsem přísně na tom, aby jógu cvičili i apoštolové.

,Spása je vyproštění osobního vědomí ze samsarických stavů a taky jeho následný přenos do absolutna, kterého se netýká žádné stvoření a žádné dění, to jest do království mého otce. Spása je proto likvidace duše, kterou počíná se život věčný,‘ zjevoval jsem jim Pravdu.

Jenže apoštolové byli jen tupá semitská kopyta, která nic nechápala. Marně jsem jim vysvětloval, jak dosáhnout spojení podvědomí a jeho dechu s vědomím nebo i s nadvědomím a jeho dechem.

,Raději jsem se měl přijít mezi Slovany, ti jsou duchovně někde úplně jinde!‘ říkal jsem si kolikrát nikoliv bez hořké výčitky, a říkám si to doteď.

Snad jediný Jidáš chápal, co po něm chci, co to znamená, když každý má zapřít sám sebe, jinak nebude spasen.

Řekni, miluješ Jidáše?

Miluješ ho stejně jako mě?

Miluješ ho jako sebe sama?“

„Milovat Jidáše? Vždyť tě zradil, Pane!“ vykřikla Rebeka.

„Měla bys ho milovat, kdo zrazuje, ten osvobozuje,“ řekl Ježíš a pokračoval, „chceš-li mne následovat, musíš cvičit jógu. Každý, kdo mne chce následovat, musí cvičit jógu.

Všimla sis, že pozdvihování hostie je výňatkem z Pozdravu Slunci?

Kostel, čili křesťanská svatyně, by měl být správně orientován východně západním směrem. Slouží-li kněz mši čelem k lidu, pak při pozdvihování hostie, neboť jedná se o Pozdrav Slunci, dochází k její proměně v duchovní, tj., mé tělo, to jest, v bytostný útvar, v němž je kondenzována životní síla s kvalitou božské karmy.

Chápeš, milá Rebeko?“

Na tuto otázku už naštěstí Rebeka nemusela odpovídat, protože se v tu chvíli se mohutně rozezvučely kostelní zvony, naplňujíce prostor svým hřmotnými údery, a vytrhly ji z onoho setkání s živým Ježíšem, jež nebylo ničím jiným než jen zážehem vědomí.

Bylo totiž tři čtvrtě na šest LSEČ, čas pravidelné večerní pobožnosti nadcházel.

„Cvičit jógu, to by mi pan farář dal při svátosti smíření co proto!“ otřásla se Rebeka při představě, že by měla cvičit jógu a s úlevou rozběhla se do kostela, do onoho bezpečného útočiště s měkkými lavicemi, kadidlem a varhanami, kde je Ježíš jen neškodným obrazem visícím na zdi, nikoliv živou a žitou skutečností, prázdnotou uvnitř atomu, uvnitř veškerého kosmu, božím královstvím.

Autor: Karel Trčálek | pátek 28.7.2017 17:30 | karma článku: 14.73 | přečteno: 659x

Další články blogera

Karel Trčálek

Jak jsem se kvůli ČSSD stala nezaměstnatelnou

ČSSD je bezesporu mimo. Ale mimo realitu je bezesporu i paní Šichtařová. Nebo jí snad taky hrozí propuštění kvůli zvýšení minimální mzdy a nahrazení robotem?

18.8.2017 v 18:33 | Karma článku: 23.26 | Přečteno: 1084 | Diskuse

Karel Trčálek

Islamistický teror je jen kouřová clona

Jestliže je islamistický teror zvěstováním soudného dne, pak nemůže nemít svoji cenu. Oddělila se od Homo sapiens sapinens evoluční vývojová větev, kterou jsou muslimové? Čtěte grafomanské bláboly, budete moudřejší!

18.8.2017 v 17:13 | Karma článku: 14.37 | Přečteno: 965 | Diskuse

Karel Trčálek

Rusové se nemají za co stydět, a za Sputnik už vůbec ne

Byla-li zde položena otázka, za co se stydí Rusové, tak na ni odpovídám. Rusové se nemají za co stydět, a za Sputnik už vůbec ne

17.8.2017 v 17:37 | Karma článku: 18.32 | Přečteno: 671 | Diskuse

Karel Trčálek

Církevní restituce Květné zahrady, další katolická zlodějna

Je to jen čtyřiadvacet a něco hodin, co se zde na blogu psalo o Květné zahradě a žádosti církve o její vrácení. A hle, už jsem o Květné zahradě napsal článek i já. Asi jsem opravdu zloděj, stejný jako katolická církev

16.8.2017 v 17:07 | Karma článku: 21.88 | Přečteno: 2917 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Libuse Palkova

Bidet jako běžná součást koupelny

Pravidelné osprchování a důkladná čistota jsou základem toho, aby člověk ostatním voněl, protože ani sebelepší parfém nezakryje nedostatky v hygieně Ale ruku na srdce-kolik z nás má koupelnu tak velkou aby si mohl dovolit bidet?

19.8.2017 v 16:28 | Karma článku: 15.68 | Přečteno: 578 | Diskuse

Karel Ábelovský

Lidé bez tváře III.

... rozespale nahmatal telefon na nočním stolku a vypnul vyzvánění; spal nebo bděl, nevěděl jistě. Žádné sny se mu už hodně dlouho nezdály, nebo si je nepamatoval; zato nyní si nebyl jist, zda to co mu nedalo spát, nebyl jen sen

19.8.2017 v 13:48 | Karma článku: 5.91 | Přečteno: 123 | Diskuse

Marek Valiček

... a tys měl snad někdy v hubě mokrej hajzlpapír?

Často se stává, že chceme ohromit druhé nějakým ne zrovna standardním výkonem. Počítat ale s tím, že budeme považováni za hrdiny, nebo dokonce opěvováni....

19.8.2017 v 10:14 | Karma článku: 19.08 | Přečteno: 448 | Diskuse

Libuse Palkova

Italové v Praze

Co se líbí a nelíbí návštěvníkům naší Stověžaté matičky? Zde je několik postřehů ze života průvodkyně zahraničních turistů.

19.8.2017 v 8:31 | Karma článku: 20.03 | Přečteno: 807 | Diskuse

Helena Vlachová

Muži a ženy

Některé ženy si myslí, že musí svého partnera vlastnit, nemají žádný jiný program v životě. Jestliže jim vztah nevychází, bortí se jim život

19.8.2017 v 7:29 | Karma článku: 14.04 | Přečteno: 369 | Diskuse
VIP
Počet článků 424 Celková karma 17.50 Průměrná čtenost 989

Náhodný host v tichých čajovnách. Zatímco čekám na čaj, lidé venku někam spěchají. Já ne, nemám kam a proč



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.