Byli Adam a Eva běloši? Aneb černoch, kam se podíváš

12. t.m. byl zde na blogu zveřejněn velmi podnětný článek „Černoch kam se podíváš, aneb jak aktivisté vyrábí ,rasisty?“. Jednu z myšlenek v tomto článku obsažených, týkající se manipulace s historií, jsem se pokusil rozvinout

            Páter H. rád vypráví, až to vypadá, že jedinou náplní života farářů je vypravování všeho možného.

„Vždy jsem považoval Martina K. za člověka plného pýchy a domýšlivosti,“ začal páter H. své další, x-té vyprávění a pokračoval, „a neměl jsem ani důvod smýšlet o něm jinak.

Nic nepřináší, jeho víra a myšlenky jsou sudy naplněné povrchností, samolibostí. Takový samozvaný a neuznaný mesiáš, který se snaží neustále dokazovat, že on je to nejlepší co mohlo naší zem a potažmo celou civilizaci potkat.

Celý můj dojem z Martina K. byl vždy takový, že kdo není na vlně jeho myšlenek, kdo nesdílí obdiv k jeho ideálům, je prostě plevel, který škodí a proto přijde vytrhat a spálit.

Proto mne velmi překvapilo, když jsem jej nyní, zcela náhodou, protože přítomnost takových lidí, jako je on, spíše nevyhledávám, potkal a ke svému nelíčenému údivu zjistil, že výraz jeho tváře je nesporně oduševnělý.

,Jsem snad narvaný jak dělo?!? ptal jsem se v duchu, ačkoliv bylo řečeno, ,kdo máš oči, viď!?

Nemohlo být však o tom sebemenších pochyb, ostatně sám Martin K., spatřiv mne, hrnul se ke mně.

Snad abych se mu nevysmekl a neutekl, chytil mne za ruku, radostně mi oznámiv: ,Vrhl jsem se nyní do studia Bible!?

,To je chvalitebné!? pochválil jsem ho a pokusil se vytrhnout z jeho sevření, všechny debaty s ním byly bohapustou ztrátou času, neboť neuznával žádné jiné názory než jen ty svoje.

Ale ten prevít mě držel pevně.

,Vzal jsem to samozřejmě popořádku,? informoval mne, jako bych o to kdoví jak stál, „už čtrnáct dní čtu osm hodin denně pořád dokola knihu Genesis. Ale jen prvních deset kapitol, abych, jak se patří, řádně pronikl do hloubky.“

,Pitomče!? pomyslel jsem si, chápaje už, kde se vzal onen oduševnělý výraz ve tváři Martina K.

Tento výraz byl nyní navíc obohacen o triumfální odstín, neboť Martin K. zvolal: ,A víš, na co jsem přišel??

,Na co?? zeptal jsem se, dopředu věda, že to bude blbost.

Nu nemýlil jsem se.

,Přišel jsem na to, že Adam a Eva nemohli být, podle bible, běloši!? zahýkal nadšeně Martin K.

,Bože, komu jsi dal rozum!?? ujelo mi.

Ale Martin K., zalykaje se svou domýšlivostí, si toho vůbec nevšiml, nadšeně vykládaje: „Adam a Eva byli zcela jasně semité. Pokud by byli běloši, pak bychom museli tvrdit, že nejčistšími bělochy, bělochy docela původními jsou Židé a ovšem taky Arabové!

Řekni sám, copak je možné Židy a Araby považovat za bělochy!?

Adam a Eva obývali Eden, nalézající se v oblasti úrodného půlměsíce.

Copak to mohli být běloši?

V Mezopotámii vznikly přece nejstarší civilizace, ale copak staří Sumerové byli běloši?

Gilgameš přece nebyl běloch!

Ne, Adam s Evou nemohli být běloši!

Jsou-li zobrazováni jako běloši, pak je to jen manipulace s historií.

Pak je ale ovšem otázka, proč bůh nestvořil Adama a Evu jako bělochy?

To jsem se zatím v bibli nedověděl.?

,Meleš nesmysly,? rázně jsem Martinovi K. odpověděl.

,Nesmysly?? zeptal se Martina K. a najednou byl celý zamyšlený, což byl v jeho případě docela bizár, ,víš, já si ještě něčeho v bibli všiml.

Vůbec se v ní nemluví o žádných běloších.

Vlastně se v ní nemluví o ničem jiném než o Židech, maximálně o pronárodech, které je potřeba vyhubit, a o zemi zaslíbené, jako by nic jiného ani neexistovalo, jako kdyby to byl celý svět.

A přece v tu chvíli musely existovat už i jiné národy, někde už museli pobíhat naši, myslím slovanští předkové, jejichž hroby jsou kdoví kde.

Proč o nic není v bibli ani slovo?

Hospodin jako vševědoucí bůh musel přece vědět, že svět je mnohem větší než jen zaslíbená země.

Vždyť třeba takový Pchjongjang je ještě o tisíc let starší než Jeruzalém, a přesto není o Asiatech v bibli ani slůvko.

Myslíme si, že Adam a Eva byli stvořeni jako běloši, že naše, západní civilizace, je vůdčí civilizací světa, a přitom naprostou většinu z 2000 let, jež uplynuly od příchodu Krista, byla největší říší a taky ekonomikou světa Čína.

Není proto mínění o naší důležitosti ve světové historii trochu zkreslené, není jen plodem naší domýšlivosti a pýchy?

Plácáme se v tom našem židovsko-křesťanském rybníčku, ale přitom to podstatné a důležité je úplně někde jinde.

Copak i ten Ježíš jen neopakuje jen to, co už dávno před ním zformuloval Buddha?

Nejsou světové dějiny, vzato kolem a kolem dějinami především čínskými a my běloši, v nich hrajeme nakonec jen, vzato globálně, docela okrajovou a časově omezenou roli?

Víš, čím víc ti čtu tu bibli, tím víc si připadám pitomější!?

To, od Martina K., tak nečekané přiznání mi natolik vyrazilo dech, že jsem nebyl schopen slova a jen jsem lapal po dechu.

Nechybělo mnoho a byl by se mi jistě zjevil i Archanděl Michael, obránce bílé Evropy, jenž je zobrazován v červeném a zeleném šatě a v zeleném či bílém zářivém brnění a v rukou třímá meč nebo kopí.

Jako anděl smrti a Božské spravedlnosti někdy v ruce drží váhy. Boty na nohou, ačkoliv jako anděl pěšky nechodí, jsou symbolem bojové připravenosti, pohotové službě evangeliu pokoje v krvavé řeži. Meč, zbraň vojáka, džihádisty, je symbolem autority výkonu spravedlnosti a v křesťanství též často symbolem kříže.

Opasek symbolem pravdy a poslušnosti. Přilba symbol víry a statečnosti. Štít je záštitou víry. Povrch štítu býval v minulosti zdoben, aby majitel byl v boji rozpoznán, štít Archanděla Michaela nese znamení vah, symbolu spravedlivého soudu.

Váhy samotné jsou symbolem a nástrojem užívaným k vážení dobra a zla, práva a bezpráví, které zobrazeny ve vodorovné poloze ukazují, že ztrestání zla je a musí být spravedlivým činem, ačkoliv Ježíš káže něco jiného.

Dlouhý meč symbolizuje nesmírnou sílu, kterou Archandělu Michaelu v boji se zlem propůjčuje sám Bůh. Had (drak), stvořený samotným bohem jako nejchytřejší ze vší polní zvěře, je symbolem zla a biblické synonymum Satana. 

Slovo -Michael-je odvozeno z hebrejského ,Mí-ka-El? a v překladu znamená ,Kdo je jako Bůh??. Poselstvím archanděla Michaela je tedy upozorňovat na Boží svrchovanost, velikost a moc, které se nikdo a nic nevyrovná, s planoucím mečem.

Jak říkám, ještě pár sekund a kdybych se konečně nenadechl, tak bych se jistě přidal k vojsku Archanděla Michaela jako proviantní důstojník.“

Páter H. skončil své vyprávění, ovšem kdyby byl venkovským knězem, tak by neměl na žádné vyprávění čas, protože by řešil problémy svých farníků, nebo by chlastal, jako většina venkovských farářů, ale to on ne.