Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kdo se dnes na popelec nepřecpe jitrnicemi, ten si spásu nezaslouží

14. 02. 2018 9:21:36
Na dnešek nařizuje církev přísný půst. Sotva tak může být lepší důvod přecpat se jitrnicemi k prasknutí tak, jako bude boží království praskat ve svých švech všemi těmi, kteří dnes budou na čelo označkováni znamením kříže

Ze všech svátků a významných dnů, co jich jen v liturgickém kalendáři je (pořád se něco děje!), byla v božím království nejméně oblíbená popeleční středa.

A není divu, vždyť už od rána hleděla naše svatá trojice do prázdna, polykajíc jen svoje sliny a nic víc, dodržujíc farizejsky přísný půst.

Nejhůře muka postního utrpení, jež každý rok s sebou přináší popeleční středa, snášel Duch svatý.

„Kamarádi, já bych jed¢, až bych plakal,“ pronášel každou chvíli.

Ani Syn nasnášel půst zrovna nejlíp.

„Co je za blbost, ten přísný půst? Za chvíli mám zase nést svůj kříž na Golgotu, ale jak ho tam vynesu, když se hlady ani neudržím na nohou?

Takový kříž něco váží, hřích není žádné peříčko, a já na sebe béřu všechny hříchy!

Moje výživa by tomu měla odpovídat, měla by být bohatá na energii, na bílkoviny, esenciální aminokyseliny i nenasycené mastné kyseliny, měla by být pestrá a přitom vyvážená.

A místo toho hladovýím jako nějaký fakír, jako nějaký jogín, který myslí jen sebe, který se soustředí jen na vlastní existenci a na nic jiného!

Jak přemůžu smrt, když budu po čtyřiceti dnech půstu slabý jako moucha, jak jí dám do dršťky?“ stěžoval si Syn.

Otec, jak už vyplývalo z jeho postavení ve Svaté trojici, se snažil být nad věcí.

„Klid, přátelé, klid,“ snažil se uklidnit své parťáky, dodávaje, „neděláme to přece pro sebe, děláme to pro člověka! Všechno, co děláme, děláme pro člověka, pro jeho dobro!“

Ale Duch svatý stejně úpěl dál: „Kamarádi, já bych žral!

Já byl před týdnem na jedný zabijačce. To prase vám mělo dobře metrák a půl! Sestoupil jsem na jeho majitele a poradil mu, aby ho krmil jen brambory.

To bylo jitrnic!

A toho prejtu!

Sádla mělo na osm prstů!

Když z něho dělali škvarky, vlezl jsem si do kotle, pane, jak se to v něm všechno škvířilo!

Připadal jsem si v něm jako v ráji!

Chlemtal jsem to rozpálené sádlo, jako by to byla tuhle Synova krev!

A to nám všechno půst vzal!“

I Syn měl už toho hladovění tak akorát dost.

Zvedl se ze svého lehátka a zvolal: „Kašlu na nějaký půst! Přece nepůjdu na kříž se sníženými zásobami jaterního glykogenu!

Jak bez něho můj organismus udrží stálou hladinu krevního cukru, aby můj mozek mohl pracovat, až budu v klidovém stavu přibitý na kříži?

Jak si to lidi představují?“

„Proboha, jen to ne! Nesmíme dnes takřka pozřít ani sousto, abych nás nemusel zatratit! Dnes je přece předepsán půst! Mějte rozum! Musel bych nás všechny zlikvidovat, kdybychom se nepostili!“ zoufale zvolal Otec.

Duch svatý ale už z hladu blouznil.

„Dejte mi, paňmámo, kousek pečený šunky z láku s bramborovejma knedlíkama, posypanýma škvarkama a se zelím.

To bude pošušňáníčko!

Po tom se bude pít pivičko!“ blábolil Svatý duch, mysle si, nebožák, že je někde na posvícení.

Ani Syn nehodlal už dál hladovět.

„Co je dnes k jídlu? Chci se slušně najíst. Mám na to právo!“ obořil se na Otce.

„Jestli chceš, vezmi si hostie, jsou ve špajzce, když jinak nedáš. Ale já si nad tebou myji ruce,“ řekl Otec.

„Hostie? To myslíš vážně? Mám chroupat hostie?!“ vybuchl Syn a obličej se mu křivil vztekem, „to snad nemyslíš vážně!?

Zkus to říct nějakému biskupovi!

Aby se živil jen hostiemi nebo pránou, a exkomunikuje tě z církve!“

„Musíme být solidární s lidmi! Dnes je popeleční středa a drží půst. Bylo by to od nás nesolidární, kdybychom půst nedrželi taky,“ snažil se Otec ospravedlnit.

„Ty ́s byl vždycky dobroser, Otče! Na lidi si vždycky myslel víc než na vlastní rodinu!“ vmetl však Syn Otci do obličeje, vyčítaje mu, „matce jsi vůbec neplatil alimenty, nezajímalo tě, že se musela prodávat, abych měl to, co mají i ostatní děti!

A nakonec jsi obětoval i mě, ale ani na kříži jsem ti nestál za to, abys mě pochválil za to, jak jsem pěkně trpěl.

Lidi byli u tebe vždy na prvním místě!

I teď hladovíme kvůli nim.

Ale já ti něco řeknu, Otče!

Za to můžeš ty!

Kdybys mě neobětoval, tak by nebyla každý rok pořád dokola žádná popeleční středa, nebyl by žádný půst, protože by nebyly ani žádné velikonoce!

Na co je lidem půst?

Aby si uvědomili svoji nedokonalost?

Tu si přece uvědomí při posledním soudu!

Aby se někam posunuli?

Ale to se přece posunou v božím království, až vstanou z mrtvých, nikam dál už se přece posunout nemůžou!

Lidem je půst na nic, ale hlavně, že s nimi musíme být solidární!

Zvítězil jsem nad smrtí, aby žili věčně, a oni si špiní čela popelem, aby si uvědomili, že jsou prach!

Tak proč jsem potom umíral na kříži, proč jsi mě obětoval na kříži, proč se musel Duch svatý zbláznit z hladu!?

Proč řekni, Otče, proč?“

„To ta všivá láska k lidem!“ zvolal zoufale Otec a schoval si hlavu do dlaní, „ta svině mě ovládá, nutí mne milovat lidi, nutí mne ve dne v noci myslet na jejich dobro!

To kvůli ní, kvůli té lásce, jsem znásilnil tvoji matku, to láska k lidem mne dohnala k tomu, abych tě obětoval pro jejich spásu. Miluji lidi, je to silnější než já, řekni mi, co mám dělat, co!?“

„Ty nejsi bůh, ty jsi slaboch! Stydím se za to, že jsem tvůj Syn! Ta svinská láska k lidem z tebe udělala loutku, tančíš, jak lidé pískají!“ odplivl si zhnuseně Syn.

„To ne já, to ta láska k lidem! To ne já, to ta láska k lidem!“ bědoval bůh, vypadaje vskutku jako ten nejodpornější slaboch.

„Nenávidím tě! Nenávidím tě! Chcípáme tady hlady, ale hlavně, že lidé budou spaseni! Jak může být někdo tak odporný jako ty bohem?

Dokud budeš na živu, dotud to bude furt stejné, dotud budeme pořád posraní z toho, co si o nás pomyslí a řeknou lidé, dotud jim budeme otročit.

Ale já už to ponižování nesnesu!

Už nechci být otrokem nějakých pitomých lidí, co myslí, že jim pár dní půstu zachrání duši!

Nechci!“ vrhl si Syn na Otce a začal jej, ovládán spravedlivým hněvem rdousit.

A jak jej rdousil, jak s ním třásl, vypadl Otci z jednoho z mnoha záhybů jeho řasnatého božího oděvu (neboť ani bůh nesedí na nebeském trůnu nahý) šrůtek špeku.

Syn pustil již bezduchého Otce a zvedl šrůtek špeku.

„To byl celý On! Kázal hostie, ale žral špek!“ odplivl si Syn a zakousl se do špeku, jako kdyby vůbec nebyla popeleční středa.

V tu chvíli přišel zázračně k sobě i Duch svatý.

Přestav okamžitě blouznit, zakousl se do špeku z druhé strany, pochvaluje si: „Vono se tady u nás nakonec vždy všechno zlý v dobrý vobrátí!“


Autor: Karel Trčálek | středa 14.2.2018 9:21 | karma článku: 10.04 | přečteno: 330x


Další články blogera

Karel Trčálek

Neuvěřitelný příběh Ester Ledecké? Spíš neuvěřitelné mediální vymývání mozků

Celkem vzato, co je neuvěřitelného na tom, že olympiádu vyhraje někdo, kdo má několikačlenný profesionální podpůrný tým, a kdo nedělá nic jiného, než jen lyžuje a tvrdě trénuje? Mediální mainstream už nám zase vymývá mozky

21.2.2018 v 17:36 | Karma článku: 24.60 | Přečteno: 1799 | Diskuse

Karel Trčálek

Klasická lánská rozkrádačka v podání přátel M. Zemana

Není pravda, že by například takový hradní kancléř byl bezzásadový člověk. Zásady, že z cizího krev neteče, se drží vcelku solidně

21.2.2018 v 16:34 | Karma článku: 18.88 | Přečteno: 449 | Diskuse

Karel Trčálek

Naše zlatá Ester a její fantastický příběh

O tom, kdo bude českou sportovkyní roku, je už evidetně rozhodnuto, byť nemáme za sebou ještě ani první kvartál. Leda by Jarda Jágr postoupil s Kladnem do extraligy, nebo bři Pospíšilové získali 21. titul mistrů světa v kolové

20.2.2018 v 16:52 | Karma článku: 16.61 | Přečteno: 542 | Diskuse

Karel Trčálek

Kdo je skutečná elita a kdo jsou skuteční intelektuálové?

V podstatě velmi dobře víme, kdo jsou pseudointelektuálové z pražské či křesťanské kavárny, kteří se vydavají za samozvanou elitu národa. Ale jak poznáme skutečné intelektuály, koho máme uctívat jako skutečnou elitu?

19.2.2018 v 17:20 | Karma článku: 31.16 | Přečteno: 2826 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

David Vlk

Už nikdy nebudu ten "Sluníčkář!"

Zatímco násilníci dole tlumeně komunikovali, ozvalo se otevírání šuplíků v kuchyni. "Asi hledají nože!" Vyhrkla Vladěnka

22.2.2018 v 10:59 | Karma článku: 10.68 | Přečteno: 174 | Diskuse

René Melichar

Blb dostal slevu aneb tučňák bruslí

„Zešílela jsi?!“ jevím radost z dnešního večerního programu stanoveného mou ženou pro mne a našeho osmiletého synka. „To se nezapomíná, je to jako jezdit na kole,“ vypráví mi nejnovější vědeckofantastickou pohádku má řídící,

22.2.2018 v 9:00 | Karma článku: 13.54 | Přečteno: 296 | Diskuse

Helena Vlachová

Kdy se cítím hrdá být Češkou

Někteří naši politici nám moc dobré jméno ve světě nedělají. Ale můžeme se třeba pyšnit sportovci. Jsou obdivuhodní, jak bojují

22.2.2018 v 6:47 | Karma článku: 9.80 | Přečteno: 258 | Diskuse

Libuse Palkova

Teror teprve začne

Vždycky jsem byla spíš pro naslouchání intuici, než pro striktní racionální kalkul, věřila jsem, že skryté síly v nás, a naše moudré nitro umí poradit líp, než týmy expertů a hromady příruček.

21.2.2018 v 17:58 | Karma článku: 20.42 | Přečteno: 1339 | Diskuse

Karel Trčálek

Neuvěřitelný příběh Ester Ledecké? Spíš neuvěřitelné mediální vymývání mozků

Celkem vzato, co je neuvěřitelného na tom, že olympiádu vyhraje někdo, kdo má několikačlenný profesionální podpůrný tým, a kdo nedělá nic jiného, než jen lyžuje a tvrdě trénuje? Mediální mainstream už nám zase vymývá mozky

21.2.2018 v 17:36 | Karma článku: 24.60 | Přečteno: 1799 | Diskuse
VIP
Počet článků 626 Celková karma 18.22 Průměrná čtenost 976

Náhodný host v tichých čajovnách. Zatímco čekám na čaj, lidé venku někam spěchají. Já ne, nemám kam a proč





Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.