Jaroslav Kubera se už na Tchaj-wan nepodívá

Předseda Senátu J. Kubera dnes náhle zemřel. Bylo mu 72 let. Čest jeho památce! Zatím se připravují podrobnosti. Až se připraví, tak se všechno potřebné o skonu J. Kubery dozvíme do nejmenších podrobností

            Ta zpráva mne úplně zaskočila. Čekal jsem všechno, i třetí světovou válku, ale ne to, že z tohoto světa odejde druhý nejvyšší ústavní činitel.

„Tak jsme bez druhého nejvyššího ústavního činitele,“ povzdechl jsem si, když jsem se dozvěděl tu smutnou zprávu a podíval se bezmocně kolem sebe.

            „Hm, to ho asi zabily ty cigarety. Prý kouřil i při jídle. To se pak člověk těžko dožije aspoň průměrného věku, když hulí jako fabrika,“ pokýval hlavou Standa Novák, který byl zrovna u mě na návštěvě, šel kolem a tak se stavil, bůhví, co ho to napadlo.

            „Ne, myslím, že cigarety ho nezabily. On je miloval, a co milujeme, to nás nezabije, ale posílí. Možná to mělo nějakou souvislost s cestou na Tchaj-Wan. Brzy se dozvíme, co se vlastně stalo, připravují se podrobnosti, už na to makají, v každém případě buďme rádi, že nebyl prezidentem, protože to bychom teď byli v pěkné kaši,“ řekl jsem

            „Ano, to buďme.

            Všechno špatné, je pro něco dobré.

            Čest jeho památce,“ zvolal Standa Novák a dodal, "bude mi v politice strašně moc chybět. Víte, každý den, hned jak se vzbudím, začnu nadávat na Senát, že je zbytečný, a všechno, co ze Senátu vychází je od Ďábla, a on už nebude jeho předsedou.

            „Čest jeho v památce!

            Budu na něho vzpomínat v dobrém, a za to, že se v Teplicích rozpadl zimní stadion, za to určitě nemohl,“ přikývl jsem  a dodal, "stejně jako nemohl za to, že je Senát zbytečný, přestože volební účast při senátních volbách v Teplicích byla necelých šestnáct procent, ale to ještě nikdo netušil, jak vám, Stando, a nejen vám bude, chybět."

            „Já taky na něho budu vzpomínat jen v dobrém, já ani jinak vzpomínat neumím. Tuhle jsem vzpomínal, jak nás v šedesátém osmém obsadili Poláci, Maďaři, Bulhaři a Ukrajinci, no, možná ještě Kazaši, a taky jsem na to vzpomínal jen v dobrém!

A na Tchaj-wan raději nepojedu. Nikdy, ani kdyby u nás slibovali miliardové investice, nejsem blázen!“ zapřísahal se Standa Novák, který se zvedl k odchodu, aby si mohl doma v klidu zdřímnout.

            S tím jsme se rozloučili, že nikdy raději nepojedeme na Tchaj-wan, zatímco se připravovaly podrobnosti.

                Ale na co vlastně ještě nějaké podrobnosti, ty už člověku život zpravidla nevrátí, takové případy se stávají jednou za tisíc let, ani Havel nevstal z mrtvých, kdepak, podrobnosti jsou tady k naprosto ničemu, asi všude, do všech redakcí, napíšu, že už je nemusí připravovat, že je to úplně zbytečné, když člověk, který byl, už není.