Skandální výrok Angely Merkel jistě potěší naše „omlouvače“ za odsun Hermanna a spol.

Tak to už přestává všecko! I Německo nade všecko! Jak dlouho bude ještě trvat, než pochopíme, že Německo nemůže být nikdy naším spojencem?  

Bylo by to docela nudné odpoledne v docela obyčejné a prosté české hospodě u fotbalu, kdyby nebyla bývala Markelová neprohlásila, že pro vyhnání Němců nebyl žádný důvod.

Rázem byli všichni na nohou, jako kdyby v Rusku (kam se nedostali kvůli Němcům!) právě hráli naši o postup ze skupiny.

Každý křičel, aby dal najevo své rozhořčení nad tímto bezprecedentním výrokem.

„Pěkně se nám odkopává. frau Hitler! Ale že to tak dopadne, říkám už přes čtvrt století!“ křičel Weiss

„Babizně teče do bot! To se ví!“ křičel Miller

„Když kobyla chcípá, tak kope kolem sebe!“ křičel Klaus

„Už to začíná! Neoprávnéné výroky na sousedy z východu. Hledá jakékoliv důvody k invazi a útoku!“ křičel Wolf.

„Ta furie klesla na samé politické dno!

Už musí být hodně zoufalá, když vytahuje na přetřes odsun Němců!“ křičel Lang.

„Kdepak lidi! Němec je Němec a Němcem zůstane, vždyť i Kateřina II. byla Němka, to už věděli naši prapředci!“ křičel Gross.

„Zeman má šanci jí to teď nandat a zvýšit si reputaci! Třeba to už lidem dojde, že naším nepřítelem, už za Karla IV., bylo Německo a ne Rusko!“ křičel Gottwald.

„Stropnický by měl odvolat velvyslance z Berlína na konzultace do Prahy. Ale na to je moc velký srab a Babiš by dostal od Merkelové kartáč!“ křičel Schwarz.

„Merkelová s námi asi takto laškuje. Je to asi díky tomu ultimátu, že nás má přesvědčit vzít si sem její návštěvu. Asi myslí jako za ty, co byli po zásluze vyhnáni - tak si sem ty kozojebce vezmem.Tak nějak nácka za negra, prostě kus za kus. Myslím, že se jim to pěkně bortí, že už jsou docela v hajzlu!“ křičel Kraus.

„V souladu s filosofií neomarxismu se snaží Merkelová vydávat agresora za oběť,“ zakřičel Neubauer ze všech nejhlasitěji, načež všichni utichli.

„Co je?“ divil se Walter.

„Ty´s řek´ filosofie?

Řek si opravdu filosofie?

Táhni si do tý svý kavárny, hlásat multikulturního nadčlověka, to moře, ve kterým může zaniknout naše velký pohrdání!“ vyjádřil názor všech Bauer a nádhernou selskou fackou odsunul Waltera z hospody.

Nikomu ale nebylo Neubauera líto. Naopak, všichni jeho odsun schvalovali, na znamení čehož si zuli boty a chodili celý zbytek dne docela bosí, jako ten chlapeček v básni Jiřího Wolkera, o kterého opřelo si nebe dlaň kapičkou rosy.