Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Zemanova svině

Nominativ, svině, svině. Genitiv, svině, sviň / sviní. Dativ, svini, sviním. Akuzativ, svini, svině. Vokativ, svině, svině. Lokál, svini, sviních. Instrumentál, sviní, sviněmi ...

Málokdo by ve mně hledal vášnivého milovníka pozdní gotiky.

Většinou mne lidé tipují na nevzdělaného burana, který si vozí prdel v BMW i8, a o pozdní gotice nemá ani páru.

Mýlí se však hluboce ve mně.

V noci se mi zdává, že nejsem nikým jiným než Benediktem Rejtem, že si pohrávám s detaily pozdně gotických staveb, dávám jim vymazlenou dynamiku, o které se předchozím stavitelům ani nesnilo, jako se sní mně, že jsem pozdně gotickým géniem...

Rozpad osobnosti?

Snad.

Je však pravdou, že mé sny jsou stále živější, plastičtější.

Pak by to znamenalo, že to se mnou bude už jen horší a horší, že se jednoho rána probudím a budu skutečně Benediktem Rejtem a dnešní doba už nebude dnešní dobou, ale zmírajícím středověkem...

Buď, jak buď, pocítil jsem dnes nutkavou touhou vypravit se do Vladislavského sálu a prostudovat tam jistý detail jeho klenby, který jsem této noci ve svém snu vytvořil. Bez váhání jsem tedy skočil do svého BMW i8 a za několik hodin jízdy, jejíž rychlost odpovídala výkonu tohoto supersportu, vjížděl do ústí Nerudovy ulice.

Bez problému jsem dojel až do prudké pravotočivé vracečky, kde mne však zastavila zuřivě gestikulující babka s otepí klestí na zádech.

Zastavil jsem a stáhl okénko.

„Vraťte se, pane, je-li vám život milý!“ vyhrkla na mne babka.

„Proč pak, babičko?“ zeptal jsem se.

„Řádí nám teď na Hradě divoká svině, je to pěkná bestie, už pár lidem roztrhala jejich trenýrky. I já ji před malou chvíli slyšela. Byla jsem v Jelením příkopě na klestí a najednou slyším strašlivé funění. Na nic jsem nečekala, popadla klestí a pelášila jak o život,“ vykládala babka, dodávajíc, „snad nemáte namířeno na Hrad, mladý pane?“.

„Chci navštívit Vladislavský sál, babičko,“ odpověděl jsem.

„Probůh, říká se, že tam má ta svině svůj pelech! Nikdo se tam neodváží!“ pokřižovala se babka.

„Nemějte strach, babičko. Mám u sebe zbraň, podívejte,“ řekl jsem a ukázal ji svoji zbraň.

„Probůh, snad to není Calico M960 A!?“ spráskla ruce babka.

„Bingo, babičko!“ odpověděl jsem.

„Vás nám seslal sám bůh! To by na tu svini mohlo platit! Kdybyste věděl, jak nás trápí a mučí. Tolik let jsem chodila na Hrad pro klestí a taky na všelijaké býlí. Ale co je tam ta svině, člověk, aby se bál, že už nikdy nespatří své vnoučky, a ani ten turistický ruch už není, co býval,“ dojatě mi začala babka líbat kapotu mého supersportu, žehnajíc mi, „vy tu svini určitě vyřídíte, vy ano, s takovou bouchačkou.“

Rozloučil jsem se s babkou a dojel až na první hradní nádvoří, dál jsem musel už pěšky.

Mé kroky se rozléhaly prázdným Hradem, bylo slyšet křupání žaludů, které mi praskaly pod nohama. Bez problémů jsem se dostal až ke vchodu do Vladislavského sálu.

Pamětliv babčina varování odjistil jsem svoji zbraň a dobře jsem udělal, protože v příštím okamžiku se opravdu na mě vyvalila nestvůrná svině, funící jako dobře sto ježků. Její malá, krví podlitá očka na mě nenávistně hleděla, její tlama svým šklebem hravě překonávala všechny chrliče na svatovítské katedrále.

„Váží dobré dva metráky,“ pomyslel jsem si, ale to už byla svině tak blízko, že mě ovanul její smrdutý dech.

Namířil jsem na ni svoji zbraň a vyprázdnil do bodu, jenž se nalézal ve středu úsečky vymezené jejími očky, celý zásobník.

Bylo po svini.

Otevřel jsem okna a pustil do pozdně gotického skvostu čerstvý vzduch. Svině nehybně ležela a já si v klidu asi dvě hodiny studoval onen detail na klenbě.

Pak jsem se vrátil na první nádvoří, sedl do svého supersportu a vydal se zase domů.

Ona babka, jež mne varovala, seděla v Nerudově ulici před svým domem a škubala slepici.

Zastavil jsem, stáhl okno a řekl: „Už je po ní, po svini. Už se nemusíte ničeho bát.“

Babka se mi chtěla vrhnout k pneumatikám mého supersportu, aby je mohla zlíbat. Ale já jsem na to šlápl, aby se, už stará osoba, nemusela hrbit přede mnou, přece jen mladším člověkem.

Za několik hodin jsem byl již doma.

V ulicích však bylo nezvykle rušno. Lidé se shlukovali kolem kamelotů, již měli své paže obtěžkané štosy čerstvých novin.

Zastavil jsem u jednoho takového kamelota, zbývaly mu už jen poslední neprodané noviny.

„Co se děje?“ zeptal jsem ho.

„Zabili prezidenta republiky! Ve Vladislavském sále! Celý zásobník mezi oči! Pachatel zatím nevypátrán!“ zakřičel mi kamelot v odpověď docela již ochraptělým hlasem.

Autor: Karel Trčálek | pátek 23.6.2017 18:32 | karma článku: 25,39 | přečteno: 1636x
  • Další články autora

Karel Trčálek

Mistr a Markétka

Budu si muset někdy tuto knihu opravdu přečíst, třeba bude skvělá. Zatím jsem ji jen spálil ve svém krbu...

25.4.2024 v 14:53 | Karma: 18,11 | Přečteno: 292x | Diskuse| Ostatní

Karel Trčálek

Minuty pro Hitlera z Institutu Václava Klause

Majitelé jediných pravd, např. ti z IVK, jsou-li přitlačeni ke zdi důkazy, že zadupávají svobodu slova, že destruují voltairovský princip a že umlčují a zastrašují své oponenty, vytáhnou obvykle svůj poslední zoufalý argument...

24.4.2024 v 15:09 | Karma: 21,65 | Přečteno: 448x | Diskuse| Ostatní

Karel Trčálek

Zrádce Beneš zachránil republiku, málo platné!

Západní spojenci měli naštěstí dost rozumu, na rozdíl od tehdejších našich domácích chciválků, aby zabránili v Mnichově masakru českého národa, takže Edvard Beneš mohl v klidu vyvěsit bílou fangli, abychom přežili

21.4.2024 v 16:51 | Karma: 22,06 | Přečteno: 651x | Diskuse| Společnost

Karel Trčálek

Cos to porobil, Pavelenko Pavle?

Tuto píseň si dost možná prozpěvovali někteří učitelé na Slovácku, když na obličeji pana prezidenta viděli malou, asi půlmetrovou řeznou ránu

21.4.2024 v 12:42 | Karma: 25,31 | Přečteno: 698x | Diskuse| Politika

Karel Trčálek

Íránské střely a Institut ajatolláha Václava Klause

Mudrlanti, kterým se dnes v médiích říká experti, vytrubovali do světa, jak prý Írán zpackal nejen svůj víkendový útok, ale jak nepovedené je prý i íránské pivo...

19.4.2024 v 14:06 | Karma: 24,22 | Přečteno: 679x | Diskuse| Společnost
  • Nejčtenější

Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl

22. dubna 2024,  aktualizováno  14:47

Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...

Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici

25. dubna 2024  12:40,  aktualizováno  14:38

Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...

Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování

21. dubna 2024  16:37

Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...

Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci

22. dubna 2024  10:27

Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...

Prezident Petr Pavel se zranil v obličeji při střelbě ve zbrojovce

19. dubna 2024  15:44

Prezident Petr Pavel se při střelbě na střelnici v uherskobrodské České zbrojovce, kam zavítal...

Zavolíme! Kandidáti do eurovoleb se utkají v debatě vysílané i studentům škol

26. dubna 2024  5:42

Šest kandidátů pro volby do Evropského parlamentu přijalo účast v debatě Zavolíme!, která bude...

Další případ zpožděné dodávky zbraní. Česká firma se soudí na Ukrajině

26. dubna 2024

Premium Vztahy mezi Českem a Ukrajinou nejsou vždycky idylické. Svědčí o tom soudní spor, na který narazila...

Světlušky mění válčení ve městech. Nové drony snížily počet padlých Izraelců

26. dubna 2024

Premium Jen několik decimetrů velký přístroj může znamenat revoluci městské války: minivrtulník, který...

Dva ruští vojáci se doznali k trojnásobné vraždě na Ukrajině

25. dubna 2024  23:07

V okupované části Chersonské oblasti na jihovýchodu Ukrajiny zadrželi dva ruské vojáky, kteří se...

  • Počet článků 2949
  • Celková karma 25,26
  • Průměrná čtenost 866x
Náhodný host v tichých čajovnách. Zatímco čekám na čaj, lidé venku někam spěchají. Já ne, nemám kam a proč

Seznam rubrik