Větvičkovy běloruské tanky
Nikde jinde na celém světě nebylo Ládikovi tak dobře, jako v Bělorusku. Kráčeje po širokých, na první pohled moderních a vůbec ne špinavých minských bulvárech (srovnej s Hřibovou Prahou, nebo s Novotného Řeporyji!), cítil to, co musí cítit bez výjimky každý Žid, když se proplétá s košem ovoce a se skopovou kýtou v ruce křivolakými uličkami Jeruzaléma.
Na co Ládik podíval, z toho mu plesalo srdce a nejvíce mu plesalo srdce z nádherných obušků, které pevně svírali policisté navlečení v neuvěřitelné spoustě všelijaké výstroje, takže jim byly vlastně vidět jen jejich lidské oči, které na Ládika přátelsky pomrkávaly jako na starého známého.
„To je krása! Tím tak dostat hezky po zádech, to bych byl v sedmém nebi,“ rozplývala se Ládikova nesmrtelná duše blahem při pohledu na obušky.
Ale běloruští policisté, a obzvláště v Minsku, jsou hodní a nemilují násilí, na rozdíl od policistů španělských, kteří mlátí Katalánce, nebo policistů amerických, kteří mlátí černochy nebo rabující levičáckou lůzu hlava nehlava, a tak Ládik obuškem nedostal, nehledě na to, že nebyl žena.
Když nemohl dostat Ládik obuškem, napadlo ho, že si aspoň zajde na čaj a na kus řeči do sídla běloruské KGB. Jsou-li Bělorusové dobrosrdečný národ se širokým srdcem, pak příslušníci běloruské KGB a obzvláště její činovníci, jsou skutečnou kvintesencí běloruské dobrosrdečnosti.
Kolikrát se už stalo, že se nezištně rozdělili se zatčenými o příděly vodky, povzbuzujíce je: „Jen pijte, přátelé, pijte! My jsme tady pro vás, ne naopak! Až budete moct, tak nám to vrátíte!“
Na setkání s těmito lidmi se Ládik opravdu těšil. Tušil, že ho takové setkání musí nesmírně obohatit a jediné, čeho litoval, bylo to, že nemůže pro KGB pracovat, protože jeho obličej, jak dobře věděl, byl málo dobrotivý, jakož i dobrácký, a kdyby šel někoho zatknout, tak by mu nikdo nevěřil, že je skutečně od KGB, i kdyby se prokázal služebním odznakem.
Proto, když uviděl před sebou na jednom z minských prospektů (byl to Prospekt nezávislosti) nějakého člověka, rychle jej doběhl a zeptal se ho, jak se dostane co nejkratší cestou do sídla KGB.
„Rád bych vám poradil, ale bohužel, nejsem zdejší, jsem, stejně jako moji rodiče, z Kamene-Kaširského, vím jen, jak se tam dostanete nejdelší cestou. Ale tamhle, na druhé straně bulváru, jde nějaká paní, zeptáme se jí, třeba to bude vědět,“ řekl muž, kterého Ladík oslovil a rozběhl se přes bulvár za paní, která šla na jeho druhé straně.
„Ráda bych vám poradila. Ale bohužel, nejsem zdejší. Pocházím, stejně jako můj manžel, ze Soligorsku, žijeme tam od narození. Ale tamhle na druhé straně bulváru jde nějaký muž. Zeptejme se ho, určitě to bude vědět, vypadá jako Puškin,“ řekla žena a rozběhla se na druhou stranu bulváru.
„Rád bych vám poradil. Ale nejsem, bohužel, zdejší, narodil jsem se, stejně jako moje děti, v Chojnikách, v rodině soustružníka a soustružnice. Ale tamhle za rohem jsou dva tanky. Jeden má stříbrnou věž a druhý zlatou, třpytí se, až oči přecházejí. Když se zeptáte tankistů, tak ti to určitě budou vědět,“ poradil muž Ládikovi a ukázal mu, kterým směrem se vydat.
Ládik se tam vydal, ale když zabočil za roh, tanky už tam nestály. Viděl, jak mizí za dalším rohem. Rychle se za nimi rozběhl, přidržuje si svoji čepičku, aby mu nespadla z hlavy. Ale když doběhl na roh ulice, viděl, jak tanky zrovna zajíždějí za další roh, takže mu nezbývalo, než zase za nimi běžet, aby je neztratil.
Skoro hodinu takto stíhal Ládik tanky, než ty konečně zastavily před nenápadnou, asi šestietážní budovou, z jejichž otevřených oken se ozýval veselý ženský smích.
Ládik doběhl k tankům, jejichž osádky se už slunily na pancíři svých strojů a zeptal se: „Lidé dobří, kde tady najdu sídlo KGB?“
„Ejhle, člověk!“ zvolali tankisté, probráni z lehké dřímoty, když spatřili Ládika a přátelsky dodali, „tady ta budova, to je sídlo KGB.“
„Díky moc! Ať se daří!“ poděkoval Ládik tankistům a vešel do sídla KGB.
Neuplynula ani minuta, a z otevřených oken bylo slyšet vedle ženského smíchu i srdečný smích Ládikův, jenž znova a znova vybuchoval, jako by to už nikdy nemělo přestat a to se přitom říká, že dobytku smíchu netřeba.
Něco takového mohl říct fakt jen naprostý blbec!
Karel Trčálek
Zrádce Beneš zachránil republiku, málo platné!
Západní spojenci měli naštěstí dost rozumu, na rozdíl od tehdejších našich domácích chciválků, aby zabránili v Mnichově masakru českého národa, takže Edvard Beneš mohl v klidu vyvěsit bílou fangli, abychom přežili
Karel Trčálek
Cos to porobil, Pavelenko Pavle?
Tuto píseň si dost možná prozpěvovali někteří učitelé na Slovácku, když na obličeji pana prezidenta viděli malou, asi půlmetrovou řeznou ránu
Karel Trčálek
Íránské střely a Institut ajatolláha Václava Klause
Mudrlanti, kterým se dnes v médiích říká experti, vytrubovali do světa, jak prý Írán zpackal nejen svůj víkendový útok, ale jak nepovedené je prý i íránské pivo...
Karel Trčálek
Integrace imigrantů v německých školách nefunguje, ale nesmí se o tom mluvit nahlas
Ještě nedávno se za podobné názory dával ban. Jo, když jsme to před 5 lety my xenofobové říkali, tak nás různí lepšolidi, sluníčkáři a vítači přesvědčovali, jak ta multikultůra krásně prosperuje
Karel Trčálek
Je odpor k elektromobilitě skutečně projevem neofobie, nebo naopak zdravého rozumu?
Já osobně jako IT specialista neofobií netrpím, naopak musím držet krok s novinkami ve svém oboru. I přesto si myslím, že současná podoba baterkových hraček je slepou uličkou
Karel Trčálek
Moje vzpomínka na ten den, kdy Gagarin letěl do kosmu
Vzpomínám si na ten den dobře. Hodně lidí nevěřícně hledělo na nebe a pořád dokola opakovalo: „Gaga! Gagaga!“
Karel Trčálek
Má ho Varel Chrčálek taky malého?
Jsou témata, kterým se chtě nechtě, nemůžeme vyhnout. Proto by chtěl tímto článkem rozvířit diskuzi, ze které by vykrystalizovala odpověď na výše položenou otázku...
Karel Trčálek
Soumrak éry válečných štváčů Jirky Paroubka...
Slovenská a česká pravice vkládaly velkou naději ve vítězství válečného štváče ve II. kole prezidentské volby na Slovensku. Exponenti slovenské, ani české pravice teď nedokážou zakrýt zklamání, které v nich vzbudily výsledky voleb
Karel Trčálek
Volební vlak vypravený z České republiky vítězství Korčokovi evidentně nepřivezl
Pokud chce někdo vypravovat ze Slovenska vypravovat vlaky na Ukrajinu plné vojáků, aby měla ruská děla co žrát, nemůže se divit, že není slovenským prezidentem...
Karel Trčálek
Jak se papež František I. stal z Antikrista oslavovaným chcimírem
Není to tak dávno, co naší jedině praví katolíci typu Petra Hájka či Michala Semína označovali Františka I. za Antikrista a naši vlastenci jej bičovali pro jeho velebení migrantů...
Karel Trčálek
Markétka letí do Senátu
A snad tam i doletí, protože je to naše jediná naděje, abychom byli zase svobodní. Bože, lidi, já už úplně zapomněl, jaké je to být svobodný! Svobodný!
Karel Trčálek
Cože? Jaký „zimní čas“? Polemika s váženým panem Ladislavem Jaklem
Tak se nám od víkendu zase krásně prodloužily večery a pan Jakl musí chodit z práce ještě za světla. A přitom to bylo tak jednoduché. Stačilo jedno administrativní nařízení. Ale proč zůstat v půli cesty? Je třeba jít dál...
Karel Trčálek
Putin složil zbraně, morální převaha českých chciválků potvrzena!!! Ať žije mír!
Jsem rád, že vám tuto radostnou zvěst mohu v aprílovém čase předložit jako první. Přestože diktátor Putler měl na bojišti převahu, rozhodl se kapitulovat, protože špatný mír je i pro něj pořád lepší, než když umírají lidé....
Karel Trčálek
Opravdu Češi tak moc milují Rusko a staré časy?
Opravdu neznám nikoho ve své okolí, kdo by moc dobře nevěděl, že ukrajinští nacisté a banderovci útočí na Rusko, které nám jediné může vrátit svobodu a demokracii, o kterou nás připravili havlisti, liberálové a Západ...
Karel Trčálek
Takže Velký pátek našeho největšího básníka...
Ti, co nečinně přihlížejí ukřižování Spasitele jsou ti špatní. Avšak ti, co jsou vyhazováni z práce, vláčeni blátem, jsou ti dobří, jsou těmi, pro které se Spasitel obětoval....
Karel Trčálek
Fialova vláda by měla zvážit nařízení, kterým bude stanoveno, že se v Česku už žije líp!
ANO, bude líp! Pan premiér se opakovaně vyjádřil, že díky vládě se občanům žije už jen lépe a že téměř vše bylo vyřešeno. Tuto skutečnost je však nutné vtělit do vládního nařízení, neboť je smutné, že ne všichni občané to chápou
Karel Trčálek
Jak se pracovníci ve školství pomstili uličnímu výboru iFčil oslavujícímu Karlův úspěch
No, mám-li být upřímný, pomsta to byla hodně sladká. Však se taky hned ze všech stran slétly vosy a začaly si dávat do trumpety tak, že se div v té slaďounké šťávičce neutopily....
Karel Trčálek
Není to velmi nefér vůči ostatním blogerům, že je můj článek pořád ještě na titulce blogu?
Ať se na mě nikdo nezlobí, ale přijde mi to silně nefér vůči panu Nožičkovi (a o jisté kolegyni blogerce ani nemluvě), že je můj článek pořád na titulce, zatímco článek pana Nožičky tam už dávno není....
Karel Trčálek
Kam se poděli Rajchlovi proruští dezoláti? Kdy podá vláda pětihnusu konečně demisi?
Nikdy bych nenazval včerejší účastníky statisícové protivládní a mírové demonstrace za proruské dezoláty, kdyby je tak neoznačil jeden z organizátorů této monstrózní akce, pan JUDr. Michal Hašek...
Karel Trčálek
Lidem, majícím radost z teroristického útoku v Krasnogorsku, opravdu rozumím
Pan Nožička Josef se přiznává, že lidem, majícím radost z teroristického útoku v Krasnogorsku, opravdu nerozumí. To já, nechci se chválit, jim rozumím naopak velmi dobře...
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 2947
- Celková karma 25,16
- Průměrná čtenost 867x