Jindra Forejt hlásí nástup! Do „Institutu Václava Klause“

3. 02. 2017 18:07:00
Ruka ruku myje, jak by ne. Ony se už nějaké ty mzdové prostředky navíc najdou. Jak by taky ne, když mají v IVK práce až nad hlavu, to je pak každá ruka dobrá

Hurá, už mám zas práci, nezůstanu na dlažbě!

„Kdo hledá, najde!“ říká jedna moudrost a jen blázen by nehledal, když může najít!

Ptáte se, co budu dělat?

No, velvyslancem ve Vatikánu sice nebudu, to je fakt (ale co není, může být), ale i tak se v práci nebudu nudit.

Budu totiž rozvíjet ideový a politický odkaz Václava Klause!

Ano, lidé drazí, je to tak!

Ale aby toho nebylo málo, aby toho bylo víc než dost, budu taky zkoumat nejnovější (!) dějiny, jakož i aktuální politické, společenské a ekonomické problémy.

Ostatně dnes jsem se byl na své nové pracoviště podívat.

Nachází se v klidné a pohodlné vile daleko od třeštícího davu, jen tu a tam se na okně mihne nějaká ospalá moucha a zase někam zaleze.

„Tak tě tady pěkně u nás vítám, Jindro. Nezouvej se, tady nejsme v mešitě,“ přivítal mě ředitel a pevně mě stiskl ruku, „vůbec ses nezměnil za tu dobu, ty vojno stará!

Tak já myslím, že bychom tu naši spolupráci mohli zprovoznit příští týden, co myslíš?“

„Beze všeho! Už mi to nicnedělání leze na mozek,“ zvolal jsem radostně.

„Pojď, ukážu ti ten tvůj kutloch,“ řekl ředitel a zavedl mne do sklepa, kde otevřel dveře do malého a úzkého kamrlíku, „nádhera, co?“

„Nádhera, tak úzký kamrlík jsem neměl ani na Hradě. Skoro jako brána do nebe,“ div jsem se nerozplynul blahem.

„Jakl tu měl předtím zkušebnu. Ale pak mu tady začaly plesnivět nohy. To je dobře, že se to zase využije a že se ti to líbí,“ řekl ředitel a pak dodal, „pojď, ukážu ti ještě další místnosti.“

„Tady zkoumáme nejnovější dějiny, jakož i aktuální politické, společenské a ekonomické problémy,“ řekl ředitel, když mne zavedl do moderně vybavené laboratoře, které vévodily lékárnické váhy, „líbí?“

„Moc!“ vyhrkl jsem nadšeně.

Pak mě zavedl do mučírny, rovněž dobře vybavené, byl v ní i skřipec, i španělská bota, i palečnice, i kovářská výheň.

„A tady rozvíjíme na špičkové úrovni ideový a politický odkaz Václava Klause, jak hned uvidíš,“ řekl ředitel a vybídl mě, „uvaž mě na skřipec, Jindro, neboj se toho.“

Když jsem ředitele uvázal, vybídl mne, abych ho vyzval, ať odvolá, že je největším ze žijících českých intelektuálů, jak se o něm hodně hlasitě vyjádřil prof. Václav Klaus (po němž se moje nové pracoviště jmenuje, což jsem zapomněl dodat).

„A když neodvolám, tak otoč kolem a zeptej se mě zase, jestli odvolám.

A když neodvolám, tak zase otoč kolem, neboj se toho,“ instruoval mě ještě

Páni!

Pot ze mne lil jak ze Zemana po návštěvě ruského velvyslanectví, ale ředitel neodvolal!

Byl už napnutý jak struna na Jaklově kytaře, ale pořád neodvolal.

„Už nemůžu!“ naříkal jsem.

„Musíš, Jindro! Řekni, ať odvolám, že jsem největší český intelektuál!“ pobízel mne ředitel.

„Odvolej!“ vykřikl jsem.

„Neodvolám! Otoč ještě to kolo, Jindro!“ nařídil.

Chtěl jsem otočit kolo, ale provaz naštěstí praskl.

„Nevadí. Teď to ti to ukážu se španělskou botou!“ hrnul se ředitel, aby mi ukázal, jak se rozvíjí politický a ideový odkaz Václava Klause ve španělské botě.

„Už ne, už fakt nemůžu,“ zaprosil jsem.

„Tak dobře. V hrubých obrysech jsi to viděl, co to tady kutíme. Však se zaučíš, neboj. Já ti tady jednou malém vykrvácel, ale neodvolal!“ plácl mě ředitel do zad, dodávaje důvěrně, „trochu koksu, bys neměl, Jindro, pro starýho kamaráda, hochu milej?

Vzpomínáš, co jsme naválčili spolu na Hradě, to byly, pane jo, časy!

Zlatý!

Ještě doteď se mi o nich zdá.

Ale ta druhá volba, to bylo teda o fous, to ti řeknu, to jsme měli fakt na mále!

Ještě dva týdny se mi pak z toho třásly ruce.

Trochu koksu, pro starýho kamaráda, ty ́s byl, Jindro, vždycky kádr!“

Sáhl jsem do kapsy a vytáhl tubu od celaskonu s bílým práškem.

„Tady, to vysyp, Jindro, ať jsme tlustý na tři prsty!“ ukázal ředitel na stůl, ke kterému se přivazovali rozvíječi ideového a politického odkazu prof. Václava Klause při pálení žhavým železem.

Udělal jsem na stole dvě lajny z bílého prášku.

„Ty jsou jak mléčná dráha!

Ty se ti fakt, Jindro, povedly!“ plesal ředitel.

Pak jsme do sebe tyto lajny vtáhli.

„Starej, když jsem s ním byl na cestách, mě vždycky nechával opakovaně zkoušet různými světovými státníky, třeba Arafatem a tak, jaká je moje arabština, a oni mě vždycky chválili!“ blábolil ředitel a oči se mu toho leskly dojetím...

Pak jsem šel domů, a doma jsem i teď.

Sedím a těším se do nové práce tak, že židle pode mnou divže nepraskne!

Ale kdo by se netěšil?

Kdo by nevýskal radostí?

Václav Klaus totiž své sliny plive přesně. Pliveje přesně je navzdory ječícím médiím a hysterickým havlistům. Ignoruje je, neboť jim nic neslíbil. On uzavřel smlouvu s námi, obyčejnými lidmi.

Rytmus Klausovy revoluce je inspirativní pro celý svět.

No, neberte to!

P.S. Když tak nad tím přemýšlím, tak docházím k přesvědčení, že se mi do toho Vatikánu vlastně už ani tak moc nechce....

Autor: Karel Trčálek | pátek 3.2.2017 18:07 | karma článku: 17.17 | přečteno: 341x

Další články blogera

Karel Trčálek

Jak se pracovníci ve školství pomstili uličnímu výboru iFčil oslavujícímu Karlův úspěch

No, mám-li být upřímný, pomsta to byla hodně sladká. Však se taky hned ze všech stran slétly vosy a začaly si dávat do trumpety tak, že se div v té slaďounké šťávičce neutopily....

27.3.2024 v 10:51 | Karma článku: 31.58 | Přečteno: 612 | Diskuse

Karel Trčálek

Není to velmi nefér vůči ostatním blogerům, že je můj článek pořád ještě na titulce blogu?

Ať se na mě nikdo nezlobí, ale přijde mi to silně nefér vůči panu Nožičkovi (a o jisté kolegyni blogerce ani nemluvě), že je můj článek pořád na titulce, zatímco článek pana Nožičky tam už dávno není....

26.3.2024 v 9:19 | Karma článku: 33.38 | Přečteno: 812 | Diskuse

Karel Trčálek

Kam se poděli Rajchlovi proruští dezoláti? Kdy podá vláda pětihnusu konečně demisi?

Nikdy bych nenazval včerejší účastníky statisícové protivládní a mírové demonstrace za proruské dezoláty, kdyby je tak neoznačil jeden z organizátorů této monstrózní akce, pan JUDr. Michal Hašek...

24.3.2024 v 17:28 | Karma článku: 32.18 | Přečteno: 766 | Diskuse

Karel Trčálek

Lidem, majícím radost z teroristického útoku v Krasnogorsku, opravdu rozumím

Pan Nožička Josef se přiznává, že lidem, majícím radost z teroristického útoku v Krasnogorsku, opravdu nerozumí. To já, nechci se chválit, jim rozumím naopak velmi dobře...

23.3.2024 v 18:01 | Karma článku: 43.02 | Přečteno: 9624 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Ladislav Jakl

Dělají z nás ženy! Nebo jen hlupáky?

Jsme všichni obětmi tajemného spikleneckého experimentu, kdy pomocí přísad do potravin globální vládci nadělají z chlapů zženštilé hermafrodity, neschopné plodit děti?

28.3.2024 v 18:55 | Karma článku: 21.68 | Přečteno: 315 | Diskuse

Milan Šupa

Čerpejme sílu ke vzestupu z prožití reality Ducha

Myslím, tedy jsem! Tato slova jsou lež! Jsou omylem! Kdo je akceptuje, sází na falešnou kartu a promrhává svůj život. Ztotožňování vlastní jsoucnosti s rozumem a myslí je tou největší tragédií, která nás může postihnout.

28.3.2024 v 16:13 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 39 | Diskuse

Jiří Herblich

Slovo, které radí člověku je Božské tím, že chápe princip Božství

Kdo najde slovo své jako Božské tím, že uvěří. Ten najde slovo společné jako svoje a bude to slovo Boha v člověku.

28.3.2024 v 6:28 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 23 | Diskuse

Yngvar Brenna

Jakou chcete budovat společnost aneb pryč s Velikonocemi

Skutečně je to něco, za co máte utrácet peníze i čas a úsilí, abyste ty dopady potírali, či alespoň pokoušeli, byť zcela marně, zmírnit? Přece jde o to, jakou chcete budovat společnost.

28.3.2024 v 1:56 | Karma článku: 15.12 | Přečteno: 287 |

Jan Andrle

Nový oblek

Jak slíbil, tak udělal. Sliby se mají plnit, že. A já to stihnu nejen do vánoc, ale dokonce do velikonoc. Tady to je, přátelé blogeřníci.

27.3.2024 v 22:17 | Karma článku: 19.56 | Přečteno: 503 | Diskuse
Počet článků 2931 Celková karma 24.72 Průměrná čtenost 868

Náhodný host v tichých čajovnách. Zatímco čekám na čaj, lidé venku někam spěchají. Já ne, nemám kam a proč

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...