Eurohujeři chystají džihád na řidiče, 30 km/h v obci a 60 km/h mimo obec

20. 03. 2019 18:38:03
Pan Matějka, údajný předseda údajné Strany nezávislosti České republiky (nebo tak nějak), varuje ve svém článku před eurohujery, kteří chystají džihád na řidiče. Je-li to tak, pak jsem, málo platné, džihádista

Je to s podivem, ale najdou se lidé, kteří jsou skálopevně přesvědčeni, že jsem vcelku inteligentní člověk. No, myslím si, že se škaredě mýlí, ale nikdo není přece neomylný.

Právě proto se ovšem chci vyjádřit k článku, který dosud (psáno dnes, krátce před setměním) visí mezi články nejčtenějšími, a který se zaobírá problematikou omezení rychlosti na 30 km/h v obci a na 60 km/h mimo obec.

Tento článek je totální blbina, či, chce-li někdo kravina.

Argumenty samozřejmě nemám žádné, jen své holé přesvědčení, které prezentují tyto následující řádky jak písmen, tak raných brambor: „S návrhem radikálně snížit rychlost aut souhlasím, vítám jej a plně jej zcela bez výhrad podporuji.

Činím tak zcela dobrovolně na základě vlastního pozorování.

Zavítáme-li dnes do kteréhokoliv města, do kterékoliv obce, nevidíme nic než auta, které jsou buďto v neustálém, evidentně nesmyslném pohybu, nebo která zabírají veškeré místo, kvůli kterým je zeleň nahrazována asfaltem, aby lidé, to jest ony bytosti, jež jediným smyslem je, aby byly šémem, jež oživuje, ty golemy auta, měli kde parkovat.

Vám se to líbí?

Mně ani trochu!

Ano, budeme-li pozorovat dnešní život, spatříme buďto auta, která se pomalu posunují v městech, nebo ani neposunují, ale stojí na místě, nebo auta, která bez přestání pořád zběsile kamsi uhánějí s člověkem, který má v jedné ruce volant, v druhé mobil. Dnes už vám, například, nikdo neprojede zatáčku, že by snad zpomalil a pěkně ji vykroužil jako za časů embéček, ale tak, že to prostě struhne do protisměru, klidně i přes plnou čáru, jen aby ušetřil pár cenných setinek sekund.

Ostatně mluvíme-li již o plné čáře, ta pro mnoho lidí už fakticky docela nic neznamená, jako by prostě neexistovala.

Považujete tento všeobecný rozklad morálky, který lze pozorovat právě nejlépe na silnicích, a především na českých silnicích za prospěšný veškerému lidstvu, považujete jej za to, co by mělo být zárukou toho, co se nazývá budoucností, to jest, toho, že vůbec nějaká budoucnost bude existovat, že se lidé neudusí vlastní zvratky?

Já ne, ovšem při plném vědomí toho, že pokud této planetě něco prospěje, tak to bude jen a pouze zánik lidstva.

Ale vraťme se k mému pozorování.

Vypozoroval jsem totiž, že čím má někdo rychlejší a silnější auto, tím více někam pospíchá, tím evidentně má méně času, což z něho nevyhnutelně činí agresívního psychopata.

Nevšiml jsem si totiž, nikdy jsem nepozoroval, že by nějaký chodec spěchal tak, že by předbíhal do protisměru jiným chodcům, byl agresívní a celkově ohrožoval ostatní chodce.

Pozoroval-li jsem chodce, tak ti byli vždy klidní a nespěchající, zatímco pozoroval-li jsem někoho spěchajícího, pak to vždy byl automobilista, často pak i ženy, přičemž míra jeho spěchu byla přímo úměrná síle jeho auta.

,Co z toho vyplývá?‘ ptám se.

Z tohoto, jistě paradoxního zjištění vyplývá, zcela logicky to, že čím se člověk pomaleji pohybuje, to jest, čím více je z nejrůznějších příčin omezena jeho rychlost, tím více má času a tím méně musí spěchat, což má jistě příznivý vliv na jeho psychiku.

Vyplývá taky z toho, že lidé nejsou než jen otroci aut, neboť právě jejich auta je nutí nesmyslně spěchat, třeba i proto, že museli stát na semaforu, nebo uvízli v nějaké zácpě.

Z toho pohledu je omezení rychlosti nejvíce prospěšné právě pro ty, kterých se týká především, to jest pro ty, kteří sedí v autě. Chodcům a konec konců i cyklistům je jedno, zda je rychlost v obcích omezena na třicet kilometrů a mimo obec na kilometrů šedesát.

Mezi automobilovými otroky, kteří se domnívají, že když sedí v autech, tak jsou pány světa, kterým je dovoleno vše, ovšem tento návrh vyvolává silnou nevoli, nutno však podotknout, že zcela zbytečně.

Málokterý z těchto otroků by za den ušel třicet kilometrů, a mnoho z nich neušlo by za den snad ani kilometr.

V autě v obci ujede však třicet kilometrů za pouhou hodinu, aniž by byl zcela vyčerpán.

To mu přijde málo?

Šedesát kilometrů by mnozí neušli ani za tři dny, v autě však tuto vzdálenost překonají nejmíň sedmdesátkrát rychleji, než kdyby šli pěšky!

O co jde automobilovým otrokům, bouří-li se proti omezení rychlosti?

Zdá-li se jim to málo, že urazí třicet kilometrů za hodinu, pak ať jdou pěšky a jistě brzy ocení, že si mohou vézt svoji drahocennou prdel v autě, aspoň tou posranou třicítkou, nebo šedesátkou.

A nebo, když se jim to nelíbí, ať sedí doma!

Nejsou snad tzv. dopravní komplikace, o kterých každý den s neúprosnou pravidelností a s typickou dikcí referují snad všechna rádia, způsobena především, nebo jedině a pouze tím, že auto je droga a dobře devadesát procent automobilového provozu je provozem zcela zbytečným, protože v autech sedí feťáci?

Nepotřebujeme nové dálnice, které devastují a przní krajinu, nepotřebujeme města zamořená hlukem a auty, potřebujeme omezení automobilového provozu, potřebujeme si přiznat, že auta jsou drogou, která jejich uživatele, a nejen je, zotročují a přivádí k záhubě.

Omezení rychlosti právě takovým vítaným prostředkem proti automobilovému moru, který nás hubí, je.

Komu se vyplatí jezdit na nesmyslné rodinné výlety, pokud by se měl ploužit šedesátkou?

Neuskuteční-li se oněch devadesát procent zcela zbytečných jízd, nebudou ani zácpy, ani dopravní komplikace a ani nebudou, kam se podíváte, vynervovaní lidé v plechových krabicích.

Stanou-li se auta nedostupná pro svou cenu, přibude i parkovacích míst, aniž by musely být kvůli lidské zdechlosti a zhovadilosti ničeny poslední zbytky zeleně a auty okupovány poslední zbytky volného prostoru.

Pro úplnost jen podotýkám, že žiji na venkově, a žiji na něm docela bez auta. Ostatně auta jsou i jednou z hlavních příčin zániku venkova jako takového. Venkov už mnohde v podstatě neexistuje, buďto je jen noclehárnou pro lidi, kteří se každý den nesmyslně přemisťují sem a tam, nebo se změnil na předměstí, zásobárnu aut, které každé ráno a každé odpoledne ucpávají dopravní tepny, protože jejich majitelé chtějí žít v ,přírodě‘.

Je ovšem zřejmé, že by toto omezení málokdo sám o sobě dodržoval, protože lidé za volantem se většinou zcela mění v hovada a ti, co už hovada jsou, mění se v hovada ještě větší.

Tento problém se však brzy vyřeší sám, jak se postupně z aut stanou auta chytrá, stejně jako se v chytrá promění nejen města, ale i celé aglomerace. Pak bude snadné mít přehled o rychlosti jakéhokoliv auta v jakémkoliv okamžiku na jakémkoliv místě, a došlo-li by snad k překročení rychlosti, což je však u samořiditelného auta spíše jen možnost zcela hypotetická, pak systém sám znehybní auto a jeho řidiče zbaví veškerých práv na řízení auta, to jest znemožní mu, jezdit jakýmkoliv autem, a nejen to, takový zločinec bude potrestán i tím, že bude navždy vymazán z facebooku.

Ale kdo chce kam, pomozme mu tam a všechno zlé je nakonec pro něco dobré!“

Tímto konstatováním uzavírám tento článek, pokud si myslíte, že jsem blbec, nebuďte poserové, a dejte mi to jasně najevo!

Autor: Karel Trčálek | středa 20.3.2019 18:38 | karma článku: 19.80 | přečteno: 746x

Další články blogera

Karel Trčálek

Tomáš Petříček je ostudou České republiky, kdežto Jaromír Petřík její největší chloubou

Škoda, že se toho nedožil Václav Havel. Nebýt pana Petříka, nežili bychom v pravdě, ale ve lži, nebo se rovnou pominuli. Jen víc takových bojovníků za naši svobodu!

16.5.2019 v 18:39 | Karma článku: 25.96 | Přečteno: 731 | Diskuse

Karel Trčálek

Zvířata si zaslouží nelidské zacházení, aktivisté ať se jdou vycpat!

Zaslouží si ho jednoduše proto, že nejsou lidé, ale zvířata. Nebo snad jednáte, recipročně, s lidmi jako se zvířaty?

15.5.2019 v 18:11 | Karma článku: 16.62 | Přečteno: 553 | Diskuse

Karel Trčálek

Evropa potřebuje válku s Ruskem jako sůl do koupele

Je poněkud trapné, pokud je např. pan Boček povýšen do hodnosti armádního generála jen proto, že před tři čtvrtě stoletím absolvoval 26 operačních letů v RAF

14.5.2019 v 17:30 | Karma článku: 19.33 | Přečteno: 647 | Diskuse

Karel Trčálek

O sovětském bombardování se opravdu dnes píše více než o tom americkém...

Je to pravda! Vždyť toto už je přinejmenším padesátý článek tady na blogu, ve kterém se píše o sovětském bombardování, o médiích ani nemluvě, tam jsou jich tuny, plus celý tématicky večer na všech kanálech České televize

13.5.2019 v 18:31 | Karma článku: 19.71 | Přečteno: 633 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Jiří Štágl

Mouchy, stopaři a děti

Když jedete autem vlahým letním podvečerem naší krajiny, zjistíte, že už ani ty mouchy nejsou co bývaly. Zatímco před dvaceti lety jste měli hmyzem zadělané světlomety a čelní sklo, dnes je to pro řidiče celkem pohoda.

20.5.2019 v 6:17 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 63 | Diskuse

Pavla Drahoňovská

Život s demencí

Kdy vlastně končí život? Je to až smrtí nebo dříve, kdy člověk už jenom přežívá, bez vlastní aktivity.

19.5.2019 v 21:27 | Karma článku: 21.40 | Přečteno: 408 | Diskuse

Josef Nožička

Inkluze ve vzdělávání slibovala také lepší péči o nadané žáky, realita je zatím jiná…

Za necelé tři roky od doby, kdy začala platit takzvaná inkluzivní vyhláška, se péče o mimořádně nadané žáky na českých školách příliš nezlepšila. A na vině jsou jako obvykle učitelé...

19.5.2019 v 20:10 | Karma článku: 29.21 | Přečteno: 547 | Diskuse

Dušan Póč

Diakonie slaví s podporou obyvatel města další úspěch

Když se něco dělá s přesvědčením a srdcem, neúspěch není možný. Dokázala to v těchto dnech vsetínská Diakonie, která ve městě uspořádala Sbírku šatstva, jejíž výsledek slova předchozí věty naprosto přesvědčivě potvrzuje.

19.5.2019 v 10:48 | Karma článku: 12.35 | Přečteno: 207 |

Václav Dlouhý

Slavnosti sněženek

Naše městečko má dnes historický víkend. Já ho v původně v plánu neměl. Přítelkyně potřebovala položit plovoucí podlahu a pak odpolední procházka po lesích. Začali jsme v osm ( s podlahou) a v zádech mi křuplo ve čtvrt na devět.

18.5.2019 v 21:45 | Karma článku: 9.60 | Přečteno: 302 | Diskuse
Počet článků 1038 Celková karma 20.30 Průměrná čtenost 1022

Náhodný host v tichých čajovnách. Zatímco čekám na čaj, lidé venku někam spěchají. Já ne, nemám kam a proč

Najdete na iDNES.cz