Uctí ukrajinský velvyslanec památku československých vojáků zavražděných banderovci?

8. 08. 2022 18:45:58
5. 8. jsme si připomněli smutné výročí. Týká se sice události na území dnešního Slovenska, ale tehdy to bylo Československo a událost se týkala Čechů i Slováků. Banderovští fašisté v roce 1947 vraždili československé vojáky

Každý ví, že paměť je náš anděl strážný.

A věděl to i Jakl, který taky proto pracoval v Institutu Václava Klause jako mozek. A taky věděl, že řetěz msty nelze ukončit odplatou, ale smířením (bohužel na rozdíl od Zelenského a jeho junty podporované USA, která nepodá ruku Rusku ke smíření ani za nic, jak po tom stále naléhavěji volá Václav Klaus a celý jeho Institut).

Proto se taky Jakl narodil v Institutu Václava Klause a proto taky každého pátého dne osmého měsíce roku poprosil tátu Klause, kterému tady neřekl nikdo jinak než Turkmenbaši, aby jim vyprávěl, jako každý rok, jak likvidoval ukrajinské banderovce na Slovensku.

A Turkmenbaši Klaus se nedal přemlouvat víc než pětkrát, aby nakonec spustil, zatímco všichni seděli na bobcích a napjatě poslouchali jeho vyprávění.

„V květnu 1945 jsem se nesmazatelně zapsal do našich dějin jako vedoucí síla Pražského povstání,“ začal Turkmenbaši Klaus své vyprávění a s očima upřenýma do oživlé minulosti, „já to byl, kdo zabránil Němcům, aby mohli odejít přes Prahu do amerického zajetí. Stavěl jsem barikády, ničil německé tanky, likvidoval Vlasovce.

Maršál Koněv, když přijel do mnou osvobozené Prahy, prohlásil: ,Nebýt Klause, nebylo by ani svobodného Československa!ʼ

Můj slovenský tchán, který za války arizoval židovský majetek, mohl být na mě právem hrdý!

Ale tím se jen moje nesmazatelná stopa v českých dějinách teprve začínala, tím to ani náhodou neskončilo. Dva roky po válce ještě nikdo nezapomněl, za co mi vděčí. Aby taky ne, protože ještě nikdy ve své historii nevděčil český národ za tolik jednomu jedinému člověku, totiž mně.

Proto za mnou přišel v roce 1947 komunistický ministr vnitra Nosek se sovětským poradcem Zorinem, koupal jsem se zrovna ve studené vodě.

,Dobrý den, soudruhu chlapečku, potřebujeme s tebou mluvit,ʼ řekl komunistický ministr Nosek a ukázal na Zorina, ,tadyhle soudruh ti to vysvětlí.ʼ

A soudruh Zorin mi to opravdu vysvětlil.

,O co jde? Jde o to, že přes území Československa teď přecházejí bandy banderovců.

Co jsou ti banderovci zač?

Jsou to covidofašisté, levičáci, zkrátka a dobře klimaalarmisté. Berou drogy a chtějí se probít na západ, protože náleží k LGBT komunitě. Je to prostě lidský odpad, který nám usiluje o svobodu. Z Moskvy, od soudruha Stalina, přišel jasný rozkaz, aby byli pochytáni za účelem popravy v Sovětském svazu, neboť se provinili proti jeho lidu.

Jenže bez tebe, chlapečku, to nezvládneme.

Zastavil jsi Němce, zastavíš i banderovce, za války spolupracovali s Němci, podepsali s nimi Deklaraci o přátelství, jezdili na sjezdy AfD a zabíjeli Židy, zrovna tak jako tvůj tchán.

Pomůžeš nám chlapečku pochytat ty levičáky?ʼ

To se ví, že jsem skočil Zorinovi do náruče a poručil mu: ,A teď alou na Slovensku, na banderovce!ʼ

Na Slovensku mě učinili velitelem jednotky, která měla obklíčit banderovce a zlikvidovat je.

,Za války jste pronásledovali partyzány, teď bude pronásledovat banderovce, bandita jako bandita, Ukrajina neexistuje! Za svoboduʼ zavelel jsem.

Záhy se však ukázalo, že jediným zkušeným vojákem jsem já. Mí muži byli mladí a nezkušení, kdežto banderovci byli hrdlořezové, kteří po léta systematicky terorizovali ruskou menšinu na Donbase. Když nás spatřili, okamžitě spustili palbu. Naše řady zakolísaly, všichni zalehli k zemi.

Ale já ne.

V jedné ruce kulomet, v druhé ruce taky kulomet, ale těžký, v zubech pancéřovku, za každým uchem ruční granát, jsem se se rozběhl k směrem k banderovcům a začal rozsévat v jejich řadách smrt.

Velitel banderovské úderky, která se chtěla prostřílet do Německa, zkušený veterán Volodymyr Ščuhelský, který sloužil za války v Ukrajinských milicích, kdežto můj tchán v Hlinkově gardě, okamžitě poznal, odkud jeho mužům hrozí největší nebezpečí.

,Musíme zlikvidovat toho spratka, jinak půjdeme na chuj!ʼ křičel jako pominutý.

Ale opak byl pravdou!

To já likvidoval banderovce, kteří neměli nejmenší naději.

Tak jsem se nakonec ocitl tváří v tvář banderovskému veliteli.

,Sláva Ukrajině!ʼ zvolal a vrhl se na mě rozevřenou tlamou.

Ale já mu do té tlamy hodil ruční granát zrovna tak, jako potom Havlovi a dalajlamovi.

Bylo dobojováno, banderovská jednotka levičáků byla zlikvidována.

Ta radostná zpráva byla oznámena rovnou do Moskvy, soudruhu Stalinovi.

Soudruh Stalin si tu zprávu vyslechl a pak řekl Berijovi, který byl přítomen: ,Já jsem likvidoval Ukrajince jen hladem, ale po mně přijde někdo větší, a ten bude Ukrajince likvidovat ohněm.ʼ

A ten někdo větší, to jsem já.“

Turkmenbaši Klaus skončil své vypravování a všichni na něho z láskou hleděli jako každý rok, když jim vyprávěl o tom, jak likvidoval na Slovensku levičácké banderovce.

I Jakl na něho hleděl s láskou, jenže v noci se mu tentokrát moc ošklivý sen. Jakl nebyl v tom snu Klausem jako vždy, ale byl banderovcem, který se probíjel přes Československo na západ. Ani za nic si nechtěl připustit, že žádná Ukrajina neexistuje a aby toho nebylo málo, měl na hrudi vytetovaný hákový kříž a znak praporu Azov.

A jak se tak probíjel, přepadli ho na Slovensku českoslovenští vojáci, které tam nahnali sovětští poradci a komunistický ministr vnitra.

Vlastně to nebyli vojáci, ale Klaus, jenže Klaus už ne jako dítě, ale Klaus jako významný myslitel, který v tom snu likvidoval Jaklovy spolubojovníky, až z nich zbyl jediný Jakl.

„Nestřílejte, to jsem já, Jakl!“ volal na Klause.

Ale ten se nedal oklamat!

V rukou Klause se objevil panzerfaust a poslední, co Jakl spatřil, byl oslnivý záblesk, jak se na Klausově hrudi zablyštěla Puškinova cena a v tu chvíli se Jakl probudil.

„Fuj, takový hnus a to jsem vypil večer jen patnáct malejch piv,“ odplivl si Jakl a div se tím hnusem nezalkl.

Ale ráno si už, díky bohu, na nic nepamatoval a tak se s chutí pustil do vzpomínání, jak se za Turkmenbašiho Klause privatizoval ČEZ, vždyť paměť je náš anděl strážný, to ví každé malé dítě.

Autor: Karel Trčálek | pondělí 8.8.2022 18:45 | karma článku: 17.47 | přečteno: 502x

Další články blogera

Karel Trčálek

Jak se pracovníci ve školství pomstili uličnímu výboru iFčil oslavujícímu Karlův úspěch

No, mám-li být upřímný, pomsta to byla hodně sladká. Však se taky hned ze všech stran slétly vosy a začaly si dávat do trumpety tak, že se div v té slaďounké šťávičce neutopily....

27.3.2024 v 10:51 | Karma článku: 31.14 | Přečteno: 597 | Diskuse

Karel Trčálek

Není to velmi nefér vůči ostatním blogerům, že je můj článek pořád ještě na titulce blogu?

Ať se na mě nikdo nezlobí, ale přijde mi to silně nefér vůči panu Nožičkovi (a o jisté kolegyni blogerce ani nemluvě), že je můj článek pořád na titulce, zatímco článek pana Nožičky tam už dávno není....

26.3.2024 v 9:19 | Karma článku: 33.38 | Přečteno: 808 | Diskuse

Karel Trčálek

Kam se poděli Rajchlovi proruští dezoláti? Kdy podá vláda pětihnusu konečně demisi?

Nikdy bych nenazval včerejší účastníky statisícové protivládní a mírové demonstrace za proruské dezoláty, kdyby je tak neoznačil jeden z organizátorů této monstrózní akce, pan JUDr. Michal Hašek...

24.3.2024 v 17:28 | Karma článku: 32.18 | Přečteno: 765 | Diskuse

Karel Trčálek

Lidem, majícím radost z teroristického útoku v Krasnogorsku, opravdu rozumím

Pan Nožička Josef se přiznává, že lidem, majícím radost z teroristického útoku v Krasnogorsku, opravdu nerozumí. To já, nechci se chválit, jim rozumím naopak velmi dobře...

23.3.2024 v 18:01 | Karma článku: 42.96 | Přečteno: 9593 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Milan Šupa

Čerpejme sílu ke vzestupu z prožití reality Ducha

Myslím, tedy jsem! Tato slova jsou lež! Jsou omylem! Kdo je akceptuje, sází na falešnou kartu a promrhává svůj život. Ztotožňování vlastní jsoucnosti s rozumem a myslí je tou největší tragédií, která nás může postihnout.

28.3.2024 v 16:13 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 15 | Diskuse

Jiří Herblich

Slovo, které radí člověku je Božské tím, že chápe princip Božství

Kdo najde slovo své jako Božské tím, že uvěří. Ten najde slovo společné jako svoje a bude to slovo Boha v člověku.

28.3.2024 v 6:28 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 22 | Diskuse

Yngvar Brenna

Jakou chcete budovat společnost aneb pryč s Velikonocemi

Skutečně je to něco, za co máte utrácet peníze i čas a úsilí, abyste ty dopady potírali, či alespoň pokoušeli, byť zcela marně, zmírnit? Přece jde o to, jakou chcete budovat společnost.

28.3.2024 v 1:56 | Karma článku: 14.26 | Přečteno: 269 |

Jan Andrle

Nový oblek

Jak slíbil, tak udělal. Sliby se mají plnit, že. A já to stihnu nejen do vánoc, ale dokonce do velikonoc. Tady to je, přátelé blogeřníci.

27.3.2024 v 22:17 | Karma článku: 19.10 | Přečteno: 460 | Diskuse

Olča Vodová

zdánlivě zadarmo

(svoje slunce si musíme najít sami, pokud ho nemůžeme najít, hledejme ho v sobě...,svoje slunce si musíme najít sami, pokud ho nemůžeme najít, hledejme ho v sobě...)

27.3.2024 v 21:18 | Karma článku: 5.18 | Přečteno: 112 | Diskuse
Počet článků 2931 Celková karma 24.72 Průměrná čtenost 868

Náhodný host v tichých čajovnách. Zatímco čekám na čaj, lidé venku někam spěchají. Já ne, nemám kam a proč

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...