„Měj se,“ pravil čert – Satanas či Belzeblb – „mám ještě nějakou práci. Nějaké to našeptávání.“ A odfrčel. I se mnou.

Usadil se na vrcholku skály, rozmáchl se pařátem a zašeptal: „Vidíš? Tohle všechno může být tvoje, stačí podepsat. Hlavně zařiď, aby se ti všichni klaněli. To je podmínka.“ – „To nejde – je tam přece Neučiníš sobě podobenství, aby ses jemu klaněl.“ – „Kecy, tam toho je, a stejně na to kašlou. Musí tam být zlato – stačí barva. Nějakou tu štátuji uplácáš třeba ze sádry nebo vyřežeš ze špalku, ozlatíš to – a hotovo.“ –

„Ale já jsem vošklivej.“ – „Tak vyber někoho hezčího. Třeba támhleta, zrovna píše nějakou glosu. Až ji ponesou v procesí, to lidi polezou po kolenou.“ –

„Tu? Nikdy!“ Zvolal jsem u svatém hněvu, požehnav se křížem. „Apage, Satanas!“ Lehce se zahřmělo a čerchmant zmizel v oblaku sirného puchu. Na zemi po něm zůstaly jen nějaké noviny.

Nevím, do jaké míry a zda vůbec - je paní Valíková katolička, ovšem chyba, které se dopustila, není nijak ojedinělá. Mezi katolíky je dost početné množství těch, kteří mají Bibli doma, aniž by ji aspoň jednou dvakrát do roka, někdy častěji, otevřeli. Z toho pak plynou situace, kdy se s vážnou tváří ptají na existenci určitého citátu a jsou pak velmi překvapeni, když daný citát skutečně existuje. O tom až někdy jindy.

On ani ten pravopis není tip-top.

Pane Trčálku, udělejte prosím dobrý skutek a poraďte paní Valíkové nakladatelství ve kterém jí vydají její literární sbírky.

Pan Trčálek se nemusí obtěžovat. Třeba to zvládnu i bez něj.

Glosu máte na blogu. můžete se na ni vrhnout.

židovsko-křesťanské kořeny naší civilizace - k těm patřilo u Židů kamenování kdekoho, neměli dost dřeva, aby je zločince, smilníky upalovali na hranicích, tak šutrů tam bylo už tehdy dost. Mimochodem ke kořenům evropské civilizace patří i římské právo a antická vzdělanost a umění, říkává se. A k evropské civilizaci patří i negace křesťanství. Věda, postmoderna, nacismus, marxismus-leninismus, progresivní ateismus, multikulturní obcování. Například v našem městečku, nikdo nikoho nekamenuje, neupaluje, ani nechodí do dvou existujících kostelíčků. Za rok svého pobytu zde jsem tam viděl více lidí jen jednou - když tam byla svatba. Bodře se tvářící farář kráčel ven a cákal všude vodu svatou. Na mě ne, asi že jsem si nezaplatil, ale pocákal svatebčanům i auta. Auta mu byla milejší než já, starý buddhista, asi je na mě vidět, že jsem bezvěrec věřící v Dobro a Lásku, tak mě vynechal. Tož tolik asi ke křesťanství.

V klidu, pane Trčálku, už jsem učinila pokání a na blog dám citát správně ošetřený, s poznámkou a omluvou. Fakticky glosa nijak neutrpěla. Pořád je o podstatě slov a pojmů. Tak večer. Přeji všem pěkný dem.

Den. Toho čerta nevylučuji. Má mě ve veliké oblibě. Jednou jsem nadávala na jednoho bývalého papeže a praskla mi doma záchodová mísa.