Než nás zadáví svoboda volby

20. 10. 2017 19:34:23
Snad už jsem se z těch voleb docela nepomátl! A vy určitě taky! Což vy taky nejste už z toho docela pomatení?

Neměl jsem ani vindru a přitom pomýšlel na ženění, sliny se mi na tradiční rodinu přímo sbíhaly ze všech stran.

„Bez peněz do chomoutu nelez!“ poučí vás na ale každé poště i v té nejzapadlejší střediskové obci, jakou si lze představit a přitom nepřijít o zdravý rozum.

A právě rozum jsem vzal do hrsti.

Ale nebylo mi to nic platné, nenašel jsem žádné rozumné východisko ze své situace.

„Vstoupím do politiky, nedá se nic dělat. Stanu se poslancem či europoslancem, ministrem či premiérem, nebo rovnou tím vším najednou,“ nezbylo mi nakonec, než to vyřešit tímto nejhloupějším způsobem, že stanu se otrokem voličů, jejich fackovacím panákem, kterému dají všechno sežrat, jen abych přišel k penězům a mohl se oženit.

Ke vší smůle kandidoval jsem však v hornatém, v mnoha ohledech zaostalém kraji.

Co jsem jen nachodil po těch blbých a neschůdných horách při své kontaktní předvolební kampani!

„Stojí mi to vůbec za to, ta ženitba, ta tradiční rodina?“ říkal jsem si kolikrát, kráčeje po neschůdných horských stezkách od jedné samoty ke druhé, abych jejich obyvatele seznámil s programem hnutí, na jehož kandidátce jsem se ocitl.

„Jsme rozumní! Každý, kdo někoho napadne, nebo něčí majetek napadne, musí dopředu počítat s jakoukoliv intenzitou obrany napadeného, včetně suverénních států!

Nechceme euro, znehodnotí úspory a důchody!

Boj za dostupné bydlení pro rodiny a seniory nikdy nevzdáme!

Nikdy!

Změnu dotáhneme!

Nenechme se více okrádat zkorumpovanými politiky o lithium!

Bez vás to ale nedáme!“ hučel jsem jako o život do těch lidí, kteří na mě jen tupě zírali, umořeni tvrdým životem v horách, majíce na okně vylepenou čokoládovou hvězdu Orion.

„Takové voliče mi byl čert dlužen. Sedí, poslouchají, přikyvují, a stejně nic nechápou.

Kdepak by slyšeli někdy o lithiu, nebo o Bruselu nebo o korupci!

Jediné, co je zajímá, aby se na jejich kamenitém poli urodilo dost brambor!

Tam v nížině, ve velkých městech, tam se to kandiduje!

Tam člověk napíše pár ironických tweetů a už je jednou nohou ve sněmovně nebo ve vládě.

Ale tady!

Nohy si uchodím, ale žádnou jistotu nemám až do nejposlednější chvíle!“ lamentoval, vláčeje se zase k dalšímu baráku, k němuž se nedalo dojít jinak než pěšky.

Volební kampaň zdála se být nekonečná, pomalu mne již přecházela chuť na ženění, měl-li jsem za to platit takovou vysokou cenu.

Konečně nadešel den voleb a já konečně vycházel ven z poslední horské samoty, v níž jsem ještě od samého rozbřesku celé dvě hodiny přemlouval babku s dědkem, aby mne volili.

Ploužil jsem se zpátky dolů z hor, unavený a trpě ke všemu již i samomluvou.

„Jsme rozumní! Každý, kdo někoho napadne, nebo něčí majetek napadne, musí dopředu počítat s jakoukoliv intenzitou obrany napadeného, včetně suverénních států!

Nechceme euro, znehodnotí úspory a důchody!

Boj za dostupné bydlení pro rodiny a seniory nikdy nevzdáme!

Nikdy!

Změnu dotáhneme!

Nenechme se více okrádat zkorumpovanými politiky o lithium!

Bez vás to ale nedáme!“ opakoval jsem pořád dokola.

Tak se stalo, že vrazil jsem na této vůbec ne radostné zpáteční cestě do dívky, jež kráčela proti mně opačným směrem.

Vracela se nejspíše z ranního trhu, bosá, protože měla na zádech nůši.

Omluvil jsem se a ona řekla: „Agitoval jste?“

„Ano,“ smutně jsem přikývl.

„Chcete se ženit?“ zeptala se.

„Jak to víte?“ otázal jsem se.

„Máte kalný pohled jako všichni muži, kteří se chtějí ženit,“ odpověděla.

„Potkala jste hodně takových mužů?“ chtěl jsem vědět.

„Tam, odkud jdu, jsou skoro všichni takoví,“ odpověděla.

Osmělil jsem se a zeptal: „A co vy? Chtěla byste se vdávat? Vypadá to, že už brzy budu poslancem či ministrem, či rovnou obojím.

Chtěla byste být ženou ministra či poslance?“

Dívka se usmála: „To byste chodil domů jistě velmi pozdě. Třeba někdy až před půlnocí.“

„Ano, to bych chodil domů jistě velmi pozdě. Třeba někdy až před půlnocí, boj za dostupné bydlení pro rodiny a seniory nikdy nevzdám!“ přikývl jsem.

„Bydlení pro rodiny a seniory není vize, ale hovadina!“ vykřikla najednou dívka a chytila mne za ruku, „pryč odtud, pryč, než nás to zadáví!“

„Kam pryč? Co nás má zadávit?“ ptal jsem se překvapeně.

Ale dívka byla najednou jako smyslů zbavená.

Držíc mne pevně železným stiskem, táhla mne z cesty po příkrém srázu kamsi do prastarého bukovo jedlového lesa.

„Pryč než nás to zadáví!“ opakovala pořád dokola.

Řítili jsme se kamsi dolů, narážejíce do mohutných stromů, marně jsem se tomu vzpouzel, jasně jsem cítil, jak moje vůle ochabuje, jak mne cosi dáví tak, že se sotva mohu nadechnout, až jsem se konečně zřítil z vysokého skalního ostrohu, na který mě ta dívka přivlekla a ze kterého mne shodila.

„Všichni jste stejní, nic jiného si nezasloužíte, hehe! Patří vás všechny nakopat do prdele,“ zazněl mi v uších ještě její šílený smích, než jsem se roztříštil o skálu, na níž jsem dopadl dobře z výše třiceti metrů.

V tu chvíli zalilo mojí duši světlo jediné správné Pravdy, a já vše pochopil.

Ta dívka nebyla než slavná Nemesis, jež se mi pomstila za to, že jsem dělal předvolební kampaň ještě v den voleb, v čase, kdy již to věčný karmický zákon přísně zakazuje pod tím nejtěžším trestem...

„To by byla pěkná manželka, pěkně děkuji!“ stačil jsem si ještě pomyslet, než moje duše opustila již k ničemu se nehodící, dokonale škrtnuté tělo a vydala se tam, kde na ni už netrpělivě čekalo sedmdesát dva starých panen

Autor: Karel Trčálek | pátek 20.10.2017 19:34 | karma článku: 11.47 | přečteno: 390x

Další články blogera

Karel Trčálek

Kateřina Konečná prozradila, že dnešní komunistické názory jsou docela nelidské

O tom, že se komunisté nepolepšili a že jsou pátou kolonou putinovského Ruska, víme už dlouho. Ale že komunisté dnes vyhánějí demokratické politiky z televizních studií, otřáslo námi všemi. Kde se nová komunistická zvůle zastaví?

19.3.2024 v 7:56 | Karma článku: 18.35 | Přečteno: 255 | Diskuse

Karel Trčálek

Jak s Babišem dohnat a předehnat ne Západ, ale Putinovo Rusko?

Západ se nám rozpadá před očima. Zato Rusko doslova vzkvétá. S doháněním Západu je konec, teď už nám zbývá, než jen dohánět a předhánět Rusko...

18.3.2024 v 11:15 | Karma článku: 19.37 | Přečteno: 259 | Diskuse

Karel Trčálek

Čelíme statistickému zkreslení paní Šichtařové!!!

Počet lidí, kteří jsou přesvědčení, že je paní Šichtařová ekonomka, v roce 2023 stoupl o 173 000 na 4,224 milionu lidí. Vyplývá to ze statistik paní Šichtařové...

18.3.2024 v 8:43 | Karma článku: 18.34 | Přečteno: 384 | Diskuse

Karel Trčálek

Václav Klaus píše: „Musíme si pomoci sami, to je poselství výročí 15. března 1939!“

Nebýt prezidentů Edvarda Beneše a prof. Václava Klause, tak by nás váleční štváči, kteří se dožadovali zbraní, aby mohli vraždit Němce, tak by český národ už dávno neexistoval!!!

15.3.2024 v 17:35 | Karma článku: 23.69 | Přečteno: 385 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Helena Vlachová

Můj syn

Vždy jsem si přála mít tři syny. Jenže člověk míní a Osud mění. Nakonec zůstalo jen při jednom synovi.

19.3.2024 v 6:37 | Karma článku: 10.55 | Přečteno: 285 | Diskuse

Olga Medová

Útřivé

Nevstoupíš dvakrát do stejné... lavice. Lavice Dejvice, rýmovačka...Budova Fakulty architektury od Aleny Šrámkové. Plně obsazené řady. Přednášející za katedrou. Prezentace s fotografiemi.

18.3.2024 v 23:55 | Karma článku: 9.12 | Přečteno: 118 | Diskuse

Pavel Nitka

Jaký to je milý dědeček aneb Stářím moudrost nezískáš...

Vždyť určitě celý život pracoval, staral se o své blízké, jedl jen kvalitní potraviny a nikdy na veřejnosti nemluvil sprostě. Dokonce i mouchám vyrobil ve své dílně krmítko...

18.3.2024 v 19:20 | Karma článku: 12.17 | Přečteno: 443 | Diskuse

Ján Chomík

U kaderníka

Márne sa snažím spomenúť si, kedy som bol prvýkrát u kaderníka. Je to však pravdepodobne jedna z tých spomienok, ktorú moja pamäť už definitívne pochovala.

18.3.2024 v 18:37 | Karma článku: 7.43 | Přečteno: 116 | Diskuse

Josef Ulman

Ja ně prarassijskij...!

Včera jsem na jednom fóru dostal tip na video nechvalně proslulého Petra Hájka, ve kterém dělá rozhovor s Jindřichem Rajchlem.

18.3.2024 v 10:10 | Karma článku: 22.17 | Přečteno: 590 | Diskuse
Počet článků 2925 Celková karma 23.91 Průměrná čtenost 865

Náhodný host v tichých čajovnách. Zatímco čekám na čaj, lidé venku někam spěchají. Já ne, nemám kam a proč

Nutný výchovný pohlavek, souhlasí Bouček i Havlová s přerušením projevu na Lvu

Moderátor Libor Bouček ostře zareagoval na kauzu ohledně délky proslovu režisérky Darji Kaščejevové na předávání cen...

Švábi, vši a nevychované děti. Výměna manželek skončila už po pěti dnech

Nová Výměna manželek trvala jen pět dní, přesto přinesla spoustu vyhrocených situací. Martina ze Znojma se pokoušela...

Vyzkoušeli jsme podvod z Aliexpressu. Může vás přijít draho, i po letech

Nakoupili jsme na Aliexpressu a pěkně se spálili. Jednu USB paměť, dvě externí SSD a jeden externí HDD. Ve třech...

Chtěli, abych se vyspala s Baldwinem kvůli jeho výkonu, říká Sharon Stone

Herečka Sharon Stone (66) jmenovala producenta, který jí řekl, aby se vyspala s hercem Williamem Baldwinem (61). Měla...

Byla to láska na první pohled, říká hvězda Gilmorek o manželství s modelkou

Milo Ventimiglia (46), představitel Jesse ze seriálu Gilmorova děvčata nebo Jacka Pearsona ze seriálu Tohle jsme my, je...