14. března 1939; 14:15, Petershofen (dnes Petřkovice), hraniční přechod na řece Odře mezi Velkoněmeckou říší a Česko-Slovenskou republikou, nedaleko legendárního kopce Landek.
Ladik stál už od rána netrpělivě u hraniční závory a čekal, kdy ji němečtí vojáci otevřou. Aby mu nebyla zima, popíjel žitnou kávu z otlučené termosky, kterou kdysi našel v popelnici u ostravské paláce Rothschildů, byla to moc dobrá termoska, žitná káva v ní vydržela teplá skoro celý den.
V termosce byl už jen poslední hlt, když se Ladik konečně dočkal. Závora se otevřela a německá branná moc se bez vyhlášení války začala valit na území umělého slepence, který se pořád ještě jmenoval Česko-slovensko, a který vytvořili američtí Židé na základě škemrání dalšího Žida Masaryka.
Stalo se tak přesně v 17.30 a Ladik byl štěstím bez sebe, protože už měl Američanů a toho jejich věčného vměšování do cizích záležitostí plné zuby, měl i plné zuby Židů Rothschildů, kteří ovládali už několik století celý svět a u jejichž paláce našel v popelnici svoji otlučenou termosku.
„Sláva německým zbraním! Sláva německým hrdinům! Ať žije mír!“ mával Ladik svoji čepičkou na uvítanou a jediné čeho litoval bylo to, že už nemá v termosce žitnou kávu, aby jí pohostil německé vojáky, přinášející mír.
Ladik chtěl mír a proto vítal německé vojáky. Představa, že by nám Západ dodával zbraně, abychom se mohli bránit ho opravdu děsila. Ladik si nepřál krveprolití a proto vítal tak nadšeně německé vojáky, protože jejich příchodem bylo historické spravedlnosti učiněno za dost, území Českého království, které vždy náleželo do Německé říše, se vrátilo tam, kam patří, bylo vyrváno z pařátů amerických Židů, kteří po světové válce nastolili v Evropě nové pořádky.
„Hitler to udělal skvěle!“ líčil Ladik potom večer v hospodě posluchačům, jejichž hlavy povětšinou spočívaly na stole, protože to byl staří havíři, „nejenže si zajistil v této věci neutralitu Ruska, ale ve spolupráci s ním vybudoval i silnou armádu, která je s to zničit dekadencí prožraný Západ, v jehož čele stojí buzeranti.
Němci, to jsou naši lidé, protože Hitler chce vybudovat silnou euroasijskou říši, jež by eliminovala moc atlantské civilizace, která ovládá svět. Germáni a Slované jsou dva bratrské národy, jejichž zájmy jsou společné a proto první ze všech Slovanů, Rusové uzavřeli s Němci spojenectví, jehož se američtí Židé bojí ze všeho nejvíce.
Říkám vám, kamarádi, že jen silné Německo, jemuž Rusko dodává suroviny a levný zemní plyn, je zárukou míru, protože cílem židovských štváčů, světovládců je vyvolání druhé světové války nedozírných rozměrů, aby elity mohly světové obyvatelstvo početně redukovat na jednu miliardu.
Ale teď, když už jsme pod ochranou Německé říše, jež má od Ruska k dispozici veškeré nerostné bohatství, jsme v naprostém bezpečí. Německo a Rusko jsou zárukou míru v Evropě a ovšem i naší, české prosperity, neboť výhod, které Německu plynou z levného ruského plynu, můžeme nyní užívat i my.
Prezident Beneš sice odletěl do Londýna. Ale je to kolaborant a válečný štváč, který nás chtěl zatáhnout do války, když loni na podzim mobilizoval. Tím jen dokázal, že mu nejde o zájmy českého lidu, který takto hnal na jatka, ale o zájmy cizích mocností, v jejichž žoldu slouží.
Je to hňup, tenhle Beneš!
Každý český vlastenec musí dnes vítat německé vojáky, protože je k nám poslalo Rusko, aby silné Německo zabránilo plánu světovládců na oddělení Ukrajiny od Ruska, protože pak by padlo Rusko a existence světa bez Ruska nemá smysl.
Chci mír, nechci mobilizaci, proto jsem dnes vítal německé vojáky.“
Ale chlapi u stolu ho neposlouchali. Byli opilí, táhla z nich levná kořalka. Ladik zaplatil, nasadil si čepičku a šel před kasárna, kde Němci už stačili ubytovat, provolávat slávu Hitlerovi, nebýt jeho (a Stalina), stála by u Mošnova už dávno letecká základna amerických okupantů.
Noční vzduch byl studený, ledový vítr čechral Ladikovo obočí, vládní média tentokrát nelhala, když na příští den předpovídala husté sněžení a varovala řidiče před sněhovými jazyky...
