Jste kusy masa! Otevřený dopis sestrám Kolocovým

Všichni jsme samozřejmě, přísně vzato, kusy masa. S otázkou sjízdnosti a plochosti je to sice složitější, ale určitě ne beznadějné

             Vážená děvčata Kolocova,

předem svého dopisu Vám sděluji, abyste neměla strach, že bych Vás nepovažoval za stejně hodnotnou lidskou bytost jako Aleše Lopraise, který, je na rozdíl od Vás, muž,  pro mě jste totiž stejně vypatlané jako on, protože tzv. motoristický sport považuji za jednu z nejpronikavějších forem lidské vypatlanosti, a pokud se někdo prohání v autech po poušti, pak je pro mě vždy vypatlanec, ať je to muž, nebo vy, děvčata Kolocova.

A teď se zaměřme na Váš případ.

Stěžujete si, že nejste kus masa, že vás poznámky vypatlaného Lopraise ponižují, a že nesmí zůstat bez odezvy. Mám-li být upřímný, s takovými řečmi a prohlášeními zesměšňujete, tady u nás v Česku, jen samy sebe. Žena je vždy sexuální objekt, jinak to ani nejde. To kdysi pochopila i Vaše paní Matinka, když se promenádovala v plavkách po molu, aby ji pak Váš tatínek oplodnil, následkem čehož jste Vy přišla na svět.

            Souhlasím však s Vámi, že poznámky vypatlaného Lopraise si zaslouží odezvu, vy jste však bohužel tuto příležitost, jak Lopraisovi natrhnou trik, žalostně propásla.

            Místo jakých směšných, trapně moralizujících sítích jste měla na všech sociálních sítích zveřejnit tuto výzvu: „Aleši, jestli jsi chlap, přijď za náma, my ti to uděláme a vezmi sebou Kunderu, ať se na nás může dívat!“

            Tím byste vypatlaného Lopraise dostala na lopatky, udělala z něho uslintaného sexuálního loudila, ne-li rovnou úchyla, tím byste odhalila pravou tvář takových chlapáckých řečí, kterou není nic jiného než zoufalá nadrženost a díky zmínce o Kunderovy by to celé dostalo intelektuální rozměr.

            Mohla jste zahnat vypatlaného Lopraise do kouta, mohla jste nad ním triumfovat, mohla jste z toho odejít jako morální vítězky, a místo toho jste si počmárala ruce fixkami nápisem, který už je, aspoň tady u nás, k smíchu.

            Je mi z vás smutno, nejenže jste stejně vypatlané jako Loprais, já vím, máte to v rodině, ale ještě jste kusy masa, jež nedovedou vysmát nadrženým  maníkům, kteří se ukájejí v kamiónu.

            To jste ženy?

            To jste nikdy nečetla Justinu, aneb prokletí ctnosti a neznáte sentenci v tomto arcidíle pronesenou: „Býti tak ženou a vládnout celému světu!“?

            Styďte se!

            S pozdravem

            Karel Trčálek.

            P.S. Chtěl jsem tento dopis natočit jako video, a pak ho zveřejnit na sociálních sítích, ale jednak nemám čím toto video natočit, jednak mě na všech sociálních sítích už dávno, mezi prvními smazali, ale číst snad umíte.