Pondělí 20. ledna 2020, svátek má Ilona
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pondělí 20. ledna 2020 Ilona

Nikdy jsem neměl rád ty fanatické ultralevičáky z Letné, Národní třídy a Václávaku!

17. 11. 2019 18:41:20
Opravdu si nevzpomínám, že bych je někdy měl rád, a pokud jsem byl dnes na Národní třídě, tak jen čirou náhodou

Šli jsme po Národní třídě a lidé na nás pískali, ačkoliv jsme neměli v ruce žádné květiny a na Národní třídě ocitli jsme se zcela náhodou, mohu za sebe i za něho odpřisáhnout, že jsme nebyli nikým zmanipulováni.

„Nevím proč, ale lidé si mne pletou s mladým Klausem, a přitom jsem nikdy nelhal,“ řekl můj společník.

„Mne si zase lidé pletou s Babišem, taky nevím proč, nikdy jsem nic neukradl, natož vlastnil,“ řekl jsem zase já.

Ale lidé svůj omyl nerozpoznali a dále na nás pískali, dokud jsme z Národní třídy neodbočili do boční uličky a nezmizeli jim ze zorného pole.

„Sejde z očí, sejde z mysli,“ komentoval to společník, ukazuje přitom si metr před sebe, „přesně před třiceti lety jsem zde dostal pendrekem do hlavy.

Je to zvláštní, ale i tehdy ocitl jsem se zde, stejně jako dnes, jen čirou náhodou.“

Ukázal jsem na místo asi o dva metry dál a řekl: „A já zase dostal přesně před třiceti lety pendrekem do hlavy tady. A taky jsem zde byl zcela náhodou!“

Popošli jsme na místo, na které jsem ukázal, a můj společník zamyšleně pravil: „Z toho jasně vyplývá, že nejsme ani trochu svobodní.“

„Ano, třicet let jsme žili v nesvobodě a dalších třicet let nesvobody nás ještě čeká, zase tady budeme za třicet let stát, jako tady stojíme dnes, a jak nás tady přetáhli pendrekem před třiceti lety.“

„Jen kdyby ti lidé na nás nepískali, to si opravdu pak připadám jako mladý Klaus, brr!“ řekl můj společník a po těch slovech se naše cesty rozdělily.

On se rozběhl a běžel jako šílený uličkou dál, stejně jako před třiceti lety a já zase vběhl do nejbližšího domovního vchodu, abych se v něm ukryl stejně jako před třiceti lety, a i dnes, stejně jako tehdy, byl ten vchod plný lidí, kteří se k sobě tlačili dlouho do noci, bojíce se, stejně jako já, vyjít ven, do uličky plné rozběsněných policajtů.

Autor: Karel Trčálek | neděle 17.11.2019 18:41 | karma článku: 12.52 | přečteno: 461x

Další články blogera

Karel Trčálek

Jaroslav Kubera se už na Tchaj-wan nepodívá

Předseda Senátu J. Kubera dnes náhle zemřel. Bylo mu 72 let. Čest jeho památce! Zatím se připravují podrobnosti. Až se připraví, tak se všechno potřebné o skonu J. Kubery dozvíme do nejmenších podrobností

20.1.2020 v 12:56 | Karma článku: 21.25 | Přečteno: 1023 | Diskuse

Karel Trčálek

Nová armádní svatební výbava, zelený tank na baterky

Kecy, kecy, kecy! Na velmi naléhavou žádost pana Vlastimila F. ochotně uvádím článek naší nejcitovanější ekonomky na pravou míru, protože tanky, pokud nejsou právě přetřené na růžovo, jsou opravdu dost často zelené

17.1.2020 v 20:10 | Karma článku: 21.29 | Přečteno: 760 | Diskuse

Karel Trčálek

Moje první svaté přijímání

Nepřijímat znamená cestu k zavržení. Přijímat špatně znamená smrt duše a peklo. Svatokrádežně přijatá eucharistie zabíjí duši a dává ji do moci ďábla. Z toho jasně vyplývá, že je lepší příjímat a pokud možno, tak přijímat správně

17.1.2020 v 8:55 | Karma článku: 9.07 | Přečteno: 244 | Diskuse

Karel Trčálek

Létání s malými dětmi by měli psychopatickým rodičům zakázat

Mám takovou teorii, že s malými dětmi mohou létat jen psychopati, protože každému normálnímu člověku musí to řvaní jejich děcek vadit

16.1.2020 v 19:45 | Karma článku: 23.94 | Přečteno: 1347 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Zuzana Slabá

"Učiňme idiota k obrazu našemu, aby panoval..." aneb co Bůh neřekl.

Mnoho lidí vůbec netuší, že přístup k Bohu - to zda věříme či nevěříme - není vůbec o nějaké pobožnosti, ale o naší zodpovědnosti, především sama vůči sobě, ale i zodpovědnosti za druhé a svět okolo nás.

20.1.2020 v 20:16 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 67 | Diskuse

Lubomír Stejskal

Poslední poselství Jaroslava Kubery

O víkendu můžete být na sjezdu (kongresu) své strany a hýřit energii – a v pondělí může být všechno jinak. Na Nový rok můžete mít projev k národu – a po dvaceti dnech může být všechno jinak. Na to všechno jsem dnes (20/1) myslel.

20.1.2020 v 18:36 | Karma článku: 26.62 | Přečteno: 485 | Diskuse

Kateřina Karolová

To nechcete zažít. Ani jako pacient, ani jako doktor. (Příběh 1.- magnetické kuličky)

Série blogů, ze které dnes zveřejňuji první část, je věnována příběhům, které se týkají dětského lékařství a skutečně se staly. Myslím, že je potřeba, aby se o tom vědělo. Třeba to někomu zachrání život.

20.1.2020 v 16:43 | Karma článku: 29.30 | Přečteno: 1501 | Diskuse

Tomáš Flaška

Senátore Kubero, díky a sbohem

Dnes už je to rarita. O málokterém politikovi lze říci, že by jej takzvaně mohl kdekdo. Většinou je to o emocích. Buď nenávist, nebo nekritické nadšení. V tomto ohledu se senátor Kubera naprosto vymykal.

20.1.2020 v 15:26 | Karma článku: 42.59 | Přečteno: 2581 | Diskuse

Oto Kaděrka

Co je za tím, zatím ještě vše netušíme

Za čím ? No ze elektromobily. Už nějaký čas jsem si kladl sám sobě otázky spojené s auty na elektriku. Jak daleko dojede, jak je velká baterka, co v zimě – budu jezdit v bundě ?

20.1.2020 v 13:35 | Karma článku: 31.56 | Přečteno: 874 | Diskuse
Počet článků 1283 Celková karma 19.26 Průměrná čtenost 986

Náhodný host v tichých čajovnách. Zatímco čekám na čaj, lidé venku někam spěchají. Já ne, nemám kam a proč

Najdete na iDNES.cz