Kdybych dostal za úkol zničit ekonomiku, dělal bych úplně jinak než pan Větvička

Závěry, které pan L. Větvička prezentuje ve svém nejnovějším článečku, jsou, mírně řečeno, hodně naivní a ještě víc primitivní. Ostatně jako každá příliš hrubozrná propaganda

            Ulice Žitomiru jsou spíše rovné než křivé, ostatně na kyjevský Majdan už to není odtud daleko, proto zde také byla dislokována rota elitních amerických odstřelovačů, již měli na sobě, z důvodů utajení, pochopitelně, ruské uniformy, nicméně jejich brilantní americká angličtina, a mnohdy i barva pleti, je spolehlivě prozrazovala.

            I já jsem se cestou na Majdan, kde jsem chtěl zapálit pietní pneumatiku, zastavil v Žitomiru, abych se zde výborně najedl. A jak tak sedím za oknem jedné z mnoha restaurací, co vám nevidím v záplavě meďourů, audin a bavoráků?!

            Vidím dvacet let staré auto!

            „To Ladik! Určitě je to Ladik! Kdo jiný než Ladik by mohl mít dvacet let staré auto!“ vykřiknu radostně a vyběhnu ven.

            Auto má skutečně českou SPZ a opravdu v něm sedí Ladik. Na nic nečekám, vytáhnu Ladika z auta a táhnu jej do restaurace. Jistě má taky hlad, protože Ladik, jak ho znám, má hlad vždycky. Posadím ho na židli, objednám něco k snědku a než to číšník přinese, všimnu si, že Ladik má zdravou barvu kuřecích křidélek z KFC.

            „Snad nechodíš do solárka?“ sprásknu ruce.

            „Ale kdeže,“ mávne Ladik rukou a vysvětlí, „byl jsem teď v Karibiku se zájezdem porubských havířů. Zaplatil jsem jim to, aby mohli chlastat jako lidé vsedě v baru Don Pepé.“

            „No jo, Karibik, to musíš mít v sobě vitamínu D. Vitamín D zlepšuje mozkovou činnost,“ prohodím.

            „Jo, déčka mám v sobě na tři lockdowny,“ přikývne Ladik a pustí se hladově do jídla, které je už před ním na stole.

            Dívám se, jak Ladik jí a když už toho má půlku v sobě, tak řeknu: „Kdybych dostal za úkol zničit ekonomiku dělal bych to jako naši politici, tedy především jako ti, kteří si říkají demokratická opozice.“

            Čekám, co na to řekne, Ladik, ale ten mému překvapení řekne s plnou pusou: „Blbost na kvadrát!“

            „Blbost na kvadrát?“ podivím se, ale pak se rozohním, „ano, kdybych dostal úkol zničit ekonomiku průmyslových klíčových výrobců, dělal bych to přesně tak, jak to dělá naše demokratická opozice, která by nejraději zavřela na měsíc, nebo raději dva celý průmysl. Všimni si, že politici všech klíčových průmyslových výrobců světa jsou tlačeni k tomu, aby dělali podobně nesmyslné kroky a sami tak lezou na propast dějin, aby pak milostivě počkali, až je někdo srazí dolů!!!“

            Na těch třech vykřičnících si dávám obzvláště záležet, ale Ladik, který právě vylizuje talíř, jen zpoza něho zas pronese: „Blbost na kvadrát!“

            To už mě ale přirozeně dopálí, a tak bouchnu pěstí do stolu a řeknu: „Jaká blbost na kvadrát?“

            „Prostě blbost na kvadrát,“ řekne docela klidně Ladik a položí dočista vylízaný talíř na stůl, „jednak nikdo nikde nezavřel průmysl na měsíc, nesmíš věřit všemu, co si přečteš na internetu.“

            „No, snad nezavřel, ale to ostatní je přece pravda!!!“ namítnu a opět kladu důraz na tři vykříčníky.

            „Pravda?“ ušklíbne se Ladik a dá si ruce za hlavu, jako každý sytý a spokojený člověk, „tak se podívejme na tu tvoji pravdu.

            V čem jsou ty státy klíčové, jejichž ekonomiku bys chtěl zničit?

            V průmyslové výrobě?

            Mohu tě ujistit, že v průmyslové výrobě nejsou nijak klíčové, a už vůbec ne naše republika. Snad je klíčové Německo, ale pokud chce někdo zničit Německo, tak je to přece dobře, kvůli Sudeťákům, ne?

            To si jenom myslíme, že my jsme ti klíčoví a důležití, ale opak je pravdou věř tomu.

            To, co říkáš, je prostě blbost na kvadrát, smiř se s tím. Já, kdybych chtěl zničit ekonomiku, udělal bych to úplně jinak.“

            „Jak proboha, jak bys chtěl jinak zničit ekonomiku???“ vyvalím na Ladika oči.

            „Docela jednoduše,“ usměje se Ladik a položí ruce na stůl, „kdybych chtěl zničit ekonomiku, udělal bych to, jak Šichtařová. Napsal bych bestseller a pojmenoval bych ho Jak nepřijít o peníze. A v té knížce by byl návod pro politiky a centrální bankéře, jak docela snadno zničit ekonomiku.

            Zapomeň na to svoje předpotopní stanné právo, na ty svoje totalitní zákony, to je tak dobré pro Putina a jeho boj proti fašistům!

            Na zničení ekonomiky ti úplně pohodlně stačí, podle Šichtařové, tisk nekrytých peněz a záporné úrokové míry.

            Řekni sám, pokud nejsi opravdu blb, na co tady nějaké stanné právo, nějaké zákazy?

            Lidi neovládneš tak, že jim všechno zakážeš, jak se o to snažili komunisté, ale tak, že jim všechno dovolíš. Lidi neovládneš tak, že jim nedopřeješ, co chtějí, ale tak, že jim dáš všechno, co chtějí, opilce neovládneš tak, že mu zakážeš chlastat, ale tak, že mu chlast sám dáváš až pod nos.

            Když někdo létá do Karibiku, tak se ti nebude bouřit, natož přemýšlet. A neboj, ti co, podle tebe, vládnou tomuto světu, ti nejsou žádní blbci, ti dobře vědí, že nejsnadněji se ovládají ti, co ani nevědí, že jsou ovládáni.

            A že jsou lidé zadluženi?

            To už byli dávno před covidem, řekni sám, bude se ti bouřit ten, kdo má hypotéku a musí ji splácet, nebo se ti bude bouřit ten, kdo barák na hypotéku nemá, a proto nemá co ztratit?

            Tvoje logika, nezlob se, na mě, kamaráde, zamrzla ve večerní škole marxismu leninismu. Odtud, kam ty ukazuješ, vítr rozhodně nefouká. Naopak to, co se teď děje, narušuje hegemonii všech těch iluminátů, plutokratů a svobodných zednářů. Ano, kamaráde, vstupujeme do nové éry, do nového letopočtu, a jen blb to nevidí.

            Vzpomínáš na Neználka a na ostrov hlupáků?

            Právě takovým ostrovem hlupáků, kteří si létali do Karibiku a na Ceylon, jsme před covidem byli.

            Chápeš, co se teď děje?

            Ta metoda, kterou použili, je příliš primitivní a příliš barbarská, aby to byli Rockfellerové, jejichž impérium, náš milovaný ostrov hlupáků se nám teď hroutí před očima.

            Řekni sám, jak chceš napadnout Rusko a zmocnit se jeho surovinové základny, a o to jde přece fašistům už více než sto let, když si zničíš klíčové průmyslové státy, když si sám zdevastuješ svoje předmostí?

            Samozřejmě, že jde o to, zničit průmyslové státy, ale nezapomeň, že Západ už ani trochu není středobodem světa.

            Chápeš?

            Barbaři přicházeli vždy z východu. Problém je ovšem ten, že teď jsou ti barbaři vyspělejší než my, že jsou mocnější než Rockfellerové, že je jim nějaké světové spiknutí židovstva srdečně u prdele, protože uvažují v úplně jiných kategoriích než my.

            Jen si to představ, jak bude svět nádherný, až se u nás zničí všechen průmysl, ovšem způsobem nanejvýš primitivním!

            Euroasijský kontinent bude opásán Hedvábnou stezkou, kolem které budou vznikat nová gigantická města plná zeleně a inteligentních kamer, které tě budou mít přečtené do morku kostí.

            Ale kde vezmeš obyvatele do těchto nových gigantických měst?

            Samozřejmě, že do nich přesídlíš obyvatelstvo z bývalých klíčových průmyslových zemí, aby v nich plnili roli druhořadého pomocného personálu.

            Už rozumíš?

            Tady se pak vybudují ohromné rekreační resorty, nebo naopak pracovní tábory, nebo se dost možná bude jedno prolínat s druhým.

            Kdepak, kamaráde, já, protože jsem inteligent, kdybych chtěl zničit ekonomiku, tak to udělám prostě jak Šichtařová, která ostatně zničení ekonomiky prorokovala už před deseti lety, kdy nikdo, včetně Gatese, neměl o covidu ani páru, čistě vzato, podle Šichtařové neměla žádná ekonomika existovat už přinejmenším pět let.“

            Poslední větu ovšem přeslechnu a tak zvolám: „Nová hedvábná stezka, nová gigantická města kolem ní, kanál Odra-Labe- Dunaj?

Ty ses, Ladiku, do čista zbláznil!“

            „Jo, zbláznil. Dostal jsem Karibiku úpal i úžeh. To víš, tam jsi skoro na rovníku, to není jak v Ostravě, když fouká vítr od Katovic,“ odpoví Ladik a já vidím, že ho ten úpal a úžeh opravdu ještě nepřešel, a takový to byl kdysi chytrý chlap, i do Náhorního Karabachu trefil docela sám.