Blackout, svátek všech pošahaných enviromentalistů

Naštěstí jsem pošahaný, a tak jsem měl z vichru, který se přehnal přes Českou republiku a připravil půl miliónů domácností o pěkný večer u televize, náramnou radost

Vítr sílil a na Starém bělidle bujel strach.

„Bože, to je ale fukéř!

Ještě, aby to tak zpřetrhalo dráty!

Co budeme dělat bez elektřiny?

Když nepůjde elektrika, tak si nekoupíme ani chleba v e-shopu!

A co teprve maso!

Všechno maso nám shnije v mrazáku!

Nebo aby to vyvrátilo stromy a zatarasilo silnice!

Zrovna teď, na Dušičky!

Jak bychom se dostali na hřbitovy, když silnice budou nesjízdné!“ strachovala se babička, neustále se křižujíc, „bože, to je vichr!

Kde se to jenom bere, ta masa vzduchu!?

Bože, bože, co s námi bude!?

A co bude s naším blahobytem?

Vždyť ten vítr vůbec nebere ohled na naší lidskou racionalitu, která ten blahobyt vytvořila.

Sílí, sílí, až z toho rozum zůstává stát.

Podívej se, Barunko, co říkají na iDNES, jestli to už brzy skončí.“

Barunka, sedící u stolu, zvedla oči od mobilu a řekla: „Říkala jsi něco, babičko?“

„Aby ses podívala na iDNES.

Co říkají meteorologové.

Ustane-li již brzy ten hrozný vítr?“

„Jaký vítr?“ zeptala se Barunka.

„Ten venku, přece!

Neslyšíš jej?

Jak hučí?

Jak ohýbá stromy!

Ještě aby zpřetrhal dráty!“

„Vítr?“ zopakovala Barunka, jako by nevěděla, o čem je řeč, ale pak rychle dodala, „počkej, babičko, hned si to vygúgluji.

Vítr je vektor popisující pohyb zvolené částice vzduchu v určitém místě atmosféry v daném časovém okamžiku. Nejčastěji se jím rozumí horizontální složka proudění vzduchu v atmosféře.

Je vyvolaný rozdíly v tlaku vzduchu a rotací Země, dále se uplatňuje i síla tření.“

„Tak už víš, co je to vítr, chválabohu, děvenko!“ zvolala babička a pokračovala, „a teď se mi, prosím, podívej na iDnes. Klikni na video a zjisti, co říkají meteorologové.

Bože, snad už tomu bude brzy konec!

Barunka udělala žádané.

„Vítr na území České republiky sílí a sílit nepřestane. Bez elektřiny se ocitnou milióny domácnosti, ve školách se nebude topit, ani školní jídelny nebudou v provozu. Dále dojde k ochromení veškeré železniční, letecké i silniční dopravy. Na celém území České republiky očekáváme v příštích dnech během noci absolutní tmu,“ zněla z Barunčina smartpohonu předpověď počasí.

Slyšíc to, zalomila babička rukama: „Umí ti meteorologové předpovídat něco jiného než jen pořád samé kalamity?

Napřed létě přivolali katastrofální sucho, a teď zase ten vítr.

Bože, jak hučí!“

A sotva to babička dořekla, najednou všechno zhaslo, i televize, která byla puštěná, přestože se na ni nikdo nedíval, i Barunčin mobil.

„Co je to, babičko?“ zvolala Barunka.

„To je tma, děvenko!“ odpověděla babička, křižujíc se, „to se panbůh rozhněval, a seslal na nás blackout! Jsme bez elektřiny, bez signálu, bez internetu, všechny servery jsou vyřazeny z činnosti, jsme ztraceni uprostřed pusté tmy jako trosečníci na voru!“

„Tma?

Tak to je tma?

Nikdy jsem nic takového neviděla, babičko,“ přiznala se Barunka.

„Moje prabába mi vyprávěla, když jsem ještě byla malá, že když ona byla malá, tak že tak v noci byla všude tma.

Tma a taky ticho.

Strašlivá tma a strašlivé ticho.

Lidi byli zalezlí doma třeba celý život“.

„A co dělali, když byla v noci taková tma a ticho?“ zeptala se Barunka.

„Odpočívali po těžké fyzické práce, nebo se bavili tím, že prostě mrdali, když nebyla ani televize, ani internet!

Bože, jestli neobnoví dodávku elektrického proudu do čtyřiadvaceti hodin, tak se z toho zblázním, protože si nedám nic nového na facebook!

A co důchod?

Jak dostanu důchod, když nejde elektrika!?“ začala babička hystericky ječet.

„Kdysi byla všude v noci tma, jako teď a taky ticho. Lidi byli zalezlí doma, taky jako teď,“ řekla Barunka zamyšleně, a chytla babičku za ruku, „neřvi tak, babičko!

Panbůh nás potrestal blackoutem, vítr zpřetrhal dráty a ochromil veškerou dopravu, vyřadil všechny chytré technologie z provozu.

Ale to přece není trest, to je boží znamení!

Ano, bůh nám tím dává znamení, jak je naše civilizace křehká a zranitelná!

Tisíce let se lidstvo obešlo bez elektřiny, internetu, letecké, automobilové a jiné dopravy, a přece žilo i v tom strašlivém tichu a tmě.

Co by teď ti dávní lidé dělali?

Odpočívali by, protože by věděli, že nějak bude, nebo by mrdali, protože co jiného dělat ve tmě?

A co uděláme my, až ten vítr přestane?

Začneme mohutně obnovovat dodávky elektrického proudu, obnovíme dopravu, abychom udělali naši civilizaci zase tak lehce zranitelnou, aby nás další vichřice zase divže nezlikvidovala.

To je přece, babičko, nesmysl!“

„Děvčico nebohá, vždyť ty mluvíš jako ti enviromentalisti! Snad nechceš, abych se ještě na stará kolena uskrovnila, skákala jak blbá pro pírko přes plot!“ zvolala zděšeně babička.

Ale Barunky se zmocnilo jakési svaté nadšení.

„Víš, co já teď udělám, babičko!?“ zvolala a vzrušeně pokračovala, „já se teď budu hodně učit, abych se dostala na tu nejlepší vysokou školu, co na světě existuje!

A až tu školu vystuduju, tak přijdu na to, jak to udělat, abychom se nemuseli uskrovňovat a přitom nás nějaká blbá vichřice nevrátila do středověku!

Ano, přijdu na to, jak to udělat, aby vichřice nebyla ohrožením, ale příležitostí, a stejně tak blackout!

Protože k čemu je dobrý takový blackout, když víme, že za dva dny budeme moct stejně zase otočit vypínačem a třást se se pak strachy, aby se zase nezdvihl vítr.

Ne, babičko, já už nejsem člověk 21. století. Já jsem už člověk 22. století, který nemá před ničím strach, kterému žádná vichřice, žádný blackout neublíží!

Jenom se teď musím hodně učit!

Učit!

Učit!“

Barunka objala babičku, která jí pohladila po vlasech: „Snad to dokážeš, děvenko, jenom aby ses z toho učení nezbláznila. Ale teď jde hlavně o to, aby krizový štáb dobře pracoval, aby se těžká technika dostala i na nepřístupná místa, a spravila dráty, aby se obnovila veškerá doprava, jinak jsme v prdeli.

Bože, to je vítr!“

Destruktivní vichřice venku skučela, vůbec nevážíc si naší průmyslové, technologické civilizace, v níž i skomírající a všemožně ušlapávaná racionalita dokáže vytvořit takovou míru blahobytu!

Jestli ona ta vichřice nebyla taky enviromentalista, slavící svůj ohavný svátek!