Skvěle napsané, ale čte se to hrozně (s odstupem času)

Náš politruk byl mnohem pragmatičtější. Přišel na rotu, nechal nastoupit mužstvo a prohlásil, že potřebuje někoho silného a blbého. Přihlášení dobrovolníci pak drátkovali parkety v jeho bytě.

Karmaaaa

Vaše povídání ve také mně vyvolalo vzpomínku na únor 1987, kdy jsem se jako záložák účastnil ostrých střeleb z tanku na Libavé a potom přesun techniky po vlastní ose do záložního prostoru u Jihlavy. Kdysi jsme měli jasno. USA špatný SSSR dobrý. V 1989 se to vyměnilo. Rus špatný USA dobrý. Dnes USA špatný Rus špatný. Tak teď ani nevím kdo je nepřítel. Když vidím dnešní mladé lidi typu syna ministra války tak je mi blujno a bojím se,že bychom se měli komukoliv bránit. Sám ministr války ve mně vzbuzuje smíšené pocity. Samopal držel jako panna pen!s.

Co s Vašim hrdinou dělo po r.1989, nepřestoupil k NATO?

Takovejch bylo, jéje Nezbyl snad ještě nějaký zbytek

Pro změnu opět dobře ,,vytrčené"

Snad jen, že cosi podobného jsem zažil na ZVS v letech šedesátých v reálu. Šoupli k nám majora od PéEsáků, a ten byl na tom, chudák, obdobně Kamsi jej ,,zmizeli", MOŽNÁ že taky někam vejš

Soudruh politruk to viděl správně třídně a dialekticky.