Zákazem spalovacích motorů v roce 2035 si Eurosojuz sám pod sebou podřezal větev

Kdo jezdí v autě, nezlobí. A protože to greténi v Bruselu nechápou, sami sebe poslali slavně do kytek. Lidi, jak chcete, proboha, žít bez aut?

            Věříme, že nejsme ve vesmíru sami.

Každá inteligentní forma života věří, že není ve vesmíru sama.

„Pokud je vesmír nekonečný, nebo takřka nekonečný, tak je i nekonečně vysoká pravděpodobnost, nebo takřka nekonečně vysoká pravděpodobnost, že ve vesmíru existuje nekonečně mnoho, nebo takřka nekonečně mnoho inteligentních forem života,“ uvažuje každá inteligentní forma života, o paralelních vesmírech ani nemluvě.

A tak, jako každá inteligentní forma života, pátráme i my po jiných formách inteligentního života, stejně jako tyto jiné formy inteligentního života musejí pátrat po nás. Je to jednoduché jako facka. Objevitelé musejí být, z logiky věci, vyspělejší než ti, co byli objeveni, a proto jsou objevitelé zotročiteli.

Když někoho objevíme my, tak ho zotročíme, protože není možné, aby vyspělejší forma inteligentního života nezotročila méně vyspělou formu inteligentního života. A naopak. Pokud objeví někdo nás, tak budeme nejspíše zotročeni my, proto jdou na náš vědecký program objevování inteligentních forem života ve vesmíru, strašlivé, vskutku neskutečné prachy, vlastně celé HDP, které naše civilizace dokáže vyprodukovat.

Po několik minulých staletí jsme tyto prachy vyhazovali zdánlivě zbytečně. Jedna vesmírná loď za druhou mizela mezi hvězdami, jejich posádky měly platy ještě větší než politici, ale bez úspěchu. Nikdo nikde, nikde ani ťuk, žádný náznak něčeho, co by připomínalo náznak aspoň inteligentního života, nepočítáme-li pár přisprostlých améb, které se nám podařilo objevit v jakési zapadlé planetární soustavě se skomírající hvězdou, takže ty améby už neměly ani teoretickou šanci, že by se z nich vyvinulo něco víc.

Konečně se začaly ozývat skeptické hlasy, že jde o vyhozené prachy, které by se raději měly projíst. Takové uvažování je samozřejmě primitivní, ale v každé civilizaci (tedy teoreticky podle našich vědců, protože žádnou jinou civilizaci jsme zatím neobjevili) se najdou zdegenerování jedinci, pro které je důležité zvyšování důchodů místo investic do budoucnosti.

„Zvyšte důchody, nebo povolte euthanasii!“ vykřikovali tito degeneráti.

Většina společnosti však byla, naštěstí, přesvědčena o nezbytnosti pátrání po jiných formách inteligentního života ve vesmíru, a proto ji nevadilo, ba právě naopak, utahování opasků vyvolané zvyšujícími se výdaji na objevitelský vesmírný program, do nichž se musí počítat i navyšování mezd pro posádky našich kosmických korábů, nyní už jedenácté generace s vylepšeným fotonovým pohonem na všechny čtyři trysky a s automatickým stahováním okének pro případ, že bychom přistáli na nějaké planetě, jejíž atmosféra vykazuje stejné složení jako naše a proto by se mohl kosmický koráb pořádně vyvětrat.

Nedá se říct, že by tyto kritické hlasy s prohlubující se chudobou, do níž kvůli nákladným vesmírným programům upadala střední třída, sílily, ale přesto existovaly. Naštěstí však byly definitivně umlčeny senzačním objevem, který potvrdil nejen to, že ve vesmíru mohou existovat inteligentní formy života, ale hlavně potvrdil i smysluplnost pátrání po těchto formách inteligentního života, jakož i obhájil astronomické náklady na to.

Ta planeta, kde se nám podařilo objevit inteligentní formu života, byla nádherně modrá.

U nás jsou modří jen ptáci, a tak jsme byli touto planetou od samého počátku uhranutí.

„Bože, k jehož obrazu jsme stvoření, to není možné! Tolik modré! A skoro žádná zelená!“ vydechli jsme úžasem, když nám čipy, které máme zabudované v mozku, poprvé ukázaly tuto modrou planetu, ke které dorazil náš kosmický koráb.

A nic na tom nemění ten smutný fakt, že jsme k této planetě dorazili pozdě, až ve chvíli, kdy už tamější forma inteligentní života přestala, bohužel, existovat a tedy jsme už neměli koho zotročit.

Ostatně toho vyhynutí je velmi záhadné, a dosud se nám jej nepodařilo spolehlivě vědecky vysvětlit, i když samozřejmě existuje několik hypotéz, které velmi intenzivně ověřují. Jednalo se totiž o poměrně primitivní formu inteligentního života, přičemž samozřejmě platí, že čím je forma života inteligentnější, tím je i náchylnější k vyhynutí.

Vidět, že i takováto primitivní forma života, jakou jsme objevili na této planetě, může náhle vyhynout, byla a je pro nás velmi šokující.

Jak zjistil důkladný průzkum této, bohužel už mrtvé planety, byla tato planeta ovládána bytostmi, které ze všeho nejvíce připomínaly plechové, zhusta prosklené krabice, jinak to popsat nedovedu, zpravidla se pohybující na čtyřech kolech. Těchto bytostí jsme našli na planetě spoustu, bohužel už mrtvých, to jest nehybných, částečně už i zrezivělých.

Uvnitř těchto bezesporu inteligentních bytostí, i když jen přízemně, protože se dle všeho živily alifatickými uhlovodíky s příměsí isooktanu, které si opatřovaly na společných napajedlech, kde si je hadicí pumpovaly rovnou do svého trávicího traktu, jak se nám podařilo zjistit díky, jsme často nacházeli podivnou rosolovitou hmotu organického ve vysokém stupni rozkladu, jejíž účel se nám rovněž dosud nepodařilo plně objasnit, protože se evidentně nejedná o žádné vnitřnosti, které by mohly k něčemu sloužit.

Byla to snad potrava těchto inteligentních bytostí?

Nevíme!

Ale určitým vodítkem může být to, že tyto rosolovité zbytky  byly taky povětšinou tvořeny uhlovodíky, ovšem s jistou příměsí amidů a peptidů.

Na jedné straně radostný objev, že ve vesmíru skutečně existují inteligentní formy života, je na druhé straně o to smutnější, že tato forma inteligentního života musela vyhynout velmi krátce před naším příletem, možná ne více než před pouhým tamějším rokem!!!

Přiletět o tento rok dřív, mohlo by dojít k blízkému setkání třetího druhu, bohužel však tady u nás právě zuřila kvantová hyperinflace, která jako naschvál zpozdila právě kosmickou výpravu, jež si připsala tento objevitelský vavřín. Katastrofa, která se na této planetě odehrála, musela být impozantní, protože všechny stolní, i nástěnné kalendáře se zastavily na datu 01.01. 2035!

Co tuto katastrofu způsobilo, se zatím jen skutečně dohadujeme.

Mohl za to nedostatek zpevněných asfaltových pásů, po kterých se tyto bytosti pohybovaly, nebo na kterém odpočívaly?

Nevíme s naprostou jistotou!

Objevila se teď ovšem nová, vpravdě převratná hypotéza, podle které tuto nespornou tragédii, vyhnutí jakékoliv formy inteligentního života, byť v tomto případě velmi primitivní, je vždy tragédii, může změna potravních řetězců, jejichž součástí tyto plechové bytosti byly.

Totiž podle důkazů, které se zatím našim předním vědcům podařilo shromáždit, nastal náhlý, zatím ničím nezdůvodněný, přechod od uhlovodíků, kterým se tyto bytosti živily, k elektřině a to se stalo těmto bytostem osudným.

Proč se tak stalo, a proč to bylo osudné, zatím ještě ani netušíme.

Nenapadá nás vůbec nic, proč se tyto inteligentní bytosti ze dne na den přestaly živit uhlovodíky a pokoušely se konzumovat elektřinu.

Všechno však ukazuj, že tato forma inteligentního života vyhynula, právě kvůli tomuto přechodu na jinou potravu, což je samozřejmě škoda, protože byla dle všeho lehce zotročitelná, stačilo jí prostě pohrozit zastavením přívodu elektřiny.

 Ale naštěstí těžit suroviny můžeme na této modré planetě i tak. Je zde spousta vody, která slouží našim dopravním prostředkům jako palivo. Jeden krychlový decimetr umožní jedné naší rodině objet v jejich samohybech (každá slučná rodina má minimálně tři samohyby) třikrát kolem dokola naši planetu, která je přibližně velká jako modrá planeta.

O naší ekonomickou prosperitu už nemusíme mít strach. Práce na vesmírném vodovodu, kterým k nám bude proudit voda z modré planety, a který ponese příznačný název The Stream of Life II., budou zahájeny co nevidět, už zbývá vyřídit jen pár stavebních povolení a voda zlevní jako nikdy, její ceny spadnou na historické minimum, bude to u nás vypadat jako v ráji.