Uznání Jeruzaléma hlavním městem Státu Izrael je začátkem koncem světa

Žádný člověk, který propadne Hospodinu, nebude moci být vyplacen, bude muset zemřít. Druhý jeruzalémský chrám nezbořili Arabové, ale Římané, tedy okupanti

            Bouchalo šampaňské, radostně připíjelo se na Jeruzalém, hlavní město Státu Izraele.

            „Ať žije Trump! Ať žije jeho zeťák!“ jásali jsme, radostně se objímajíce, „muslimové si jednou provždy musí uvědomit, že nedostanou, co chtějí. Hlavně by neměli dostat to, co jim nepatří!“

            Všichni jsme se radovali z toho, že USA přemístí své velvyslanectví do Jeruzaléma, spatřujíce v tom začátek nové epochy, příslib míru.

            Všichni jsme se radovali, až na jednoho, který seděl v koutě. Jeho zamračená tvář byla jedem, který otravoval naši radost tak, až jsme všichni umlkli, držíce v ruce číše vína, otráveni docela.

            „To přece nejde, abychom se neradovali, když USA uznalo Jeruzalém za hlavní město státu Izrael!“ vzbouřili jsme se však nakonec přece jen, když už ticho bylo tak tíživé, až si člověk připadal trapně, a uhodili na toho v koutě, „co se neraduješ s námi!?“

            Ten v rohu se zachmuřil, řka: „Jen pomatení radují se v tento den!“

            Usmáli jsme se trumfujícího Kazatelem 2,14: „Moudrý má oči otevřené, ale hlupák bloudí v tmách!“

            Ten v rohu se však jen usmál, ale ten úsměv byl křivý, až z toho mrazilo: „Snad jsem hlupák, ale osud nás potká stejný. A pak je přece jen lepší být hlupákem, který nechápe, že je hlupákem, než moudrým, který v hodině smrti pochopí, že i on není než jen hlupákem!“

            „Třesky plesky! Dnes začíná se nová éra! USA uznaly Jeruzalém hlavním městem Státu Izrael, dnes mají všichni moudří hodokvas, muslimové dostali na frak!“ odbyli jsme ho a pořádně si zavdali z číší.

            Ale zamračený jedovatil dál: „USA jsou přece podle konspiračních webů Antikrist! Sám Alexandr Dugin je obviňuje a s nimi i Izrael, z rozpoutávání islamistického teroru.“

            To nás dopálilo: „Jsi hlupák! Pomatenec! Škoda s tebou ztrácet čas! Dnes nastal obrat v boji s islámem, shalom Izrael, shalom Izrael!“

            Ten zamračený v rohu, ale pořád toho neměl dost.

            „Dnes je den blbec, dnes je svátek všech moudrých, kteří si nevidí dál než na špičku nosu,“ řekl ten zamračený, neskrývaje, jako všichni hlupáci, své pohrdání moudrými lidmi, „říkáte, bude mír, říkáte, muslimové dostali na frak, radujete se z toho jako malé děti, kterým Mikuláš se zlatým řetězem kolem krku dal pár shnilých mandarinek a hrst plesnivých arašídů.

            Ale chcete-li, přece i já se dnes můžu radovat!

            Nalijte mi víno, ať můžu si připít s vámi, neboť dnešek je začátkem koncem světa!

            Říkáte: ,Dnes začala se nová éra, dnes nastal obrat ve válce s islámem!?

            Pijete na počest toho víno a třeští vám hlava jako svatebčanům v Káni galilejské, jako všem pošetilcům, když spatří fata morganu v poušti!

            Hovno nová éra!

            Hovno obrat ve válce s islámem!

            Dnes vrátili jsme do starozákonních časů, do dob krvavých lázní, kdy vyvolený národ vraždil pronárody, koupal je v jejich vlastní krvi, poňoukán k tomu Hospodin, sadistickým bohem, jemuž největší slast působí muka a utrpení těch, které si vyvolil za svou oběť, Židů samotných.

            Jsme tam, kde jsme byli, v časech, kdy neplatí nic než oko za oko, zub za zub!

            Národy a kmeny stižené šílenstvím, jež se zove víra v boha, to jest démony, řežou se jako divé o kus země, které považuji za svatý!

            Nasrat na to všechno, na svaté země, na svaté knihy, na svatá města, na sadistické bohy!

            Nasrat na to a vy se radujete, že je to zase všechno zpátky!

            Nebýt Starého zákona, nebylo by ani Koránu!

            Stát Izrael není hrází proti islámu, Stát Izrael i islám jsou součástí téhož, šílenství, které uvrhlo i nás do této krvavé řeže!

            Vy se radujete, radujete se z toho, že přichází válka, v níž není spravedlivých, ve které jsou jen šílenci hnaní krvežíznivými démony, válka, do které jsme zataženi i my, my kteří budeme na konci věků zatraceni, protože nejsme ani židé, ani muslimové, protože nejsme obřezaní!

            Copak jste zapomněli, že nejžidovštější ze všech proroctví je Janovo zjevení?

            Nechápete, že na konci vaší radosti je apokalypsa, kdy se do sebe zakousnou všichni ti démoni v zápasu o vládu nad světem?

            Všechny je tam, ve svaté zemi, v tom proklatém Jeruzalémě vezmi čert, Židy i Araby!

            Radujete se, že Jeruzalém je židovský, že muslimové dostali na frak, ale zapomínáte na to, že to nebyli muslimové, kdož zničili druhý Šalamounův chrám!

            Byli to Římané, a dobře věděli, proč to dělají!

            Ano, srovnat Jeruzalém se zemí, se všemi jeho chrámy i mešitami. To bylo by jediné řešení, odtrhnout se od těch všivých model, zničit všechny démony, sídlící v proklaté svaté zemi, osvobodit se od všech těch knih, v nichž šílení proroci zvěstují zkázu světa ve jménu Alláha Hospodina!

            Není se dnes z čeho radovat než jen z toho, že nastává konec tohoto mizerného světa, že ti, co mu vládnou, budou ve své zaslepenosti zahubeni i se svými otroky. Ano, máte pravdu, bude mír, až se celý tento svět utopí v krvi a jedinou archou Noemovou budou pet flašky, líně se povalují na hladině této krvavé potopy!“

            „Haha! Haha!“ museli jsme se už ale smát těm nesmyslům, jež pronášel zamračený ve svém koutě, jasně mu dokazujíce, že se přinejmenším krutě mýlí, „to, co, říkáš je náramně směšné, hehe.

            Pohleď sám, kolikátého je dnes!

            Dnes je sedmého, to znamená, že již za sedmnáct dní přijde ve chlévě na svět Mesiáš, který vezme všechny naše hříchy a všechno naše utrpení na sebe!

            Mesiáš, který vybuduje v Jeruzalémě chrám, Mesiáš, který shromáždí deset ztracených kmenů, Mesiáš, který založí skutečný Izrael. Mesiáš, který plně obnoví národní a náboženskou autonomii židovského národa, Mesiáš, s jehož vládou nastane závěrečný zlatý věk světových dějin.

            Už jen sedmnáct dní zbývá do příchodu Mesiáše a ty, tys jen falešným prorokem!

            Tak je to, falešným prorokem jsi, haha!“

            Rozesmáli jsme se opět, a když jsme se smát přestali, ten zamračený už v koutě nebyl, zmizel.

            „Byl to nějaký sluníčkař, nebo rovnou Ďábel, protože evidentně nesnášel pravdu,“ usoudili jsme a dál pokračovali ve své oslavě Jeruzaléma, hlavního města Státu Izrael.