Současná migrace národů není normální. Proč se nám zamlčuje pravda?

Je zjevné, že migraci národů někdo řídí. A že ten někdo řídí i EU, která slouží jen jako zastěrka k cílené likvidaci Evropy. .Pravda o tom se nám samozřejmě zamlčuje

            Pravda, zvláště pak holá pravda, je samozřejmě hůl o dvou koncích. Může nám vlít naději do žil, ale může nás taky totálně zdeptat, rozdrtit, maximálně v tom nejlepším případě pořádně nakrknout.

            Věděl jsem proto, že si možná zahrávám s ohněm, když chci zvědět pravdu o všem, co se nyní děje kolem nás. Nemohl jsem však jinak, chtěl jsem poznat pravdu stůj, co stůj. Moje pátrání po této pravdě bylo však cestou slepého hada, neboť jsem přitom střílel jen slepými náboji.

Není divu, že mne jednoho dne nakonec přepadla, přímo na ulici, taková skepse, že jsem zvolal na celé kolo: „Žádná pravda neexistuje!“

Naštěstí tento můj výkřik uslyšel Arnold L., jenž se v tom okamžiku nacházel necelých padesát metrů ode mne, vraceje se z jakéhosi divadelního představení.

„Chcete-li zvědět pravdu, navštivte Vedoucího kolotoče, ten vám pravdu řekne. Zde je adresa jeho bytu,“ podával mi Arnold L. kartičku s předtištěnou adresou, dodávaje, „řekněte, že vás posílám já.

Mé jméno je Arnold L.

Budete si to pamatovat?“

„Ano, budu. Vaše jméno je Arnold L. Jste to vy, kdo mne posílá k Vedoucímu kolotoče,“ řekl jsem.

„Přesně tak!“ přikývl Arnold L. a pokračoval dál ve své cestě.

Hleděl jsem na jeho trochu shrbená záda, dokud ta nezmizela za rohem. Teprve pak jsem se podíval na lístek s adresou Vedoucího kolotoče, a oddechl si, protože Vedoucí kolotoče bydlel sotva padesát kilometrů od místa, kde jsem se nalézal.

Za dvacet minut jsem tak už klepal na docela obyčejné dveře v jednom docela obyčejném, přibližně pětipatrovém domě.

„Kdo je?“ ozval se po sedmém mém zaklepání zpoza dveří.

„Posílá mě Arnold L.!“ zvolal jsem.

Dveře se rychle otevřely.

„Pojďte dál,“ řekl vedoucí kolotoče a pustil mne do garsonky, kterou obýval, ukázav na stůl, kde stála láhev octa, „dáte si ocet?

Právě jsem si načal láhev octa. Je kvasný lihový, osmiprocentní.“

„Ano, dám si. Velmi rád. Říká se přece, že v octu je pravda,“ řekl jsem.

„Ano, v octu je pravda,“ řekl Vedoucí kolotoče a usmál se, „přišel jste, abyste se dozvěděl pravdu.“

„Ano, chtěl bych se dozvědět pravdu,“ přikývl jsem.

Vedoucí kolotoče mi nalil plnou sklenici octa a řekl: „Žádná pravda neexistuje.“

Udiveně jsem na něj pohlédl: „Ale Arnold L. mi tvrdil, že vy mi pravdu řeknete.“

„Arnold L. je hodný člověk, myslí to se světem dobře,“ řekl Vedoucí kolotoče a obrátil do sebe sklenici octa, „ale ani on neví všechno.

Pravda neexistuje, a i kdyby existovala, k čemu by vám byla, kdybyste ji znal?

Byl byste snad o mnoho šťastnější než teď?

Nemyslím si, že pravda je klíčem ke štěstí.

Buďte rád, že žádná pravda neexistuje.“

„Co tedy existuje?“ zalapal jsem po dechu.

„Existují odpovědi k otázkám. Když znáte otázku, tak máte vyhráno,“ odpověděl mi Vedoucí kolotoče a nalil si další sklenici octa.

„Otázek mám spoustu!“ vyhrkl jsem.

„Tak se ptejte,“ vyzval mne Vedoucí kolotoče a obrátil do sebe další sklenici octa.

„Migrace lidí jednotlivců je pochopitelná. Migrace, exodus národů (pomineme-li ovšem exodus starozákonní či stěhování národů, nebo přechod pralidí do Ameriky přes tehdy zamrzlý Beringův průliv), zjevně normální není. Co a kdo za vším stojí?!“ zeptal jsem se Vedoucího kolotoče.

„Stojí za tím dva sudetští Němci napojení na Sorose. Jejich příjmení vám ale nic neřeknou. Jeden se jmenuje Horst, a druhý tak Horst, ale je to jen náhoda, jako drtivá většina věcí. Našli v tom svůj smysl života,“ odpověděl mi Vedoucí kolotoče.

„Něco takového přece nemůže mít žádný smysl!“ namítl jsem.

„To je otázka?“ zeptal se Vedoucí kolotoče.

„Ano, je to otázka. Jaký to může mít smysl?“ řekl jsem.

„Pro ně to smysl má. Našli se v tom. Je to jako hra na počítači. Přemisťují národy, vás by to nebavilo?“ zeptal se pro změnu Vedoucí Kolotoče.

„Ne, nebavilo!“ řekl jsem rozhodně a dodal, „připomíná to nápadně navážení otroků do Ameriky! Vracíme se snad o několik století nazpět?“

„Ne, nevracíme se o několik století nazpět. Vracíme se do budoucnosti, neboť budoucnost je vždy chaosem,“ řekl Vedoucí kolotoče, když vypil sklenici octa, lahev na stole už byla prázdná.

Ale Vedoucí kolotoče vytáhl zpod stolu další lahev a zase si nalil ocet do sklenice.

Ale já neměl na ocet ani pomyšlení.

„Všechno to zavání dobrovolnou likvidací Evropy, góly do vlastní branky. Proč?!“ uhodil jsem na Vedoucího kolotoče, jako by on za to mohl.

„Protože to tak musí být. Protože není jiné cesty, jiné možnosti. Svět je příliš malý a umělá inteligence příliš mocná. I ti dva sudeťáci, o kterých jsem mluvil prve, jsou jen roboti.“

„Jsou to roboti?“ nevěřil jsem vlastní uším.

„Ano, roboti. My všichni jsme jen roboti. Copak si myslíte, že průmysl 4.0, který již dokáže reprodukovat sám sebe, potřebuje nějaké lidi? Náš svět se hroutí vlastní vahou, a to je všechno. Víc za tím nehledejte.

Snad jste si nemyslel, že to všechno bude trvat věčně?

Ptáte se k čemu je válka v Sýrii, na Středním východě, k čemu jsou barevné revoluce, řeckými socialisty ekonomicky zdecimované Řecko, lavírující Španělsko?

Chcete vědět, jestli se jedná o ovládnutí nerostných zásob, o ropu, o břidlicový plyn, bez kterých se naše civilizace neobejde, a které jsou jediné zárukou jejího fungování?

Napadá vás, že to všechno má zasadit ránu zmáhající se konkurenční Evropě, ačkoliv mnozí považují Evropskou unii za peklo an sich?

Myslíte se, že za všechno může USA, nebo aspoň Soros, myslíte si, že to je ta pravda, která by měla být řečena nahlas?

Opravdu si myslíte, že je to všechno tak jednoduché?

Proč ne, třeba je to skutečně ta pravda, která nesmí být vyřčena nahlas, kvůli které se blokují tisíce profilů na facebooku denně.

Ale jak se budete tvářit, když se vám přiznám, že i já, Vedoucí kolotoče, jsem placen právě z těch peněz, které se generují z pašeráctví lidí, z obchodu s ,černým’ masem, kterýžto nás vrací, jak vy říkáte, o celá staletí zpátky?

Budete ochoten to považovat za pravdu, i když sotva něco může být větší pravda?

Ale přece je to tak, že i mediální odboj, který vedu, není ničím jiným, než jen cílenou akcí za účelem vyvolání chaosu.

Ale co jiného byste taky chtěl?

Myslíte, že můj mediální odboj není ve skutečnosti rozbíjením těch struktur, které zajišťovaly stabilitu naší ctěné civilizace?

             Samozřejmě, že smyslem toho všeho není nic jiného, než jen upevnění moci těch, kteří vládnou lidstvu již od věků, a kterým sloužím za mrzký peníz, protože i já jsem jen člověk a nic lidského mi proto není cizí.

Jak jinak byste si představoval dějiny lidstva než jen jako nesmiřitelný vnitrodruhový boj, jako neustálý dynamický, i když ve své podstatě velmi předvídatelný proces?

Ti, co vládnou tomuto světu, vědí, co dělají, nemějte strach.

A pokud nevědí, pokud jsou to šílenci, tím přece lépe.

Šťastný, spokojený život, po němž snad toužíte, to je jen chiméra, nebo přesněji řečeno, to je to největší zlo na celém světě, protože po něčem takovém touží i ti, kteří si nic takového nezaslouží. Všechno to, na co se ptáte, je řízeno. Migrace je řízená, já jsem řízený, i vy jste řízený, proto vám může být jedno, kdo to řídí. Nic proti tomu nenaděláte. Buďte rád, že jste rád, buďte rád, že nejste na místě těch, kteří to řídí.

Ano, buďte rád, že se jen ptáte, že nejste ten, kdo by měl nahlas přiznat pravdu.

Proto taky piju ocet. Kvasný lihový. Na zdraví! Na ten náš krásný a báječný nový svět!“

Vedoucí kolotoče zase obrátil do sebe sklenici a já si přitom všimnul, že mu ocet už docela vyžral mozek, že má místo něho jen děsivou bezednou černou díru, která nemůže být ničím jiným než jen vchodem do pekla, gumového nafukovacího inferna, z jehož ďábelských temnot na mě šibalsky mrkají bělma rádoby uprchlíků...