Bláboly naší tety Kateřiny, koho nelze porazit, toho je třeba odstranit!

Snaha zabránit protivníkovi v kandidatuře vyfabulovaným obviněním a kriminalizací. Ne, to není ukázka politické boje v nějaké „banánové“ republice. To se odehrává v zemích, které samy sebe označují za „vyspělé“ demokracie

            Holil jsem si právě hrudník, když do koupelny vtrhla Káťa.

            „Proboha, Trump!“ vykřikla zoufale hlasem plným bolesti.

            „Co je s ním?“ zbledl jsem v předtuše něčeho opravdu zlého.

            „Je po něm! Spadlo s ním jeho letadlo! Zrovna na Kapitol Nikdo na palubě nepřežil! Byl tam s ním i Tucker!“ trhavě mi Káťa sdělovala tu strašlivou novinu

            „I Tucker tam byl! Panebože, já to tušil! Když nemůžeš někoho porazit, musíš ho odstranit!“ zalomil jsem rukama nad tím neštěstím.

            „A já vím, kdo to udělal!“ vykřikla Káťa.

            „Musíš mi to říct, kdo to udělal! Ale až se doholím, ať nevypadám, jak blázen. Jdi do obýváku, hned jsem u tebe, za minutu jsem hotový,“ řekl jsem Káti, která skutečně odešla do obýváku.

            Ale když jsem do obýváku za minutu a něco přišel, Káťa už tam nebyla.

            Vypadla z okna…

            Policie to samozřejmě okamžitě uzavřela jako nešťastnou náhodu.

            „To nemůže být nešťastná náhoda! Káťa totiž věděla, kdo zlikvidoval Trumpa. Ale už mi to nestačila říct, protože jsem si holil hrudník,“ namítal jsem na policii, že to nemůže být nešťastná náhoda, „Káťu určitě taky zlikvidovali, aby nevyšlo najevo, kdo ve skutečnosti stojí za zřícením Trumpova letadla!“

            Ale policista, který měl případ na starosti, jen mávl rukou: „Ale to přece každý ví, kdo má na svědomí Trumpa, kvůli tomu nemusíte nikoho přece likvidovat, aby to nevyšlo najevo.“

            „Kdo má Trumpa na svědomí? Vy to taky víte?“ podivil jsem.

            „Jasně, že to vím. Trumpa zlikvidoval deep state, kdo jinej? Ten samej deep state, kterej spískal covid a kterej rozpoutal válku na Ukrajině. No, a že se mu Trump nehodil do krámu, to ví přece každej, nebo vy nečtete Parlamentní listy?

            Řeknu vám, milej pane, že je to div, že ho vůbec nechali vyhrát a že vydržel bejt prezidentem celý čtyři roky. No, na podruhý si to už posichrovali korespondenční volbou, jenže teďka už každej ví, díky Babišovi a Okamurovi, že korespondenční volba je podvod, tak ho konečně, myslím Trumpa, zlikvidovali, protože on jedinej mohl ještě zachránit Ameriku, zlikvidovali.

            Já už jen čekám, kdy u nás spadne letadlo s Babišem. Ale jak říkám, to vám řekne každej, dnes se vypadává z okna už pro úplně jiný věci než proto, že víte, kdo zavraždil Trumpa,“ řekl mi policista a pak spiklenecky přimhouřil oči, „poslyšte, víte vy vůbec, že ta vaše Káťa nebyla ve skutečnosti žádná Káťa, ale teta Kateřina?“

            „Cože, Káťa byla ve skutečnosti teta Kateřina?“ vytřeštil jsem na policistu nevěřícně zrak.

            „Jo, teta Kateřina to byla. A buďte rád, že jste to nevěděl, jinak byste byl hlavní podezřelý,“ usmál se policista a já cítil, jak se pode mnou podlamují nohy a jak mne kdosi zezadu chytá, abych nespadl a přitom křičí, aby mi dali rychle napít vody.