Neočkovaní bez přístupu do zdravotnictví
MUDr. Vavruša se okamžitě probudil. Stačilo jen, aby se vrchní sestra lehounce dotkla jeho levého ramene, které, spolu s hlavou, vyčuhovalo zpod chlupaté deky, jíž se lékař instinktivně přikryl.
„Pane doktore, pane doktore,“ pronesla přitom hlavní sestra a MUDr. Vavruša se okamžitě probudil.
Měl sice v tu chvíli za sebou osmdesát tři hodin nepřetržité služby na jednotné intenzivní péče, během kterých mu exlo jedenáct pacientů a každý, kdo to někdy dělal, dobře ví, jaká je to otrava, vypisovat úmrtní list, natož jedenáct úmrtních listů, ale procitnutí mu nedělalo žádné problémy, hned věděl kde je.
MUDr. Vavrušu to ovšem nijak nepřekvapilo. Sám si ověřil, že po několika dnech beze spánku je už člověk tak zblbý, že nedokáže pořádně usnout, že spí jen lehce, nebo vlastně vůbec nespí, že se jedná jen mnohem spíše o druh jakéhosi prazvláštního bdění, při němž naopak dochází k velmi intenzivnímu zostření vjemů.
Každý, kdo byl kdy lékařem v polosocialistickém zdravotnictví, zažil tento stav mnohokrát. Člověk při něm jasné vnímá nerozbornou jednotu makrokosmu a mikrokosmu, přičemž MUDr. Vavruša už byl na tom tak dobře, že tu a tam v tomto stavu zahlédl skrz viditelný svět prosvítat i temnou hmotu.
„Co se děje? Zase příjem?“ uhodl hned MUDr. Vavruša, kolik uhodilo.
„Ano, přivezli čtyři případy, v jedné sanitce,“ odpověděla vrchní sestra.
„Všechno covid?“ zeptal se lékař.
„Ano, pane doktore,“ odpověděla zdravotnice.
„Proč nám to sem vozí? Vědí přece, že máme plno, že to už nemáme kam dávat!“ rozhodil lékař bezmocně rukama, naříkaje, „vozí nám to sem jako starý papír do sběrny. Papír nikde není, ale když ho přivezete do sběrny, tak vás s ním vyhodí. Tuhle jsem dovezl do sběru tři tuny kartonů, abych si trochu přilepšil, a div mne nezmlátili!
To je naprostá degradace lékařské profese!“
„Jedno místo je už zase volné, pane doktore,“ odpověděla zdravotnice.
„Podívejme!“ zvolal lékař.
„Zatím, co jste spal, se uvolnilo lůžko číslo pět. Šlo to rychle,“ řekla zdravotnice.
„Lůžko číslo pět? Vidíte, a já jsem to tipoval na jedenáctku, vsadil bych na ni klidně i svůj barák, byla na tom ze všech nejhůř. Ta žije?“ otázal se lékař.
„Ta ještě žije,“ odpověděla zdravotnice a dodala, „ještě jsme ani nestačili pětku znova povléknout. Nevíme, kam dřív, padáme na hubu a pak vám ukáže někdo grafy, že očkování nefunguje. Já bych vraždila, když o tom někdo mluví.“
„Takže máme čtyři pacienty ve velmi vážném stavu a jedno volné lůžko, i když není čistě povlečené,“ pronesl lékař a chytil se za bradu, „a já teď musím rozhodnout, koho na to volné lůžko dám a pokusím se jej zachránit, a komu vystavím navždy stopku, ačkoliv za něco takového nejsem vůbec placený.
Jak to vypadá s očkováním? Mají ho?“
„Jeden je očkovaný a tři jsou neočkováni. Jak já nenávidím! To všechno je kvůli nim! Co já jich už viděla tento týden, těch neočkovaných mrtvých! Nikdy jsem nebylo tady u nás na jipce tolik mrtvých jako teď! Taková hanba! Na co tady vlastně jsme? Já už mám toho umírání tak akorát! Proč nechcípnou všichni hned, abychom se tady mohli soustředit na svou práci!? To přece není život, co my to tady zažíváme kvůli neočkovaným!“ rozčílila se zdravotnice.
„Tři neočkovaní a jeden očkovaný? To je skvělé!“ oddechl si lékař a dodal, „víte, měl bych výčitky, kdybych musel odepřít péči někomu, kdo je očkovaný. Takový člověk šel přece životu vstříc, nehazardoval se svým životem, zachoval se docela zodpovědně. Očkovaného dejte na lůžko, ty tři nechejte vytuhnout někde na chodbě, já si nad nimi myji ruce.“
„Já už ho na lůžko dala. Aby se neztratila ani jedna sekunda, pane doktore. Vypadá to, že se z toho dostane,“ řekla zdravotní sestra.
„Dobře jste udělala. Nesmí se ztratit ani sekunda, budeme bojovat o jeho život do posledního dechu, jak nám velí naše povinnost a ostatně taky svědomí. O neočkovaných se nehodlám vůbec bavit, taková drzost!
To mi řekli v té sběrně, když jsem tam přijel s tím papírem.
,Taková drzost, co si vůbec o sobě myslíte?!‘“ řekl lékař a zeptal se, „jinak nic nového?“
„Jinak nic,“ pane doktore.
„Tak já si ještě na chvilku lehnu. Kdyby něco, tak mě vzbuďte,“ řekl lékař a lehl si na gauč.
MUDr. Vavruša se okamžitě ocitl znova ve stavu zostřeného bdění, které sice vypadá jako spánek, ale ve skutečnosti je pravým opakem spánku. Vrchní sestra lehce přikryla lékaře chlupatou dekou a tiše vyšla z pokoje, její rozhovor s lékařem netrval ani pět minut.
Nový pacient na lůžku byl už připojen na všechny potřebné přístroje.
„Bude žít? Ten nový, víte, co ho teď přivezli. Viďte, že bude,“ zeptala se vrchní sestry medička, která právě vytírala chodbu.
„Bude, to se ví, že bude, všichni budeme žít, jsme přece očkovaní,“ usmála se vrchní sestra a chtěla si upravit neposedný pramen obarvených vlasů, který jí spadl do čela, ale pak si uvědomila, že má na sobě ochranný oblek a včas zbytečný pohyb ruky zastavila.
Karel Trčálek
Kdy napíše Karel Trčálek konečně něco původního?
Třeba o slunéčku sedmitečném, o Kohoutkově kometě, nebo o smažáku... leč marnost, nestane se tak, zatím si tedy přečtěte tento článek, i když není o okeně
Karel Trčálek
GEN (6) Nejen Pavel Novotný. Trochu prostořeký, ale představuje naše vlastenecké hodnoty
V našem nepravidelném seriálu s příznačným názvem GEN (Galerie elity národa) se budeme věnovat těm nejlepším z nás. A budou to právě vlastenci, neboť se učinili elitou národa.
Karel Trčálek
Válka je zločin! Paradoxní pacifismus pana Hornera
Známý pacifista pan Horner ve svém nejnovějším počinu tradičně obviňuje Západ z toho, že nedodává na Ukrajinu dostatek zbraní, a zároveň na válce vydělává. Co ovšem na první pohled vypadá jako paradox, je u pana Hornera normál...
Karel Trčálek
Do prvomájového průvodu jsem chodil dobrovolně manifestovat touhu po míru!
A nebyl jsem sám. Všichni, kdo toužili po míru, kráčeli v prvomájovém průvodu stejně jako, nijak to neskrývajíce pod zakaboněnou maskou...
Karel Trčálek
Chcimír a chciválek. Malé zamyšlení s panem Flaškou...
Je to jednoduché. Chcimír touží po míru a bojuje proti válkám. Naopak chciválci se libují v prolévání krve a, stejně jako husité, touží jen po tom, aby lidé umírali ve válce a proto posílají zbraně na Ukrajinu...
Další články autora |
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Nahá umělkyně za zvuků techna házela před dětmi hlínou. Už to řeší policie
Policie prošetřuje vystoupení, ke kterému došlo na Akademii výtvarných umění (AVU). Umělkyně a...
Auto vyjelo z vozovky a srazilo tři lidi. Žena zemřela, dvě vnučky jsou zraněné
Osobní auto srazilo dnes odpoledne v Čáslavicích na Třebíčsku ženu a dvě děti. Žena srážku...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Auto za tahačem s tankem zastavilo. Už ale ne kamion, který osobák sešrotoval
Při nehodě tří aut zemřel na dálnici D1 mezi Bohumínem a Polskem jeden člověk, další dva jsou...
Zemřel bývalý šéf izraelské společnosti přátel ČR. Přežil Osvětim, skrýval se v Praze
Ve věku 99 let zemřel někdejší předseda Izraelské společnosti přátel České republiky a jeden z...
Novodobí husaři. Polsko zná podobu F-35, budou bez červeno-bílé šachovnice
V polských ozbrojených silách se zakrátko opět objeví husaři. Nikoliv však jako těžká kavalérie,...
Prokremelští motorkáři přijeli na hřbitov do Brna, chtějí až do Berlína
Kontroverzní klub motorkářů Noční vlci, který podporuje ruského diktátora Vladimira Putina, se s...
Chcete, aby vaše děti měli v dospělosti bohatství? Přečtěte si, jak na to!
Správné finanční návyky a dovednosti vznikají právě v dětství. Mnoho dětí je přijímá přirozeně od svých rodičů, kteří jsou pro děti velkým vzorem....
- Počet článků 2958
- Celková karma 24,95
- Průměrná čtenost 864x