Humanistické ideály islámu učí lidi spravedlnosti a milosrdenství

Aspoň se nám to snaží mermomocí vsugerovat multikulti prezident vítač, o kterém se ale v Parlamentních listech, ani na Aeronetu nic nedočteme. Proč asi? Protože ho financuje Soros  

„A vůbec, nejkrásnější je islám a tak se děti učí, jak se modlit v mešitě. A už nebudeme říkat Bůh,ale Alláh. A budeme spolu konvertovat k islámu a pak půjdeme do Betléma protestovat proti Trumpovi, protože řekl, že Jeruzalém je židovský. Dudlajdá.“  Martin Luther Kavka

           Otevření moskevské mešity se vskutku povedlo.

          Jistě, nemalou zásluhu na tom mělo i slunce, v jehož hřejivé a mateřské záři se třetí Řím koupal už od samotného rána jako dítě ve vaničce ze zlata.

             Ale ještě větší zásluhu na tom měl Vladimir Vladimirovič Putin, člověk a politik, chtělo by se vskutku říct renesanční, kdyby s renesancí nebyl nedomyslitelně spjat i dobroserský humanismus.

         Přesnější tedy bude označit našeho Vladimira Vladimiroviče za člověka a politika univerzálního, nebo rovnou za jakési druhé slunce, ovšem slunce, jenž nad matičkou Rusí nikdy nezapadá.

                Den, kdy se otevírala moskevská mešita, musel být tedy pěkný, protože jej prozářila dvě slunce, jedno jako hvězda a jedno jako prezident Ruské federace.

                Ale zatímco to první slunce na obloze jen svítilo, to druhé slunce, Vladimir Vladimirovič, proneslo i skvělý projev, který se svou kvalitou bezesporu blížil produkci těch nejuctívanějších proroků.

              Sám jsem viděl, jak Vladimir Vladimirovič svižným krokem, nikým nepodpírán, došel k mikrofonu a sám jsem na vlastní uši slyšel slova, jež by se dala okamžitě tesat do mramoru.

                „Korán hlásá: ,Předhánějte se v konání dobra!“ začal Vladimir Vladimirovič, načež se z něj začaly sypat skvostné, smaragdy či rubíny ve svatováclavské koruně připomínající, myšlenky, ale ježto tolik mramoru nemáme, musíme vybrat jen některé z nich, „tradice osvíceného islámu se u nás v Rusku rozvíjí už celá století.

To, že v Rusku žijí mnohé národy a náboženství v míru, je bezesporu zásluhou muslimské společnosti, která vnesla obrovský vklad harmonie do naší společnosti a vždy se snažila budovat vnitřní mezináboženské vztahy a komunikaci na principu náboženské tolerance.

Humanistické hodnoty islámu učí milosrdenství, spravedlnosti a péči o své blízké a všechno toto my oceňujeme.

Proto se taky v Rusku, co jsem u moci, objevily nové, opravdu nádherné mešity. Je totiž důležité, aby se muslimská mládež, a nejen muslimská, učila tradičním muslimským hodnotám a zabránilo se nám tak vnutit světonázor, který nemá nic společného s islámem.

Aby se nestalo to, co vidíme na Blízkém východě, kde teroristé z Islámského státu kompromitují velké světové náboženství, kompromitují islám. Jejich ideologie je založena na lži, na totálním překroucení islámu!“

To pronesl Vladimir Vladimirovič, za což sklidil zasloužený aplaus.

Sám turecký prezident, jenž byl mezi těmi nejčestnějšími hosty, se Vladimiru Vladimiroviči hluboce poklonil, prose jej, zda mu může zavázat střevíček.

„Ne vy mne, ale já bych měl vám zavázat střevíček,“ odvětil na to Vladimir Vladimirovič, dodávaje, „řekněte mi, jak mohu být nápomocen šíření islámu?

Mám v Rusku postavit ještě víc mešit?“

Turecky prezident se po těch slovech lišácky usmál: „Mešit není nikdy dost. Ale jsou i taková místa, kde připadá sotva jedna mešita na milión obyvatel.“

„Cože? Takové barbarské země, jež odmítají mírové ideály islámu, opravdu existují?“ zhrozil se ruský prezident.

„Alláhužel,“ přikývl smutně turecký prezident, ale pod knírkem mu hrál licoměrný úsměv, tak typický pro všechny orientálce, kterým o něco jde, „například takové Česko.“

„Cože, Česko, vždyť tam je prezidentem můj milovaný přítel Miloš!“ nevěřil Vladimir Vladimirovič.

„Ano, Česko. Proto bych chtěl ve Strakonicích, kde pro nás dělají fezy, postavit mešitu. Aby měla vyšší minaret než kostelní věž, aby z něj muezzin viděl až na Šumavu.

Kdybyste se v tom chtěl nějak angažovat, náš turecký lid vám bude neskonale vděčný, jsme přece sousedé přes moře, pár hodin plavby a člověk je od nás u vás na Krymu,“ řekl turecký prezident.

„Ano, jsme sousedé a dobrý soused je nad zlato. Říkáte, že ta mešita by měla stát ve Strakonicích?“ zeptal se Vladimir Vladimirovič.

„Ano, ve Strakonicích, a taky v každém městě nad pět tisíc obyvatel, efendi,“ přikývl turecký prezident.

„Staniž se, buď ve Strakonicích, jakož i jinde v Česku, mešita! Je-li tradiční islám neoddělitelnou součástí duchovního života Ruska, proč by nemohl být neoddělitelnou součástí duchovního života i v Česku?“ otázal se řečnicky Vladimir Vladimirovič Putin, načež se turecký prezident neudržel a skutečně mu zavázal jeho střevíček.

„Ne, ne to nesmíte,“ křičel na něj Vladimir Vladimirovič, sám jsem to slyšel, ale marně, to víte, muslimové, pro druhé by se rozkrájeli...

P.S. Fanatická slunka si mohou projev svého prezidenta vítače v původním znění s českými titulky vychutnat na tomto dezinformačním videu