Dědičý hřích je vlastnost těch, kdo neumějí odpouštět.

Můžeme si o Mašínech myslet cokoli, ale je to minulost, kterou sebelepší úhel pohledu nemůže změnit.

Můžeme to pouze přijmout, můžeme odpustit. Ale pokud se chceme posunout dál, musíme se z toho ponaučit.

A za mě? Násilí může plodit zase jenom násilí. Omlouvat jedno násilí násilím jiným je hloupé.

K tomu není třeba žádného důkazu. Všichni víme, a záleží na každém z nás, jak se k tomu postavíme. Náš dědeček, který po celý život tvrdě pracoval na dráze a v malém hospodářství, např. dělal v důchodu vrátného v jednom menším podniku. Představit si, že by ho ti dva "hrdinní mladíci" kvůli jeho služební pistolce) kterou ani nedovedl pořádně zacházet) chladnokrevně zavraždili - aby mohlo prchnout na západ si je pro mne nemyslitelné. (Pro mne jsou oba Mašínové chladnokrevní vrazi, a to se vším všudy. Myslím, že by jim to ejich chování ani jejich otec (skutečný hrdina) neschvaloval.

Pro mne hrdinové . Kollaterální škody se bohužel mohou stát.