Ladik byl s výsledky prezidentských voleb tuze spokojený.
„Vyhrál komunista a komunisté jsou, jako já, taky proti NATO, můžu být spokojený,“ zářil štěstím.
„No, dobře, to je na tom možná to jediné pozitivní, že vyhrál komunista. Ale jinak to byl přece všechno jeden velký podvod,“ namítl jsem.
„Podvod jak se to vezme. Všichni přece dopředu věděli, že vyhraje Pavel. Na ruském Telegramu se o tom psalo už měsíc dopředu, že vyhraje Pavel, a ne Bašta,“ opáčil Ladik a pak mi začal vysvětlovat, co je to podvod, „víš, podvod je, když se něco tají, když se něco dělá někomu za zády, ale tady se od začátku netajilo vůbec nic.
I já jsem věděl, že Pavla dosadí na Hrad Washington, protože je Pavel komunista a nemá žádné ekonomické znalosti, což prezident podle Ústavy musí mít. Podvod by to byl, kdyby Pavla dosadila na Hrad Moskva, to by byl opravdu podvod, protože to by nikdo netušil, že všechno je ve skutečnosti úplně jinak.
A věděl jsem to i já, že to nemůže nijak dopadnout. A dokonce jsem věděl, jakým poměrem Pavel vyhraje, totiž, že vyhraje stejným rozdílem jako Čaputová a Macron, a to i přesto, že Babiš dostal v Chanově 100%.
Věděl jsem to, že vyhraje Pavel, protože byl v NSDAP jako Hájkův fotr. Díky tomu Petr Hájek absolvoval dálkově scenáristiku na FAMU (1973–78), kam počátkem sedmdesátých let hned tak někdo přijat nebyl, a otec mu zajistil fešáckou vojnu v redakci týdeníku Čs. voják v Praze, následně v civilu pak lukrativní post vedoucího vnitropolitické rubriky týdeníku Květy. Taky Hájkův fotr přeložil Main Kampf, a já to vím od Hájka, vlastně všechno, co vím, vím od Hájka.“
„Hájkův fotr byl v NSDAP?“ podivil jsem se.
„Jo a nejen Hájkův fotr, spousta lidí byla před listopadem v NSDAP. Třeba docent Ševčík, ten byl taky v NSDAP, teda kromě Foldyny, který byl jen kandidátem členství v NSDAP, proto taky, protože byli v NSDAP, naoko nevolili Pavla a nadávají na Západ,“ ohromil mě Ladik, kolik je u nás nacistů, bývalých členů NSDAP, kteří nadávají na Západ stejně jako Ladik.
„Vypadá to, že by to chtělo pořádnou denacifikaci, jako na Ukrajině, když je děkanem Národohospodářské fakulty VŠE bývalý člen NSDAP. Teď jsem viděl nějaké video, jak se Ševčík baví s Hájkek. Už tomu rozumím, proč Hájek, jehož fotr byl český Bormann, protože předsedal ideologické komisi NSDAP, přátelsky rozmlouvá s nacistou Ševčíkem, jsou to spolustraníci a soukmenovci.“
„Jo, nacistů jsou u nás mraky. Třeba Bobošíková byla v ústředním výboru Hitlerjugend a sama kandidovala za nástupnickou stranu NSDAP v prezidentských volbách,“ přikývl Ladik
„Cože, Bobošíková byla aktivistickou funkcionářkou Hitlerjugendu!?“ vykřikl jsem zděšeně, protože Ladik kdysi navštívil pořad nacistky Bobošíkové, ale pak jsem si vzpomněl na něco jiného, „a ta mobilizace bude kdy, Ladiku?“
Víš, taky bych se rád podíval do Oděsy jako ty, snad mě pošlou na frontu tam a ne někam do Haliče.
Myslíš, že už budeme narukovat? Bylo by dobré mít v tom jasno,“ zeptal jsem se.
„Mobilizace bude, až Jarek Nohavica o tom napíše písničku,“ informoval mě Ladik pološeptem.
„Tak to bude brzy!“ zaradoval jsem si, protože den po prezidentských volbách se nad našimi hlavami zjevila kometa a její číslo bylo 666.
