Zítra se bude znásilňovat všude. Nejen v Německu

15. 02. 2017 13:26:29
Ale to už k válce, rozvratu a všeobecnému chaosu tak nějak patří. A jak by taky nepatřilo? Člověk přece není zvíře

Zdá se mi nějaký hloupý sen.

Pořád v něm před něčím utíkám, a pořád před tím nemůžu utéct. Cítím, že nebezpečí stále trvá. Ale na druhou stranu, to, co mne pronásleduje, cosi odporného, nepojmenovatelného a nepopsatelného, mne nemůže (nebo nechce) stále dostihnout, polapit a rozdrtit, docela rozmačkat jako ospalou ponravu.

Zkrátka a dobře, mezi námi je stále tatáž vzdálenost.

Jak říkám, je to příšerně hloupý sen, asi jsem neměl pít před spaním tolik vodky.

Utíkám, ale už melu z posledního.

Zastavím se, a hle!

To, co mne pronásleduje, se taky zastaví, ačkoliv to vypadá, že by tomu nepopsatelnému a nepojmenovatelnému stačil skok a má mě to v docela ve své odporné hrsti.

Hledím na to, a ono to hledí na mě. Moji duši zaplavuje takový hnus, jaký musí pociťovat samotný Kristus, když nějaký farář vezme do svých rukou hostii a začne ji pozdvihovat.

Nadechnu se a zase se rozběhnu. Běžím, běžím, ale pořád tomu nemůžu utéct. Zase zastavím, nemoha popadnout dech a tamto se taky zastaví. Všimnu si, že je to ještě více nepojmenovatelné a nepopsatelné. Zase se rozběhnu a i to, co mne pronásleduje, se dá opět do pohybu.

To se pořád opakuje dokola.

Jak říkám, je to příšerně hloupý sen, já sám se cítím nanejvýš trapně.

„Snad tak nebudu běhat sem a tam až do konce života! Proč mě to pořád pronásleduje, ale nechce chytit, lapit, rozdrtit jako ospalou švadlenu?

Kéž by mě to už radši chytilo!“ pomyslím si nakonec zoufale.

A to, co mne pronásleduje, to nepojmenovatelné a nepopsatelné, opravdu po mně najednou skočí a v tom se probudím.

Probudím se a vidím, že za stolem sedí Budkin.

Před sebou má lahev vodky a nějaké staré noviny, na nichž si krájí zavíracím nožem zrnitý salám, přikusuje k tomu cibuli, jako by to bylo to nejsladší jablíčko.

„Kde se tady bereš, Budkine?“ ptám se ho.

„Šel jsem po ulici a najednou mě začalo mrazit v zádech. Zastavím se, rozhlédnu a vidím, že zrovna stojím před domem, kde bydlíš.

,Co už, zajdu na návštěvu,‘ řeknu si.

Naštěstí jsem se předtím zastavil v krámě, a koupil si vodku, salám a cibuli. Ještě mi zbyly tři koruny.

A tak si tady sedím a debužíruju.“

Vstanu, Budkin mi ukrojí kus salámu, dá cibuli.

Napiju se vodky přímo z lahve, zajím to salámem, cibule se ale zatím ani nedotknu: „Říkáš, že tě mrazí v zádech, Budkine?

Tak to bude válka!

Vždycky jak tě mrazí v zádech, je pak válka!“

Budkin přikývne: „To se ví, že bude válka! Hybridní! Proč by nebyla, když mě mrazí v zádech. Zase vojáčci na dovolené potáhnou do boje, zase matky budou oplakávat své syny, zase se bude drancovat a znásilňovat.

Proč by se neznásilňovalo?“

„Nu, ovšem, proč by se neznásilňovalo?

Člověk touží po lásce i uprostřed válečných hrůz.

Kdyby člověk netoužil po válce ani uprostřed válečných hrůz, klesl by na úroveň zvířete, možná i níž, byl by možná míň než kdejaká améba.

Nemám pravdu, Budkine?

Řekni sám, jsi přece moudrý člověk, není to svatá pravda?“

Budkin zase přikývne: „Svatá pravda to je, to se ví!

Proč by to nebyla svatá pravda, míň než améba!“

Zase se napiju vodky, zajím to salámem, teď už kousnu i do cibule, a začnu vyprávět Budkinovi svůj příšerně hloupý sen.

„A to je všechno. Víc se mi toho nezdálo,“ řeknu, když skončím a dodám, „dal bych nevím co za to, kdyby mi někdo řekl, co mne to v mém snu pronásledovalo. Víš, Budkine, kdyby mi někdo řekl, co bylo to nepojmenovatelné a nepopsatelné.“

„To tě v tvém snu pronásledoval bůh.

Co jiného by to mohlo být?

Řekni sám!“ odvětí Budkin.

„Svatá pravda, Budkine. Teď už je mi to jasné. Byl to bůh!“ udeřím se dlaní do hlavy a vzrušením vstanu, „je to jasné, jak facka.

Host do domu, bůh do domu!

Už je to tak!

Počkej, Budkine, taky tě pohostím.

Jen musím zaběhnout do krámu, protože doma nic nemám!“

Rychle na sebe hodím zimník, obuju se a vyběhnu ven. Ulice jsou plné tlustých a blahobytně vypadajících lidí, i žebrák na rohu ulice je opálený, jako by právě přiletěl z Krymu od moře, jeho zvučný hlas se nese ulicí: „Obdarujte chudáka, co trpí pro pravdu!“.

Asi nikdo ještě neví, že Budkina mrazí v zádech, že bude hybridní válka. Lidi asi ještě netuší, že i oni již brzy, možná už zítra, procitnou ze svého hloupého snu, budou rabovat a znásilňovat, jako v každé válce, protože co je člověk bez lásky?

Zvěř!

Koupím lahev vodky, jedny olejovky a běžím domů.

Jenže když přijdu domů, Budkin už leží pod stolem a chrápe na celé kolo.

Co se dá dělat, budu muset vypít vodku sám.

Načnu olejovky a pustím se do toho...

Autor: Karel Trčálek | středa 15.2.2017 13:26 | karma článku: 16.04 | přečteno: 1244x

Další články blogera

Karel Trčálek

Jak se pracovníci ve školství pomstili uličnímu výboru iFčil oslavujícímu Karlův úspěch

No, mám-li být upřímný, pomsta to byla hodně sladká. Však se taky hned ze všech stran slétly vosy a začaly si dávat do trumpety tak, že se div v té slaďounké šťávičce neutopily....

27.3.2024 v 10:51 | Karma článku: 31.12 | Přečteno: 590 | Diskuse

Karel Trčálek

Není to velmi nefér vůči ostatním blogerům, že je můj článek pořád ještě na titulce blogu?

Ať se na mě nikdo nezlobí, ale přijde mi to silně nefér vůči panu Nožičkovi (a o jisté kolegyni blogerce ani nemluvě), že je můj článek pořád na titulce, zatímco článek pana Nožičky tam už dávno není....

26.3.2024 v 9:19 | Karma článku: 33.38 | Přečteno: 807 | Diskuse

Karel Trčálek

Kam se poděli Rajchlovi proruští dezoláti? Kdy podá vláda pětihnusu konečně demisi?

Nikdy bych nenazval včerejší účastníky statisícové protivládní a mírové demonstrace za proruské dezoláty, kdyby je tak neoznačil jeden z organizátorů této monstrózní akce, pan JUDr. Michal Hašek...

24.3.2024 v 17:28 | Karma článku: 32.18 | Přečteno: 765 | Diskuse

Karel Trčálek

Lidem, majícím radost z teroristického útoku v Krasnogorsku, opravdu rozumím

Pan Nožička Josef se přiznává, že lidem, majícím radost z teroristického útoku v Krasnogorsku, opravdu nerozumí. To já, nechci se chválit, jim rozumím naopak velmi dobře...

23.3.2024 v 18:01 | Karma článku: 42.96 | Přečteno: 9583 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Jiří Herblich

Slovo, které radí člověku je Božské tím, že chápe princip Božství

Kdo najde slovo své jako Božské tím, že uvěří. Ten najde slovo společné jako svoje a bude to slovo Boha v člověku.

28.3.2024 v 6:28 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 22 | Diskuse

Yngvar Brenna

Jakou chcete budovat společnost aneb pryč s Velikonocemi

Skutečně je to něco, za co máte utrácet peníze i čas a úsilí, abyste ty dopady potírali, či alespoň pokoušeli, byť zcela marně, zmírnit? Přece jde o to, jakou chcete budovat společnost.

28.3.2024 v 1:56 | Karma článku: 13.94 | Přečteno: 249 |

Jan Andrle

Nový oblek

Jak slíbil, tak udělal. Sliby se mají plnit, že. A já to stihnu nejen do vánoc, ale dokonce do velikonoc. Tady to je, přátelé blogeřníci.

27.3.2024 v 22:17 | Karma článku: 18.02 | Přečteno: 426 | Diskuse

Olča Vodová

zdánlivě zadarmo

(svoje slunce si musíme najít sami, pokud ho nemůžeme najít, hledejme ho v sobě...,svoje slunce si musíme najít sami, pokud ho nemůžeme najít, hledejme ho v sobě...)

27.3.2024 v 21:18 | Karma článku: 5.10 | Přečteno: 108 | Diskuse

Karel Trčálek

Jak se pracovníci ve školství pomstili uličnímu výboru iFčil oslavujícímu Karlův úspěch

No, mám-li být upřímný, pomsta to byla hodně sladká. Však se taky hned ze všech stran slétly vosy a začaly si dávat do trumpety tak, že se div v té slaďounké šťávičce neutopily....

27.3.2024 v 10:51 | Karma článku: 31.12 | Přečteno: 589 | Diskuse
Počet článků 2931 Celková karma 24.72 Průměrná čtenost 868

Náhodný host v tichých čajovnách. Zatímco čekám na čaj, lidé venku někam spěchají. Já ne, nemám kam a proč

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...