Luther, zvrhlý světec na sodomském hnojišti

Před pěti sty lety počal arcikacíř Luther, zapřisáhlý nepřítel křesťanstva, své rozvratné dílo, jehož následky dnes můžeme pozorovat všude kolem sebe. Ne nadarmo se nakonec oběsil jako Jidáš.Lidé, bděte, Satan nikdy nespí!

Přesně předevčírem mi jeden můj bratr v Kristu, cestou z kostela, v autě řekl: „Je-li Kristus Pán Králem a my jeho služebníky a poddanými, pak jako služebníci nesmíme stát nečinně, ale musíme pracovat a bojovat za obranu jeho práv a vlády, musíme prohlubovat v sobě samých a šířit kolem sebe ono nebeské království, které je jedinou cestou vedoucí ke štěstí jednotlivců, rodin a států.

Vždy, když pohlédneme na kříž, na ukřižovaného Krista Krále nás jistě napadne řada myšlenek. Snažme se nad nimi zamyslet. Vyzbrojme se odvahou a horlivostí ve službě tomu, kterého nazýváme svým Pánem a Králem. Vzdejme mu čest, jaká náleží jenom jemu samému jakožto Bohu! Projevujme vděčnost za milosti vykoupení a naše povýšení do důstojnosti obyvatel jeho království, Církve svaté. A sjednoceni v jeho Duchu na volání bezbožníků ,Nechceme, aby tento kraloval!? nejen slovem, ale i katolickým životem a činem bezustání odpovídejme: ,Kraluj nám, Kriste!?

„Kraluj nám, Kriste! odpovídám i dnes, v tento, den, kdy arcirozkolník Luther přibil znovu Krista Krále na vrata kostela, odpovídám katolickým životem a katolickým činem.

Vybíhám totiž ven a první člověku, kterého na ulici potkám, vmetu do tváře: „Víte, kdo byl Luther!?

Já vám řeknu, kdo byl Luther!

Luther byl Satan!

Nevěříte?

Uvěříte!

I pro nejposlednějšího představitele církve stejně jako pro všechny soudné věřící je dnes zcela jasné, že dvojznačné formulace Lutherových tezí jsou speciální nástroj sloužící k dosažení změny dosavadní církevní nauky. Dnes je zcela zřejmé, že tyto teze přibil na vrata kostela, aby zničil všechnu křesťanskou civilizaci.

Byl to Luther, který zahájil nástup k demolici katolické církve, která právě dnes finišuje Bergogliovou horečnou činností.

Bez Luthera by nebyl ani byl Bergoglio!

Nebyl, protože to, co hlásá Luther, zavádí a šíří, směřuje zákonitě k totální demoralizaci.

Jestliže si někdo osvojí podle jeho návodu autonomii rozhodovat ve svůj prospěch, že svůj život v konkubinátě nemusí pokládat za těžce hříšný stav, dříve nebo později dospěje do stádia, kdy tuto „pravomoc“ začne uplatňovat v jakýchkoliv kontroverzních situacích.

Falešná svéprávnost svědomí úplně převrací morální řád.

Bergoglio dnes zcela zjevně postupuje v Lutherových, a tedy Satanových intencích a kdo v něm chce nadále spatřovat ,Svatého otce?, uráží všechny jeho předchůdce a především samotného Boha.

Čím více se ovšem šíří nejprve Lutherem a pak i Bergogliem požehnaná lavina cizoložství a svatokrádeží, tím více se šíří také nakažlivé mínění, jakoby to vlastně bylo v pořádku.

Závrať liduvládného sebevědomí chlácholí davy, že pravda bude nakonec tam, kde je většina, tedy na straně Satana!

Ale jak nás poučila Sodoma a Gomora, je tomu zcela naopak: pravdu si zachovala jen nepočetná Lotova prchající rodina. Onen reálný historický monument lidské zvrácenosti a Boží spravedlnosti u Mrtvého moře je dodnes k vidění, všichni příznivci Lutherovy osvobozené autonomní morálky by si tam, ne do Osvětimi, měli povinně vykonat svou pouť.

Copak není evidentní, že se Luther dal zcela do služeb protivného tábora?

Rozkol, jehož je Luther původcem, je šokující, bezprecedentní situace, jaká nemá v církvi obdoby, že se vlastně bojíme ji vzít v úvahu, ale to na podstatě věci nic nemění. Obdivuhodně důsledně se tak realizuje 2000 let starý projekt (viz Kristovo pokoušení na poušti) zapřisáhlých nepřátel Božího království, který vsadil právě na takovou postavu zvráceného a zrádného falešného proroka, kterým Luther je.

Objevil se před pěti sty lety jako někdo z onoho světa.

To nebylo nikomu nápadné, jaké známosti, vazby a osobní přátelství měl tento muž  nejen s celým tehdejším disentem italské a německé církve, ale jak je spřízněný i s úhlavními protivníky Božího království ze všech světadílů?

Aha!?

S velkým přehledem zmobilizoval a, bylo-li třeba, ,zrehabilitoval? všechny možné podvratníky a rebely a zapojil je aktivně do díla zkázy. Posloužily jeho slovutné teze aspoň v nejmenším církvi, anebo je to ve skutečnosti zakuklené infikované předivo, které rafinovaně mate základní pojmy?

Aha!?

O jeho cílech výmluvně svědčí neobyčejná přízeň a náklonnost, jaké projevuje všemu a všem, kdož jakýmkoliv způsobem vystupují nepřátelsky vůči katolické církvi, to jak rafinovaně a nekompromisně ,odstavuje? všechny své skutečné i potenciální oponenty.

Luther nespadl z oblak, která zahalila Krále Krista.

Že se v církvi objeví záškodník tohoto typu, to už přece víme dva tisíce let.

Je to satan, kdo byl v jeho osobě uveden do náručí Církve a během velmi krátké doby bude vládnout falešné církvi.

Teď, když tedy nadchází tato osudová situace, je třeba si to otevřeně přiznat a podle toho se zachovat. Nic nám nepomůže zavírat oči, protože pak nevidíme ani propast, kam to všechno zákonitě směřuje.

Lutherova arcihereze hlásá, že nejvznešenější a nejposvátnější Boží záměr a zákon je nedosažitelný ideál.

To pak ale není divu, že se přemnohým nedostává nezbytného světla a síly, když jsme opustili jediný zdrojmilostí a světla - autentickou Kalvárskou oběť, a nahradili ji jalovým luteránsko židovským divadlem, které místo pravého Boha uctívá člověka.

Jestliže však je Boží Zákon, podle Luthera, tak k čemu vlastně je?

Aha!?

A k čemu by tedy vůbec byla církev, jestliže její údy si mají prakticky žít tak jako lidé tohoto světa?

To se má výsledek 500 let starého Lutherova odpadlictví, které mezitím neuvěřitelně zdemoralizovalo lidstvo, stát dnes normou pro Boží království?

Všemi prostředky a vynálezy působí úspěšně Satan na lidstvo, aby se vzdalo veškeré své přirozenosti a důstojnosti a propadlo nejhanebnějším zhůvěřilostem, a Církev Boží se má přizpůsobit a nechat zavléct a zapojit do tohoto sodomského lutheránského hnojiště?

Je čas konečně prohlédnout a jednoznačně se odloučit od lstivého a falešného proroka, který už dávno opustil trojjediného Boha a jeho zjevenou víru. Nastala absurdní situace, kdy falešná církev a její generalita spolkla ďáblovu návnadu, opouští Petrovu skálu a jde svou cestou do služeb Lháře, který stanul v jejím „čele“ a který z toho důvodu ještě ani jednou nevyznal chválu nejvyššímu Pánu a Králi.

Je čas pokleknout a žádat boha: ,Suď mě bože, a rozhodni mou při, vysvoboď mě ze znesvěceného a lstivého národa. Sešli své světlo a svou pravdu, ty ať mě vedou a přivedou na tvou svatou horu a do tvých stánků (Ž 42)!?

Avšak vězte, vážený člověče, že všemohoucí bůh, který dopustil tuto těžkou zkoušku za naši dlouholetou nevěrnost, neopouští ty, kteří se k němu s důvěrou a opravdovou kajícností utíkají!“

            To jsem tomu člověku řekl a tímto rozhodným  a skvělým katolickým činem zachránil svoji duši.

            Kéž by byli všichni lidé tak vynikající katolíci jako já!

            To by Satan odtáhl s dlouhým nosem, to by Luther i Bergoglio zdechli už dávno na úbytě!