Dějství druhé „Humanistická rebelie“
Synťák hraje melodii „Ach, synku synku“ Otevře se opona. Opět nezakouřená Lidovka. U stolu sedí Hitler s Leninem, Masaryk chybí. Stalin stojí v popředí, pravou rukou má zastrčenou za blůzu uniformy.
STALIN: „Ptáte se, kde je Masaryk, proč tady není s námi? Zlikvidoval jsem ho. Proč? Byl to sionista a kosmopolita.
HITLER: „Je ho škoda. Jednou, v roce 1913, to jsem byl ještě malíř, mne pozval ve Vídni na kávu. Vídeňskou. Taky si ode mne koupil dva akvarely. Prý pro manželku do blázince.
LENIN: „Náramná škoda. Lidi si nás pořád pletli. Jednou vám takhle za občanské války vystoupím v Irkutsku z vlaku a čeští legionáři, jak mě zmerčí, začnou hned zpívat: ,Ach, synku, synku, doma jsi-li...‛
STALIN: A tady ty dva taky zlikviduju. Proč? Jsou to humanisti a sluníčkaři!“
Hitler vstane a odsune židli
HITLER: „Za chvilku opustím tento svět. Co říct? Pořád lepší než jít na pokusy k doktoru Mengelemu!“
Lenin vstane a odsune židli
LENIN: „I já za chvilku opustím tento svět. Co říct? Pořád lepší než skončit jako Nietszche znetvořený paralýzou, hehe!“ (rozesměje se)
Přijdou ženy v kožených kabátech a odvedou Hitlera a smějícího se Lenina. Vzápětí se ozvou dva výstřely.
STALIN: „Humanisti, sluníčkáři, hehe! Teď už je jim ten jejich humanismus houby platný. Na zdraví!“ (Stalin přejde ke stolu a vypije dvoudecák vodky).
Opona se opět zavře, synťák hraje ústřední motiv ze seriálu „Nemocnice na kraji města“