Zaslouží si zkorumpovaný lidovecký vyděrač Jurečka odpuštění?

Lidé odpustili Čunkovi, protože mnoho dobrého pro lidi vykonal? Proč by nemohli odpustit i Jurečkovi, když toho mnoho dobrého pro lidi vykoná?

A tak se Jurečka sám vzdal i ministerského křesla, i ministerského mandátu, i když mu za to nikdo nic nesliboval, ale nechtěl-li se hnusit sám sobě nic jiného mu nezbývalo, protože vydírání a korupce jsou skutečně vážné zločiny, s tím už nejsou žádné žerty má-li někdo důkazy o tom, že jste dopustili něčeho takového.

Fiala nechtěl o demisi ani slyšet, ale nakonec mu nezbylo nic jiného, když se mu Jurečka rozplakal na rameni, dožaduje se přijetí své čestné demise, jinak si prý bude muset rozpárat břicho jako nějaký japonský defraudant.

Byl taky už nejvyšší čas, protože se krávy telily jako šílené.

„Tolik telat na jaře, to nepamatujeme!“ vzpomínali staří lidé a opravdu tolik telat, jako letos nikdy nebylo.

I pole volala po pečlivě ruce hospodářově, protože nastal čas jarních prací, které milují všichni zemědělci, protože po dlouhé zimě můžou zase usednout do svého traktoru a být v něm od božího rána do večera.

A sedět v traktoru, to je jiná káva, než sedět v poslanecké sněmovně a poslouchat Babiše, nebo Okamuru!

V traktoru člověk může na chvíli zastavit, otevřít si dveře.

Poslechne si zpěv ptáků, ucítí vůni země, a hned je mu veseleji na duši, nastartuje zase traktor a jede dál.

A na Hané je dobrá půda, vstřícná a milosrdná, vůbec ne zlomyslně kamenitá, nebo taková, která se lepí na patro i v noci, kdy lidé musejí spát, aby si odpočinuli.

Dobrá je půda na Haná, taková, která se řádnému hospodáři odmění nejen na dotacích mírou vrchovatou za to, že se o ní dobře stará, že ji krmí ledkem, že ji miluje až za hrob, že bez ní nemůže žít.

„Nezapomněl jsem to! Sláva Hospodinu, Bohu zástupů!“ jásal Jurečka, když si sedl do traktoru a hned se mu ho povedlo napoprvé nastartovat.

A lidé?

Lidé Jurečkovi časem odpustili.

Lidé už jsou takoví, aspoň u nás na vesnici, že rádi odpustí, když vidí, že je člověk jinak dobrý, že má pěkné krávy a že v jeho obilí není žádný koukol.

Odpustili mu to vydírání, a pak i to všechno ostatní, ba dokonce byli na Jurečku i pyšní.

Třeba, když se jich někdo přespolní zeptal, komu patří ty pěkné krávy, co se pasou na obecním.

„To jsou Jurečkovy krávy. To je vám, pane hospodář, široko daleko nejlepší!

A kdybyste viděl, jaké má traktory!

Jsou silné, až oči přecházejí,“ odpovídali lidé s radostí.

Tak už to je, když je člověk vládní politik, je pěkná svině, ale když sedne do traktoru, svině zmizí a je tady jen dobrák, který miluje půdu a práci na ni, protože jen z práce vznikají skutečné hodnoty, ne z toho, že sedíte ve vládě a v poslanecké Sněmovně, kdepak.

Když člověk pracuje na půdě, když ji obdělává, můžete si jej vážit, i když je to lidovec...