Advent je otevřenou a širokou branou do Božího pekla
Samotou jsem v posledních letech svého života rozhodně netrpěl, měl jsem spoustu kamarádů, kteří mne navštěvovali, před Vánoci, v adventní době, často i se svými rodinami, více či méně početnými.
„Vymalujeme ti to tady a taky vyměníme povlečení, když už jsi ten Mesiáš, Spasitel. Ty časy, kdy jsi lehával na slámě ve chlévě, jsou už chválabohu pryč, teď jsi jeden z nás, taky člověk jako my, přijal jsi náš úděl, nehodí se, abys měl na Vánoce špinavé povlečení a zašlé zdi, nebyla by to pro nás dobrá vizitka,“ říkali mi, když vytahovali z velkých tašek krabičky s vánočním cukrovím a kladli je na stůl hezky vedle sebe, „a tady máš cukroví. My ti toho letos zase napekli, že ani nevíme, co s tím. Dej si, je to jen jednou do roka, přece to nebudeme dávat kočkám.“
„Děkuji vám. Děkuji vám za všechno. Za cukroví, za povlečení, i za vymalování,“ děkoval jsem svým kamarádům, zatímco jejich děti na mě zbožně hleděly, ony víc než kdokoliv jiný ve mně spatřovaly Mesiáše, který přišel na tento svět pár dní po zimním Slunovratu, ony nejlépe rozuměly tomu, že nebýt mne, nebyly by teď všude rozsvíceny vánoční stromy a jim, dosud nedospělým lidem, by radostí nezářily oči.
„A na narozeniny ti doneseme kapra a bramborový sálat. Hlavně si nic nekupuj, ať máš místo v ledničce,“ ujistili mě mí kamarádi, když všechno vánoční cukroví vyložili na stůl.
„To snad ani není třeba,“ hlesl jsem.
„Ale je! Je to třeba!“ prohlásili rezolutně kamarádi a otevřeli jednu z těch tisíců krabiček s vánočním cukrovím, „vezmi si vanilkové rohlíčky, jsou fakt dobré. My víme, co se sluší patří. Ty jsi pro nás udělal a ještě uděláš tisíckrát víc, než můžeme udělat my pro tebe.
Ty jsi Mesiáš, spasíš nás, ale jak my ti to můžeme odplatit?
V podstatě nijak, protože se nikdy nemůžeme obětovat pro tebe, jako ty ses obětoval pro nás.
Trocha toho bramborového salátu a pár kapřích řízků, to přece nestojí za řeč, to je úplné nic.
Až budeme po třech králích zabíjet, doneseme ti jitrnice.
Člověče, to prase už má teď aspoň dva metráky!
Miluješ nás tak, jak my tebe milovat nemůžeme, protože nejsme Boží synové jako ty.
Jak ti tedy máme oplatit tvoji lásku, když ne aspoň takto?
,Hloupý, kdo dává, hloupější, kdo nebere!' jak sám říkáš.
Možná to není úplné zdravé, se takto přejídat, ale pořád lepší, než trpět na kříži.
Nemyslíš?
Řekni sám!“
„Ano, máte pravdu. Pořád lepší se přejídat, než trpět na kříži,“ nechtěl jsem se své kamarády zarmoutit, a tak jsem jim dal za pravdu.
„Tak vidíš!“ byli kamarádi rádi, že mají pravdu, „a o štědrém večeru tě určitě samotného nenecháme. Zastavíme se, až půjdeme z půlnoční mše. Budeme ti o ní vyprávět, zazpíváme si koledy, bude to moc pěkné.
Bože, co bychom si bez tebe počali?
Ještě, že jsi přišel na svět a ještě, že jsme u toho!
Co kdybys přišel na svět až po naší smrti? Nebo na něj nepřišel vůbec, i když to je samozřejmě absolutně vyloučeno, protože tys na tento svět musel přijít?
Ne, kamaráde, to není jen tak!
Tak dlouho očekáváme tvůj příchod a když jsi přišel, jak jsme si vroucně přáli, musíme se z toho radovat!
Zazpíváme si koledy, necháme se omámit kouzlem Vánoc!
Už jenom tři týdny!
Všechno uteče jako voda, než se nadějeme, budeme žít věčně, ani to nepostřehneme, že už žijeme věčně!
Budeme si myslet, že jsme ještě nezemřeli, že jsme ještě smrtelní, ale už budeme žít věčně!
Dobře, že jsi přišel, kamaráde!
Už tady kvůli dětem, ty už se nemůžou Vánoc dočkat od jara!
Zazpíváme koledy a ty uděláš nějaký zázrak! Klidně i úplně malý zázrak, vánoční zázrak, abychom byli spokojení, abychom věřili, abychom neměli pocit, že nám to všechno zase jen tak proklouzlo mezi prsty a kde nic, tu nic, že se nám to všechno jen zdálo, že to byl jen sen, ta naděje, která nám div nevyrazila dech, když jsme se poprvé dozvěděli o tvém narození, o tvém příchodu na tento svět!
Viď, že učiníš nějaký zázrak! Ať mají děti na co vzpomínat, stejně jako evangelisté a apoštolové, kteří pořád na tebe vzpomínají, na těch pár měsíců, co s tebou prožili.“
Nemohl jsem nikdy kamarádům odmítnout jejich prosbu.
„Ano, učiním nějaký malý zázrak,“ slíbil jsem jim.
„Díky, kámo! Bez zázraku by to nebylo ono! Naprat se může člověk k prasknutí, i když nejsou Vánoce. Ale zázrak, zázrak to už je jiná káva, zázrak se nevidí každý den, vlastně se dá říct, že čím míň zázraků, tím víc jsou tyto zázraky zázračnější!
Třeba takový zázrak stvoření!
Ten je jen jeden!
Ale kdyby takových zázraků stvoření bylo nekonečně mnoho, byly by to ještě zázraky?
Kdepak, stačí jeden jediný malý zázrak jen o Vánocích, jinak bychom si těch zázraků nevážili, my lidi jsme už takoví, čeho máme moc, toho si nevážíme.
Ty jsi taky jen jeden!
Kdyby byl každý člověk Mesiáš, jako ty, tak bychom si taky žádného Mesiáše nevážili jako tebe, když jsi jediný, jediný Mesiáš pro všechny časy a pro všechno lidstvo, jediný Mesiáš, který přišel na svět právě o Vánocích.
Uznej sám!“
„Ano, je to tak. Kdyby byl každý člověk Mesiáš, nemělo by smysl slavit Vánoce, protože Vánocemi by byl každý den, protože v každý den se narodil nějaký člověk, tedy Mesiáš, který přinesl na svět naději,“ dával jsem kamarádům za pravdu.
„Je to moudře na světě zařízeno tak, že slavíme a očekáváme tvé narození jen jednou do roka,“ byli kamarádi ve vytržení z toho, jak moudře je to zařízeno, že slaví Vánoce a můj příchod na světě jen jednou do roka, protože Mesiášem jsem jen já.
Ne, nemohl bych říct, že jsem byl posledních třicet let svého života osamělý, měl jsem spoustu kamarádů, kdyby se mě na to někdo ptal.
Ale nikdo se mě na to neptá, a je to logické, vždyť už nějaký čas není nikoho mimo mne, Mesiáše a Spasitele v jedné a též osobě, všichni zmizeli, vypařili se, jako by ani nikdy nebyli.
Karel Trčálek
Íránské střely a Institut ajatolláha Václava Klause
Mudrlanti, kterým se dnes v médiích říká experti, vytrubovali do světa, jak prý Írán zpackal nejen svůj víkendový útok, ale jak nepovedené je prý i íránské pivo...
Karel Trčálek
Integrace imigrantů v německých školách nefunguje, ale nesmí se o tom mluvit nahlas
Ještě nedávno se za podobné názory dával ban. Jo, když jsme to před 5 lety my xenofobové říkali, tak nás různí lepšolidi, sluníčkáři a vítači přesvědčovali, jak ta multikultůra krásně prosperuje
Karel Trčálek
Je odpor k elektromobilitě skutečně projevem neofobie, nebo naopak zdravého rozumu?
Já osobně jako IT specialista neofobií netrpím, naopak musím držet krok s novinkami ve svém oboru. I přesto si myslím, že současná podoba baterkových hraček je slepou uličkou
Karel Trčálek
Moje vzpomínka na ten den, kdy Gagarin letěl do kosmu
Vzpomínám si na ten den dobře. Hodně lidí nevěřícně hledělo na nebe a pořád dokola opakovalo: „Gaga! Gagaga!“
Karel Trčálek
Má ho Varel Chrčálek taky malého?
Jsou témata, kterým se chtě nechtě, nemůžeme vyhnout. Proto by chtěl tímto článkem rozvířit diskuzi, ze které by vykrystalizovala odpověď na výše položenou otázku...
Karel Trčálek
Soumrak éry válečných štváčů Jirky Paroubka...
Slovenská a česká pravice vkládaly velkou naději ve vítězství válečného štváče ve II. kole prezidentské volby na Slovensku. Exponenti slovenské, ani české pravice teď nedokážou zakrýt zklamání, které v nich vzbudily výsledky voleb
Karel Trčálek
Volební vlak vypravený z České republiky vítězství Korčokovi evidentně nepřivezl
Pokud chce někdo vypravovat ze Slovenska vypravovat vlaky na Ukrajinu plné vojáků, aby měla ruská děla co žrát, nemůže se divit, že není slovenským prezidentem...
Karel Trčálek
Jak se papež František I. stal z Antikrista oslavovaným chcimírem
Není to tak dávno, co naší jedině praví katolíci typu Petra Hájka či Michala Semína označovali Františka I. za Antikrista a naši vlastenci jej bičovali pro jeho velebení migrantů...
Karel Trčálek
Markétka letí do Senátu
A snad tam i doletí, protože je to naše jediná naděje, abychom byli zase svobodní. Bože, lidi, já už úplně zapomněl, jaké je to být svobodný! Svobodný!
Karel Trčálek
Cože? Jaký „zimní čas“? Polemika s váženým panem Ladislavem Jaklem
Tak se nám od víkendu zase krásně prodloužily večery a pan Jakl musí chodit z práce ještě za světla. A přitom to bylo tak jednoduché. Stačilo jedno administrativní nařízení. Ale proč zůstat v půli cesty? Je třeba jít dál...
Karel Trčálek
Putin složil zbraně, morální převaha českých chciválků potvrzena!!! Ať žije mír!
Jsem rád, že vám tuto radostnou zvěst mohu v aprílovém čase předložit jako první. Přestože diktátor Putler měl na bojišti převahu, rozhodl se kapitulovat, protože špatný mír je i pro něj pořád lepší, než když umírají lidé....
Karel Trčálek
Opravdu Češi tak moc milují Rusko a staré časy?
Opravdu neznám nikoho ve své okolí, kdo by moc dobře nevěděl, že ukrajinští nacisté a banderovci útočí na Rusko, které nám jediné může vrátit svobodu a demokracii, o kterou nás připravili havlisti, liberálové a Západ...
Karel Trčálek
Takže Velký pátek našeho největšího básníka...
Ti, co nečinně přihlížejí ukřižování Spasitele jsou ti špatní. Avšak ti, co jsou vyhazováni z práce, vláčeni blátem, jsou ti dobří, jsou těmi, pro které se Spasitel obětoval....
Karel Trčálek
Fialova vláda by měla zvážit nařízení, kterým bude stanoveno, že se v Česku už žije líp!
ANO, bude líp! Pan premiér se opakovaně vyjádřil, že díky vládě se občanům žije už jen lépe a že téměř vše bylo vyřešeno. Tuto skutečnost je však nutné vtělit do vládního nařízení, neboť je smutné, že ne všichni občané to chápou
Karel Trčálek
Jak se pracovníci ve školství pomstili uličnímu výboru iFčil oslavujícímu Karlův úspěch
No, mám-li být upřímný, pomsta to byla hodně sladká. Však se taky hned ze všech stran slétly vosy a začaly si dávat do trumpety tak, že se div v té slaďounké šťávičce neutopily....
Karel Trčálek
Není to velmi nefér vůči ostatním blogerům, že je můj článek pořád ještě na titulce blogu?
Ať se na mě nikdo nezlobí, ale přijde mi to silně nefér vůči panu Nožičkovi (a o jisté kolegyni blogerce ani nemluvě), že je můj článek pořád na titulce, zatímco článek pana Nožičky tam už dávno není....
Karel Trčálek
Kam se poděli Rajchlovi proruští dezoláti? Kdy podá vláda pětihnusu konečně demisi?
Nikdy bych nenazval včerejší účastníky statisícové protivládní a mírové demonstrace za proruské dezoláty, kdyby je tak neoznačil jeden z organizátorů této monstrózní akce, pan JUDr. Michal Hašek...
Karel Trčálek
Lidem, majícím radost z teroristického útoku v Krasnogorsku, opravdu rozumím
Pan Nožička Josef se přiznává, že lidem, majícím radost z teroristického útoku v Krasnogorsku, opravdu nerozumí. To já, nechci se chválit, jim rozumím naopak velmi dobře...
Karel Trčálek
Všichni mluví o válce! Jen Jaromír Nohavica, náš největší básník, mluví o míru!
No, tak dobře, abych nepřeháněl, o míru mluví ještě pan Horner a pár učitelek češtiny. Ale jinak všichni mluví už jen o válce!!!
Karel Trčálek
Proč všichni mluví jen o válce? Plzeňský koncert Jaromíra Nohavici
Proč všichni mluví o válce? Proč nikdo nemluví o míru jako náš největší Básník, který už zase píše psaní pánům nahoře, maje při tom na své hrudi blyštivou Puškinovu cenu...
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 2945
- Celková karma 25,16
- Průměrná čtenost 868x