Brzy bude válka, paní Müllerová!

Generační válka. Staří proti mladým! Kníže Schwarzenberg osedlá koně, prezident Zeman obleče husitskou zbroj, moravští lidovci pojedou k Blaníku vyzvednout vojsko svatého Václava a nezavřená půlka STANu založí Masarykovy legie  

            „Tak nám, pane Švejku schválili ty homosexuélní manželství,“ vykřikla paní Müllerová na Švejka tu neblahou novinu, aniž se ten stačil posadit na židli po návratu od Kalicha.

            „No, jo voni ty homosexuálové dokážou bejt někdy i štedrý. Jako třeba plukovník Redl z generálního štábu, co se pak zastřelil, protože byl ruský špion. Ten slíbil jednomu poručíkovi z Písku, že mu koupí automobil, když se neožení se svou milou,“ řekl dobrácky Švejk a začal si mazat kolena.

            Ale paní Müllerová nic nedbala dobráckého hlasu Švejkova.

            „Tak to bude brzo válka, pane Švejku!“ spráskla ruce a naříkavě pokračovala, „von to tak panbůh nenechá, von je milosrdnej, von za to na nás sešle válku!

            Můžou homosexuélní jedinci vstupovat do posvatnáho svazku manželskýho?

            Tak tady máte před dršťku, pošlu na vás válku s Ruskem!

            Až nebudete mít co jíst, a čím topit, vony vás ty skopičiny přejdou!

            Ještě mne budete na kolenou prosit, abych vám odpustil, ještě budete homosexuály sami napichovat na kůl, abyste si mě usmířili, až vám bude kručet v břiše a budete drkotat zuby od zimy.

            A von ten pánbůh má recht!

            Copak to jde, svévolně měnit význam slov?

            Vždyť to bude jako babylonská věž!

            Přestaneme si úplně rozumět, až se změní význam slov!

            Lidi budou mluvit o manželství, a každý tím bude myslet něco jinýho!

            S tím já nechci mít nic společnýho! Buďte rád, pane Švejku, že jste nevstoupil do žádnýho svazku manželskýno, nebo by si lidi, mysleli, že jste taky homosexuál, když jste v tom novým manželství!

            Vona ta homosexuální láska je vůbec strašlivý hřích!

            A ti lidi, místo toho, aby to tajili, tak se chtějí přiznat, že se milují tak, že chtějí spolu žít v dobrém i zlém, to znamená, veřejně prohlašují, že chtějí žít, dokud je smrt nerozdělí, v tom strašlivým hříchu!

            Normální lidi se berou, aby mohli zplodit děti, protože dítě zplozené mimo manželství je parchant.

            Ale proč chtějí spolu žít až do smrti homosexuélní jedinci, to mi řekněte, pane Švejku!

            A prej už ty sňatky maj skoro všude v Evropě, tak to tím tuplem bude válka, čeho jsme se to dožili?!“

            Paní Müllerová byla celá bledá, jako by stařičký mocnář na Hradě měl každou chvíli vyhlásit válku jako boží trest za homosexuéení sňatky.

            Ale rozhořčení jeho bytné, neudělalo na Švejka pražádný dojem.

            V klidu si domazal kolena a pak řekl: „A já si myslím, že žádná válka nebude.“

            „Opravdu?“ podívala se paní Müllerová na Švejka.

            „Nebude, protože by kvůli tý válce pochcípali hladem a zimou i dobří lidé, a to panbůh, ať si je, jaký chce, přece jen nedopustí,“ řekl Švejk a pokračoval, „to vám byl v jedný vesnici někde u Prachatic moc pobožnej pan farář. Byl tak pobožnej, že dával ministrantům zvláštní lekce z náboženství přímo u sebe na faře.

            Von byl ten farář specialista na neposkvrněný početí Panny Marie, takže ti kluci, co u něj ministrovali, tomu rozuměli ještě líp než samotnej biskup Kohn. Po každý takový lekci dostali ti kluci od pana faráře svatej obrázek, jako že si ho mají dát doma nad postel, takže za chvíli měl každý z těch ministrantů nad postelí víc svatejch obrázků než měl maršál Radecký vyznamenání od císaře pána za všechna svoje slavná vítězství.

            A jak měli ti kluci nad postelí svatý vobrázky, tak všichni do jednoho pak chtěli jít na faráře, a taky šli, takže z jedný vsi najednou pocházelo devět farářů, i když ta ves jinak moc pobožná nebyla, v hospodě tam každou neděli hráli karty. A možná by z tý vsi bylo i víc farářů, kdyby toho hodnýho pana faráře najednou zničeho nic nepřeložili do Vatikánu.

            A jak někoho přeloží do Vatikánu, tak to znamená, že je svatej. A von ten farář nejspíš svatej byl, protože von je to zázrak, když z jedný vsi jde na faráře devět kluků, co všichni ministrovali a vědí toho o neposkvrněným početí Panny Marie víc než biskup Kohn.

            Tak vidí sama, že žádná válka nebude, protože to by jinak panbůh nekonal takový bohulibý zázraky.

            Dala jste nažrat té doze, co jí jdu zítra prodat do Vršovic jako stajovýho pinče?“

            „Probůh, já na to kvůli homosexuélním sňatkům docela zapomněla, já měla takový strach, že bude válka!“ spráskla paní Müllerová ruce.

            „Tak ji dejte nažrat. Já si teď chvíli pospím. Kdyby mě někdo sháněl, řekněte, že jsem odjel jako dobrovolník na Ukrajinu, a že nevíte, kdy se vrátím!“ řekl Švejk a spokojeně si zívl na celé kolo, zatímco doga, kterou krmila paní Müllerová, žrala jitrnice i se špejlemi.