Rudé náměstí bylo liduprázdné.
Putin se odvrátil od okna a řekl Lavrovovi, který o čemsi usilovně přemýšlel: „Nikde ani živáčka, jediného člověka s jeho myšlenkami, s jeho strachem a obavami, ale také nadějí a vírou. Prostě nikde nikdo!“
„Říkal jste něco?“ mžoural kolem sebe Lavrov, který se probral ze svého zamyšlení, přemýšlel totiž, že by se na stará kolena odnaučil kouřit, aby ještě ve svém životě něco dokázal.
„Nikde nikdo!“ opakoval Putin a ukázal na okno, „tam venku není nikdo.“
„Nu ovšem, to je důkaz, že částečná mobilizace proběhla úspěšně,“ odpověděl Lavrov a dodal, „částečná mobilizace proběhla úspěšně, protože jsme neztratili základní serióznost. Kdybychom byli neseriózní, já, nebo vy nebo i třeba Šojgu, částečná mobilizace by, už z principu nemohla proběhnout úspěšně.“
„Ano, nesmíme ztrácet základní serióznost,“ přikývl Putin a pokračoval, „tato základní serióznost, to je naše největší zbraň. Pokud o ni přijdeme, pokud nás o ni Západ lstí připraví, jsme ztraceni, celé Rusko je ztraceno, protože si jej Západ podmaní a zničí mnohem víc, než jsme ho zničili my, tj. já, Lenin a Stalin.
Nejde vůbec o moji obhajobu.
Jde o Rusko.
Aby si Rusko zachovalo základní serióznost.
Když si ji zachová, mobilizovaní se sami pohrnou do svaté války. Nemáme totiž žádný bianco šek na další eskalaci konfliktu, či, jak tomu říkáte vy, Lavrove, speciální vojenské operace. Nikdo nám tento binaco šek nedal, proto si musíme zachovat základní serióznost.
Všichni od nás očekávají, že Ukrajinu zničíme, jako jsme zničili Rusko. To oni, zahraniční agenti, nám vnutili toto bezvýchodné východisko, hlavně Ziegler. A my, abychom si zachovali tuto základní serióznost, musíme Ukrajinu skutečně zničit.
Pamatujte si, Lavrove, že usměrňování tisku a zákaz svobod vyjadřování, tedy i zákaz kladení jednoduchých či složitých nepříjemných otázek, jsou řešení ve stylu hodnot, které se tady u nás v Rusku hlásají už celá staletí, a proto musíme tato řešení uplatňovat primárně, protože kdybychom je přestali uplatňovat, nebyli bychom už seriózní.
A vy, řekněte sám, Lavrove, vy byste chtěl jednat s někým, dejme tomu, o míru, pokud byste nebyl o jeho serióznosti zcela přesvědčen?“
Lavrov s odpovědí neváhal ani chvilku.
„S někým takovým, o jehož serióznosti bych mohl pochybovat, bych o mír rozhodně jednat nechtěl, to jako bych zuby na stěnu házel,“ prohlásil rezolutně Lavrov.
„Tak vidíte. My tu Ukrajinu prostě musíme zničit, aby se s námi dalo jednat o míru. Nemáme na vybranou, když chceme mír,“ povzdechl si Putin a zeptal se, „poslyšte, ty matky, co jsem s nimi včera setkal, víte, matky padlých na Ukrajině, byly to skutečné matky?
Nechci vypadat neseriózně, ale něco mi na nich nesedělo.“
„Peskov říká, že to byly opravdu skutečné matky padlých vojáků,“ odpověděl Lavrov.
„Takže to byly skutečně matky padlých vojáků, protože kdyby to nebyly matky padlých vojáků, se kterými jsem se včera osobně setkal, pak bychom si nezachovali základní serióznost,“ poznamenal Putin a pokračoval, „poslyšte, když už mluvíme o těch padlých, jaké jsou vlastně naše ztráty v posledních dnech?
Víte přece, o čem mluvím, Lavrove, o té vaší slavné vojenské operaci.“
Lavrov se pyšně usmál: „Zrovna před hodinou jsem o tom mluvil s Prigožinem. Říkal mi, že naše ztráty jsou naprosto skvělé, prostě fantastické, počítaje v to samozřejmě i umrznutí.“
„To jsem rád, moc rád. Kdyby ty naše ztráty nebyly tak skvělé, nikdo by nám nevěřil, že tu vaši speciální operaci skutečně vedeme, my, Rusové. Kdyby ty ztráty byly jen o něco menší, už by každý věřil, že jsme jen loutková vláda. Ty naše ztráty musíme rozhodně udržet!
Nebo je ještě znásobit, čím větší ztráty, tím základnější bude naše ruská serióznost!“
„Pobavím se o tom s Prigožinem. Určitě máme ještě rezervy, například Jakuti nám ještě nějací zbyli, Čukčové myslím taky, i muslimy určitě ještě nějaké vyškrábneme,“ ubezpečil Lavrov Putina a protože se Putin zase zahleděl z okna na liduprázdné náměstí, pustil se Lavrov okamžitě do odvykání kouření, věru, že už nebylo na co čekat!
