Dopis požadující odchod kardinála Duky do důchodu je provokace

Cílem tohoto dopisu není nic jiného než jen vytvoření tzv. „křesťanské kavárny“, která se ztotožní s pražskou kavárnou, rozuměj s těmi, kteří chtějí zaprodat naši svobodu za kus žvance. Je to stará osvědčená metoda

Když se odněkud vynořily vetříesky, ze kterých vyskákali milicionáři, a přehradili náměstí svým kordonem, myslil jsem si, že je to nejspíše nácvik brzké oslavy Vítězného února, který nás zachránil před ,západní demokracií´, jíž jsme pak ovšem sami hloupě vběhli do chřtánu.

            Ale nešlo, jak se ukázalo, o nácvik oslavy Vítězného února, šlo o něco jiného.

„Tak co, soudruhu, podepíšeš nám tady tuhle petici?“ zastavil mne na ulici bodrý milicionář se samopalem vzor 58 na rameni.

„Co je to za petice?“ ptám se.

„To je petice za prodloužení mandátu soudruha kardinála Duky,“ řekne milicionář a začne petici číst, „my, občané České republiky, věřící i bez náboženského vyznání, členové strany i nestraníci, prostě my, kterým není lhostejný osud katolické církve a naší krásné vzkvétající země vyjadřujeme svou podporu a stavíme se za prodloužení mandátu kardinálu Dominiku Dukovi, arcibiskupu pražskému, primasi českému!“

Milicionář dočte a opět se na mne zadívá.

„To je divná petice. Komu je vlastně adresována?“ řeknu.

„Chceme ji doručit soudruhovi generálnímu tajemníkovi, vlastně soudruhu papežovi, jenž je nástupcem svatého Petra v apoštolské posloupnosti, aby prodloužil, na základě naší vůle, mandát soudruhovi Dukovi.“

„Ten mandát mu ale přece zaniká automaticky, a pokud vím, není zde žádný nárok na jeho prodloužení,“ řeknu.

„Soudruh kardinál si prodloužení mandátu zaslouží, protože sloužil mši svatou za prezidenta Zemana,“ vysvětlí mi milicionář a tvář mu najednou zbrunátní, „řádí nám tady křesťanská kavárna!

Ano, řádí nám tady křesťanští kavárenští povaleči!

Neomarxisti, leví úchylkáři, trockisti, sluníčkáři, ta ostuda naší společnosti, napsala dopis.

V tom dopise se píše, aby soudruh generální tajemník, chci říct, soudruh Svatý otec neprodlužoval mandát kardinálu Dukovi!

Ale my víme, kdo za tím stojí!

Bělobrádek a páter Vyklouz, proč byli asi v USA?

Aby si tam prohlíželi pamětihodnosti?

Ne, aby tam byli na školení!

Ale my už si nenecháme vnucovat jejich vůli, my nedovolíme, aby nebyl soudruhu kardinálovi Dukovi prodloužen mandát!“

„Kdyby křesťanská kavárna chtěla, aby se Dukovi neprodloužil mandát, tak by se na tom přímo dohodla s papežem, který je, jak známo, Antikrist, a který by jí v tomto ohledu vyšel velmi rád vstříc, protože je nepochybně nepřetržitě v přímém spojení se svým emisarem, Belzebubem Halíkem.

Papež, to jest Antikrist, by jen elegantně využil toho ustanovení kanonického práva, které mu dává nezpochybnitelnou pravomoc poslat Duku do důchodu v klidu a bez zbytečného rozruchu.

Nemyslíte?“ zeptal jsem se milicionáře.

„Co je to myslet?“ upadal na chvíli do rozpaků milicionář, ale brzy zase nabyl rozhodnosti, „tady mám samopal a v něm ostré náboje, my poctiví katolíci a poctiví straníci v nerozborné jednotě všeho našeho lidu postavíme pevnou hráz proti křesťanské kavárně!

Tak co, soudruhu, podepíšeš?!

Satan je už za rohem, soudruhu! Lidé jsou vyděšení a utíkají! Radši podepiš a dej si pozor!“

„Nepodepíšu,“ odpovím.

„Proč, soudruhu?!“ zeptá se milicionář a významně si posune samopal vz. 58.

„Protože jsem skončil se svou vírou. Nepomohla mi s depresí. Lidí si myslí, že jsem blázen, protože se pořád šklebím,“ řeknu a dodám, „teď tě mám ve své moci, každým dnem naše láska roste.

Podívej se mi do očí a zjistíš, kdo jsem.

Jsem Lucifer, vezmi mne za ruku!“

Milicionář omámeně pouští petici za prodloužení mandátu kardinála Duky na zem a bere mne za ruku.

Odvádím ho do nejbližší křesťanské kavárny a tam mu poručím láhev rumu.

Milicionář se žíznivě napije, klekne na kolena a prosí: „Odpusťte mi, já nejsem křesťan, ale buddhista!“

„Přiznání je polehčující okolnosti i u posledního soudu!“ vykřikne kdosi tu nejodpornější lež a celá křesťanská kavárna se rozesměje šíleným chechotem, křičíc na celé kolo své jediné krédo, „láska je měkká svině, nenávist vše!“