Charta 77 vznikla proti Vystrčilům a podobným

Letos v lednu jsme oslavili 45 let od vzniku znění Charty 77 a měli bychom ji mohutně oslavovat dál, jejím nezapomenutím

            Stále je živoucí, stále nás hyzdí ta bezprecedentní amatérsko-pokrytecká skvrna na jinak skvělé reputaci České republiky, když se předseda Senátu Miloš vystrčil stále snaží interpretovat svoji cestu na Thaj-wan za zásadovost prvního řádu, trapně se zaštiťující se také tzv. Havlovým odkazem, když je spíše opak pravdou a nedodržováním Českou republikou deklarovaného mezinárodního diplomatického vztahu s Čínskou lidovou republikou shazuje pod stůl Havlovo krédo života v pravdě i Charty 77, která upozorňovala konstruktivní dialogem politické představitele a státní aparát na nedodržování občanských a liských práv, k jejichž dodržování se Československo zavázalo provazem v roce 1975.

            Toto nedodržování lidských a občanských práv je tedy obdobou toho, čeho se Miloš Vystrčil, dopustil nyní, to znamená nedodržení závazků České republiky v mezinárodní diplomacii.

            Pojďme si teď, Vystrčilův slavný příběh, který nám nedá pro voji hanebnost stále spát, vyargumentovat právě s Václavem Havlem, jehož jsem právě za tím účelem navštívil v pekle, kde se vaří v jednom kotli s Albrightovou a dvojníkem Gorbačovem, přičemž poslední volné místo je v tomto obzvláště vroucím kotli vyhrazeno pro Sorose.

            „Odmítám mít cokoliv společného s nějakým Vystrčilem,“ důrazně se Václav Havel ohradil proti jakékoliv spojitosti s hochštaplerským předsedou Senátu,  a dodal, „svůj pekelný trest za to, že jsem předával dopis na čínském velvyslanectví na protest proti uvěznění čínského disidenta, autora čínské Charty 08, jsem si už odpykal, teď pykám za humanitární bombardování Jugoslávie, při kterém byl Bělehrad srovnaný se zemí..“

            „Takže cestu Miloše Vystrčila na Tchaj-neschvalujete?“ otázal jsem se Václava Havla přímo.

            „Nejenže neschvaluji, já tu cestou rovnou odsuzuji!“ odsoudil Václav Havel kategoricky senátní krysu a vůbec ne mírněji dodal, „proto také pohrdám těmi, kdo v nezkrotné pýše, ješitné nadřazenosti, sobeckém zájmu, nebo dokonce za mrzký peníz se kdekoli na světě – a také u nás se našla skupinka takových odpadlíků a zrádců – odtrhnou a izolují od vlastního lidu, jeho života a skutečných zájmů a s neúprosnou logikou se stávají nástrojem antihumanistických sil imperialismu a v jejich službě hlasateli rozvratu a nesvárů mezi národy jako třeba právě ten váš Vystrčil.

Jsem přesvědčen, že příští léta budou naplněna novými tvůrčími činy spjatými se zájmy čínských pracujících, s humanistickými cíli čínské socialistické společnosti a s politikou její vedoucí síly – Komunistické strany Číny, ve zkratce tedy KSČ.“

„Takže souhlasíte s tím, že pouze zpívat nestačí, když ta nula Vystrčil navštívil mezinárodně neuznávanou zemi a tak zákeřně  zradil  nejen diplomatické partnerství s ČLR, ale i zbylé představitele ,Čínské republiky na Tchaj-wanu‘, svým příklonem k této pan-green koalicí prosazované ,nové Tchajwanské identitě‘? Prohlašujete, že tímto diplomatickým amatérismem deklaroval Vystrčil nekulturnost, bezzásadovost a nedůvěryhodnost znamenající ztrácení reputace ČR na mezinárodním poli?“ zeptal jsem se Havla.

„Ano, jsou situace a chvíle, kdy nestačí jen zpívat, protože ,jen zpívat‘ by znamenalo žít nikoliv v pravdě, ale ve lži. Proto připojuji svůj opět hlas k Chartě 77, která vznikla právě proti zvůli takových Vystrčilů!“ připojil Václav Havel opět svůj podpis pod Chartu 77.

Zdá se, že pobyt v pekle jde Havlovi opravdu k duhu, nakonec zapře i toho dalajlamu a bude mu z poloviny odpuštěno všechno zlo, co kdy napáchal...