A Vy si zase vyořte, pane Vyorale!

Myslím tím samozřejmě falešného pana Vyorala, který se za pana Vyorala jen vydává, protože skutečný pan Vyoral by sotva používal ve svém článku stejné výrazy jako sluníčkáři a hatefriťáci vůči všem, kteří s nimi nesouhlasí

Mám pana Vyorala a jeho články moc rád.

Jejich takřka profesionální úroveň velmi lahodí mému mozku.

Po grafické stránce, troufám si tvrdit, patří jeho blogy na idnes k absolutní špičce (kam se na něj hrabe třeba pí Šichtařová, která nedovede ani zarovnat odstavce?).

V anketě „Bloger roku“ byl pro mě pan Vyoral jasnou volbou.

Hlasoval jsem pro něj (ne jednou) a nutil k tomu obratnou zákulisní politikou i všechny svoje známé a blízké.

Povedlo se!

Avšak poslední článek pana Vyorala „Jásot lokajských politruků ČR nad Macronem, atd.“ byl pro mě nečekaně hořkou pilulkou, kterou se mi ještě dosud nepodařilo polknout, ještě pořád ji mám na jazyku, je hořká, mnohem hořčí než pelyněk černobýl a zeměžluč dohromady!

Jako vždy jsem nedočkavě klikl na nový článek pana Vyorala, těše na skvělý nejen kulturní zážitek.

Ale neuběhlo snad ani deset sekund a už jsem vykřikl: „To přece není pan Vyoral, to je někdo jiný!

To je nějaký havloid, sluníčkář, pravdoláskař, neomarxista, multikulti fašista, který se jen za pana Vyorala vydává!“

Obsah tohoto článku totiž vůbec neodpovídal charakteru pana Vyorala jako bytostného demokrata, zarputilého obhájce svobody!

V jakési zoufalé naději, že je to jen jakési nedorozumění, četl jsem článek dál, doufaje, že se všechno vysvětlí, že pan Vyoral bude v dalších odstavcích zase tím, kým vždy byl, totiž čestným člověkem, který sice nemusí souhlasit s výsledkem voleb, v tomto případě francouzských prezidentských, ale jako demokratickou volbu většiny by ho měl respektovat, aspoň podle selského rozumu.

Jenže pan Vyoral (nebo spíš ten, kdo se za pana Vyorala vydával, protože nevěřím ani za nic tomu, že tento článek psal skutečný pan Vyoral) se v tomto článku chová jako odpůrci Trumpa, když byl tento zvolen prezidentem! (Hořící popelnice, rozbité výlohy-jen poklidná demonstrace těch vzdělanějších voličů)

A víme přece, a to i díky panu Vyoralovi, kdo jsou ti samozvaní demokrati, kteří se nemohli smířit s tím, že se Trump, ač pro něj hlasovalo míň voličů, stal prezidentem.

Jsou to chuligáni, vandalové a děvky jako rádoby zpěvačka a umělkyně Madona!

„Že by notičky z Bruselu a USA? Určitě notičky z Bruselu a USA!“ vykřikl jsem po přečtení dalšího odstavce a rozčileně začal přecházet sem tam po místnosti, hlavu plnou těch nejzoufalejších myšlenek, „dostali ho!

Dostali pana Vyorala!

Bartoška s Dykem, a taky s Halíkem a taky s Frantou I.!

Mučili ho, brutálním násilím přinutili, aby byl jako oni, samozvanou elitou, která pohrdá demokratickou volbou většiny!

Takový nenávistný článek by pan Vyoral nikdy nenapsal!

Takový nenávistný článek proti demokraticky zvolenému prezidentovi, plný nálepkování může napsat jen havloid, sluníčkář, neomarxista placený Sorosem!

Anebo to už ani nepsal pan Vyoral!

Určitě to nepsal pan Vyoral, ale Drtinová!

Ano, napsala to Drtinová, údajně nejrespektovanější (ale ne mnou) novinářka!“

Dospěv k tomu závěru, udělalo se mi temno před očima.

Vše nasvědčovalo tomu, že mám pravdu, že někdo zle zneužil pana Vyorala a zplodil onu slátaninu, aby otřásl jeho objektivitou jako měnou nechráněnou zlatem.

Ne, nemohl jsem se mýlit!

Všechny osoby, které jsou v tomto článku zmíněny (Macron, Zaorálek, Dienstbier, Herman, Sobotka, Stropnický, Kalousek, Drahoš), nejsou placeny Bruselem!

Jedinou osobou, která je bruselským lokajem, protože je Bruselem i placená, je toliko Le Penová, europoslankyně od roku 2004, a proto ji Francouzi taky odmítli!

Ta jediná bere peníze od Bruselu za podřimování v europarlamentu, ne Macron!

Skutečný pan Vyoral by nikdy takovou lež nenapsal, tomu nevěřím!

Ale to už mnou začal lomcovat vztek.

Krutý a nezkrotitelný.

Přiskočil jsem k oknu v sedmém patře, mocným tahem jej otevřel, vyklonil se z něj, co to šlo, a se zaťatou pěstí hrozil těm, kteří zlikvidovali pana Vyorala, jehož profesionální články jsem měl tak rád, aby pod jeho jménem šiříli nenávist: „Pražská kavárno!

Sluníčkáři!

Havloidi!

Pravdoláskaři!

Neomarxisti!

Bruselští lokajové!

Proč, do kopyta, zpochybňujete demokratickou volbu většiny, vydávajíce se za pana Vyorala?!

Protože sosáte chechtáky z OSF na ty svoje novodobé spartakiády, estrády a barevné revoluce, no ni?!“

Ani jsem si nevšiml, že jsem se přitom převážil.

Ale zatím je to dobré, právě míjím  druhé patro, z čehož mi vychází dvě věci.

Buď jsou americké zpravodajské služby opravdu jalové (a ruští hackeři skvělí), nebo to patro není druhé, ale teprve třetí!