Naštvaná matka varuje před zneužíváním dětí politiky TOP09 a STAN

Ještě, že Němci v roce 1933 nežádali revizi demokratických voleb a neprotestovali proti demokraticky zvolenému Hitlerovi, protože pak bychom si včera nemohli připomínat výročí německé okupace

Srdce mi svírá strašlivý žal, můj život ztratil smysl, mé dítě, můj syn, byl zneužitý zákeřnými sviněmi z TOP09 a STANu, které se pořád nechtějí smířit s výsledky voleb, které pořád touží a žízní po moci.

            Tyto zákeřné svině z pražské kavárny chtějí u nás rozpoutat východevropské jaro, chtějí, aby padla vláda, aby padl prezident, aby padlo, všechno, co stojí na nohou, aby padla lžička do kafíčka a udělala bác!

            Proto zneužili mé dítě, proto mi ukradli mého chlapečka, proto jej poslali do ulic, aby svrhl vládu, aby panu prezidentovi vyrval hůl z ruky a ošklivě tou holí spráskal Ovčáčka, za to, že mluví pravdu.

            Jak je za to všechno nenávidím, ty zákeřné svině z TOP09/STANu, jak nenávidím toho zákeřného hajzla Svěráka, protože šíří polopravdy a nevěcné plky, jsou to právě a jedině oni, kdo podněcují nenávist!

Varuji před nimi všechny matky, všechny rodiče!

            Dejte pozor na svoje děti, hlídejte si je jako oko v hlavě, nebo dopadnete jako já, nebo vaše srdce bude svírat krutý žal!

            Můj syn, Prokop, byl hodný a inteligentní chlapec. Vždy jsme s manželem dbali na jeho výchovu, vštěpovali mu lásku ke svobodě a pravdě, jedním slovem ke vlastenectví.

            Ano, náš Prokop byl velmi vlastenecké dítě.

            Vzpomínám si, jak jsme ho jednou, to měl právě dvanácté narozeniny, vzali do obchodního centra, aby si sám vybral dárek, který chce k narozeninám.

            Zaparkujeme, vystoupíme z auta, jdeme k bankomatu, abychom si vybrali peníze a náš chlapec najednou nikde!

            Začneme ho hledat, když v tom přiběhne nějaký uřícený člověk a křičí na celé kolo: „Na Karlově univerzitě, jakýsi malý chlapec vyhání všechny liberály z akademické půdy!“

            Když jsme to slyšeli, hned nám spadl kámen ze srdce, protože jsme věděli, že je to náš Prokop.

            A opravdu to byl náš Prokop.

            „Pokud chce člověk stávkovat, musí nejdříve pracovat! To je u vás, ,budoucích elit? zcela vyloučeno!“ hnal tu kavárenskou pakáž svinským krokem do výroby.

            Jak jsme byli pyšní na svého chlapečka!

            „Pane jo, to je mi vlastenec. Kdyby bylo každé dvanáctileté dítě jako váš chlapec, měl by Kalousek a ten hajzl Bakala utrum!“ pochválil našeho Prokopa i nějaký pán, který šel právě kolem.

            „Liberalismus je nejpokrytečtější ideologie současné společnosti, není nic pokrytějšího. Proto nemlčme a postavme se proti tomuto ostudnému farizejství. Postavme se za skutečnou pravdu, postavme se za opravdovou svobodu a postavme se za nezměnitelnou, spravedlivou a ctěnou demokracii!“ poučoval nás Prokop cestou domů.

            A pak nám ty svině TOP09 a STANu spolu s Bakalou, tím hajzlem Svěrákem, našeho chlapečka zneužili!

            Pro slzy skoro nevidím, pořád dokola se ptám: „Jak se to mohlo stát?! Jak se to mohlo stát?“

            Ano, jak se to mohlo stát?

Vždyť Prokop si vždy zakládal na tom, že stojí za skutečnou pravdou, že stojí za nezměnitelnou a opravdovou demokracií, že stojí za opravdovou, nikoliv falešnou a iluzorní svobodou, byť za to na facebooku sklízel jen nenávistné komentáře, a jednou, jednou mu dokonce facebook na dvě hodiny zablokovali, protože napsal, skutečnou pravdu, jaká je situace na středních a vysokých školách, protože na všech středních a vysokých školách byl, takže tu situaci znal z vlastní zkušenosti.

Ony ty zákeřné svině z TOP09 a STANu, ten lump Bakala a hajzl všech hajzlů Svěrák, dobře vědí, jak naverbovat dětské vojáky pro své křížové výpravy proti demokraticky zvolené vládě a demokraticky zvolenému prezidentovi!

Vědí to a zneužívají toho, kurvy jedny!

Nic jsme na Prokopovi nepozorovali, mysleli jsme si, že je všechno pořádku a přitom ty zákeřné svině, ten hajzl Svěrák jej už měli ve své moci.

Včera, naprosto nečekaně nám Prokop řekl: „Jdu ven.“

„Kam ven? Nebudeš sedět u počítače?“ zeptala jsem se jej, protože jsme vždy s mužem dbali na to, aby Prokop seděl aspoň tři hodiny denně u počítače a četl Parlamentní listy, Sputník a taky blogy na iDNES.

„Jdu ven svrhnout vládu. A taky prezidenta. Aby přišlo jaro, krásné a voňavé, demokratické a svobodné,“ odpověděl mi Prokop.

„Probůh, co to říkáš, Prokope! Chceš jít svrhnout vládu a prezidenta?“ vykřikla jsem.

„Ano, protože to je přímá a proto skutečná demokracie. A taky skutečná svoboda.

Půjdeme do ulic, my děti a mládež, a svrhneme vládu i prezidenta, co může být svobodnějšího?

Věř mi, máti, nikdo neví ani dne, ani hodiny, ale já ti pravím, ještě dnes, v den výročí německé okupace, bude prezident i vláda svržena!“ pravil Prokop.

„Prokope!“ zaúpěla jsem a chytla své dítě za ruce, „víš co, říkáš?

Ty chceš revidovat výsledky demokratických voleb!

Ale kdyby jen to!

Protestovat můžeš, ale nemáš právo cokoliv změnit nátlakem, nemáš!

Nemáš právo svrhnout vládu, nemáš právo svrhnout prezidenta, tvoje jediné právo je právo volební!

Víš, na nepsaných pravidlech může bazírovat jen pan prezident, jen ten může ignorovat psanou ústavu, všelijak si ji ohýbat.

Ale ty ne!

On je moudrý muž, ale ty jsi zatím jen telátko.

Ústava přece nezakazuje nikomu, kdo je trestně stíhaný, být premiérem, ani tomu, kdo všelijak čachruje s dotacemi.

Říkáš, že je to nemorální?

Ale jdi, chlapče, copak je ta tvoje morálka někde napsaná, copak je morálka nějaký zákon přijatý demokraticky zvoleným parlamentem?

Chceš svrhnout vládu a prezidenta, a možná ani nevíš, kdy upálili Jana Husa.

Ne, nikam tě nepustím!“

„Tebe se tak na něco budu ptát, stejně nejsem váš!“ odsekl zpupně Prokop.

„Jak to že nejsi náš? Čí bys byl?“ nechtěla jsem věřit slovům svého vlastního syna.

„Jsem Kalouskův a Gazdíkův, to jsou moji skuteční rodiče, protože rodiče jsou ti, co před svými dětmi nic nezatajují,“ odpověděl mi můj vlastní syn!!!

„Prokope, oni tě zneužili!! Chápeš? Jsou to myši, které řvou a tebe posílají do první řady místo sebe! Chápeš?“ třásla jsem synem.

Ale nechápal. Vysmekl se mi a šel ven. Šel ven a svrhl vládu a prezidenta, jeho slova se bezezbytku naplnila.

Můj syn, který byl vždy vlastenec, svrhl vládu a prezidenta...

Jak se to mohlo stát, kde jsme udělali chybu, že nám ho ty zákeřné svině zneužily a ukradly, vždyť jsme ho od mala vedli k vlastenectví?!

Ale vám, vy zákeřné svině z TOP09, STAN, z pražské kavárny, tobě, lumpe Bakalo, i tobě, hajzle všech hazjlů Svěráku, to nedaruji!

To ještě neznáte matky, když se naštvou, když i ony vyjdou do ulic, aby potrestaly ty, již zneužili jejich děti.

Dobrá, udělali jste se mne a mnohých jiných matek Niobé, abyste, majíce politicky na kahánku, naše děti použili jako živý štít pro své hnusárny (stejně jako v roce 1989).

Vězte však, že my naštvané matky, až i my vyjdeme do ulic, uděláme z vás do jednoho Tantaly!